Článek
Šlo o jedno z posledních míst, kde byla klasická fyzická fronta nezbytnou součástí veřejné služby. Ne-li o úplně poslední místo. Na příměstský autobus Pražské integrované dopravy cestující odjakživa čekali seřazení za sebou jako husy. Popocházet sem a tam, stepovat jen tak na zastávce? Vyloučeno, způsobíte chaos anebo také přijdete o své cenné místo v zástupu.
Pohled na tato disciplinovaná shromáždění byl jako z jiné doby. Na zastávkách vnitroměstské MHD kvete svoboda, čekající osoby se tam tak nějak placatí, a když spoj přijede, prostě si počínají, jak je potřeba, a vejdou. Free. Kdežto na příměstských linkách panoval tuhý režim: Stůjte, kde jste, tiše a poslušně. Těch lidí mi bylo skoro až líto.
Přísné fronty nikdo nehlídal - cestující si je tvořili a organizovali samovolně, protože do autobusů se smělo nastupovat jenom u řidiče. Kde jeden po druhém musel prokázat, že má platnou jízdenku, anebo si ji tam koupit. Proto ty spořádané fronty u předních dveří. A také proto, že pozice v jejich čele zvyšovaly pravděpodobnost, že si člověk sedne, kam bude chtít. Na výchozí zastávce to měl stoprocentní. Pořádek!
Od 1. srpna je tenhle stav minulostí na 99 denních a deseti nočních příměstských linkách. Do více než stovky autobusů mohou cestující odteď nastupovat všemi dveřmi. Přepište dějiny. V titulcích se objevilo i slovo „revoluce“.
Jedná se nejen o zásadní přepravní, ale také společensko-kulturní změnu. Přelom srovnatelný snad jen s okamžikem, kdy se do samoobsluhy poprvé smělo vstoupit bez nákupního košíku a nikdo na vás nehulákal „Pane, kde máte košík!“. (Dodneška to slyším v zádech.)
Uvolnění předpotopních nastupovacích pravidel - přichází svoboda volby - je malým triumfem liberální demokracie. Ale jak asi všichni tušíme, tohle nebyl ten pravý důvod. Šlo hlavně o to, že za starého režimu (sic!) autobusy věčně nabíraly zpoždění, protože nástup trval příšerně dlouho. Web Aktuálně z Brandýska situaci v lednu 2025 líčil:
Cestovat ve špičce příměstským autobusem do Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi nebo i okolních měst z Prahy vyžaduje trpělivost. Ať už jedete z Letňan nebo Černého Mostu, na obou místech se tvoří 50metrové fronty cestujících, kteří chtějí nastoupit do autobusu. Předními dveřmi. Jinými to totiž nelze. A než řidič odbaví všechny cestující, zabere mu to až 7–8 minut. A zpoždění roste.
Co víc, jak dodává brandýský zpravodaj: Mnohdy se lidé předbíhají, aby měli lepší sedačku nebo byli rychle v teple. Nejpozději tehdy bylo jasné, že situace se stává neúnosnou. A pád režimu se blíží. Změna!
Neradujte se ale předčasně. Svoboda a odpovědnost jsou dvě strany stejné profláknuté mince a doženou vás i v autobuse, upozorňuje web Pražské integrované dopravy. Respektive přepravní společnost to vyjadřuje slovy: Úspěch této změny ale závisí i na každém z nás – být ohleduplný, platit jízdné a respektovat pravidla je tím nejlepším, co pro plynulost, rychlost a komfort veřejné dopravy můžete udělat. A ještě důrazněji řečeno: Při nízké tarifní kázni může být režim zrušen. Úspěch systému závisí na zodpovědném chování všech cestujících.
Panují totiž obavy, že nový režim - kýžená svoboda nastupování - povede k tomu, že se začne víc jezdit načerno, jelikož odpadá povinná kontrola u předních dveří. V nespoutaných devadesátkách také stoupla kriminalita, tak proč by ne teď tarifní nekázeň. Takže PID zkušeně avizuje „zvýšenou činnost revizorů, aby se předešlo zneužívání systému“.
Demokracii se potřebujeme učit všichni, je to úkol. Jak trefně shrnuje specializovaný magazín Zdopravy: Povolení nástupu do autobusů všemi dveřmi bude hlavně o důvěře.
Změnu poměrů nevítá celá cestující veřejnost. Kupříkladu PrahaIN, další z řady médií, které se událostí podrobně zabývají, přichází s lačným titulkem „To už si nikdy nesednu,“ reagují cestující na novinku v příměstských autobusech. A cituje z internetové diskuze: „Když jedu mimo Prahu dvakrát do měsíce, tak nemám koupenou jízdenku dopředu, a tím pádem si v životě už nikdy v buse, ve kterém cestuji hodinu, nesednu. To vymyslel nějaký idiot, který nejezdí busem mimo Prahu. Odjakživa bylo slušným zvykem, že kdo si chtěl sednout, tak přišel do fronty dřív,“ napsala jedna z nespokojených cestujících a zdaleka nebyla jediná.
Jistě, ne každý je s daní za svobodu nastupování smířený. Spíš si povzdechne po časech, kdy byl svět ještě v pořádku. Kdo chtěl dostat své, ten měl přijít dřív anebo ještě dřív a vystát si pěkně frontu. Jistoty! Místo k sezení! Nové svobodné poměry nesmí dát vzniknout zástupům opomenutých, kteří si budou připadat jako poražení autobusové revoluce.
Historické chvíli a očekávání odpovídá i důkladnost, s jakou nová pravidla PID lidem vysvětluje. Rubrika Q&A to bere až montypythonovsky zgruntu. Otázka: Co znamená ‚nástup všemi dveřmi‘? Odpověď: Můžete nastupovat kterýmikoli dveřmi autobusu – nejen předními.
Dobré vědět: Nemusíte rovnou všemi. Hlavně zodpovědně a s důvěrou. Držíme palce. Protože svoboda!
