Článek
Knihovna Václava Havla po odchodu mecenášů, skoro všech zaměstnanců a také zakladatelky Dagmar Havlové patrně končí. Ve správní radě jako jediný zůstal David Dušek (STAN), který zároveň působí jako místostarosta Prahy 5. Po čtvrtečním jednání má podle svých slov několik variant dalšího postupu.
Havlová vlastní osobnostní práva ke jménu bývalé hlavy státu, která knihovně propůjčila do konce letošního roku. „Budu ale usilovat o to, abychom ji přesvědčili o tom, že má smysl poskytnout Knihovně Václava Havla ta práva stejně jako dosud,“ nastínil pro Seznam Zprávy Dušek.
„V momentě, kdy přijdeme o název Knihovna Václava Havla, tak to bude jiná instituce s jiným programem. A já se obávám, že pak to ztrácí svůj smysl,“ připustil.
Ve vyjádření pro Radiožurnál pak uvedl, že plánovaný program knihovny bude pokračovat do konce června. Na vyřešení situace má podle svých slov asi dva měsíce, kdy instituce přes léto bývá každoročně zavřená. Rovněž do konce roku má knihovna peníze na svůj provoz.
Zablokovaná knihovna
Podle textaře a bývalého prezidentského kandidáta Michala Horáčka, který dříve zasedal ve správní radě knihovny, je instituce do jisté míry nenahraditelná. „Co se týká živého pěstování myšlenkového a politického odkazu Václava Havla, tak to se nedá jen tak nahradit. Jestli se knihovna rozpadne a skončí, pak nemohu říct nic jiného, než že je mi to moc líto,“ prohlásil.
Horáček také podotkl, že knihovna intenzivně připomínala, co Václav Havel pro své současníky znamenal. „Kdo má zájem o Václava Havla, nepropadne se do nějaké temnoty, protože má z čeho čerpat. Havel napsal svoje díla a ta si můžeme stále přečíst. Stejně tak je o něm spousta dokumentů a spousta knih,“ připomněl. Horáčkovi ale budou chybět živá setkání v diskuzích, které knihovna pořádala. „Holt to budeme muset nejspíš oželet,“ dodal.
Dagmar Havlová oznámila svůj odchod z instituce ve čtvrtek, několik týdnů poté, co eskaloval spor zaměstnanců a mecenášů s ředitelem, ekonomem Tomášem Sedláčkem. Knihovnu opustili i klíčoví donoři Zdeněk Bakala a Karel Komárek.
Formálně je nyní chod knihovny zablokovaný. Bakala z funkce předsedy výboru dárců jmenoval dva členy správní rady, druhé dva jmenovala Dagmar Havlová z pozice předsedkyně výboru rodiny zakladatele. Bakala ani Havlová už ale po svém odchodu nové členy správní rady jmenovat nebudou, tím pádem správní i dozorčí rada zůstává neúplná a organizaci momentálně nemá kdo řídit. Knihovnu by v tomto scénáři výhledově čekala likvidace.
Sedláček je na překážkách
Také Michal Šmíd z Paměti národa, která s Knihovnou Václava Havla dlouhodobě spolupracovala, je z nastalé situace zklamaný. Podle něj by taková instituce chyběla. „Lidé tam byli zvyklí chodit na zajímavé pořady. A vždy je složité něco takového vybudovat. Já jenom doufám, že se třeba podaří krizi překonat a že bude pokračovat nějaká instituce, která bude odkaz Václava Havla podobnou formou pěstovat,“ vyslovil svoje přání Šmíd.
Paměť národa, která shromažďuje příběhy pamětníků totalitních režimů, v knihovně pořádala připomínkové a vzdělávací akce.
„Nacházeli jsme společný průsečík ve formě připomínky totalitní minulosti někdejšího Československa, odkazu lidí, kteří se tehdy zachovali v podmínkách nedemokratického režimu statečně. Myslím si, že knihovně se hodně dařilo, že tento odkaz dokázala nějakým způsobem aktualizovat,“ dodal Šmíd s tím, že věří, že případný zánik knihovny dokážou v některých oblastech nahradit jiné instituce.
Někdejší Havlův tajemník Vladimír Hanzel uvedl, že ho hrozící zánik knihovny mrzí. „Laicky se domnívám, že by mohla v její činnosti a odkazu prezidenta Havla pokračovat jiná instituce, ovšem nesměla by mít v názvu jméno Václava Havla,“ míní.
Ředitel Tomáš Sedláček se k odchodu Dagmar Havlové nevyjádřil. Knihovnu formálně nyní vést nemůže, protože ho správní rada už v dubnu postavila na takzvané překážky v práci.
Sedmnáct zaměstnanců knihovny, kteří dali před několika týdny výpověď, vzkázalo, že je pro ně situace překvapivá a bolestná. „Cítíme povinnost nadále šířit odkaz Václava Havla, zejména v oblasti vzdělávání a veřejné debaty, a budeme hledat možnosti, jak na naši práci navázat,“ uvedli a poděkovali Havlové za její práci.
Bývalá první dáma knihovnu založila v roce 2004 s bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a sociologem Miloslavem Petruskem. Cílem bylo šířit dílo a myšlenky dramatika, disidenta a prezidenta Václava Havla.
Knihovna pořádala diskuze, konference a přednášky, pracovala se školami, spravovala rozsáhlý archiv, prováděla badatelskou činnost i vědecký výzkum.
