„Jako znárodnění v roce 1948.“ Obce se brání plánům státu na stavbu elektráren

„Je to takový osmačtyřicátý. Půjdeš do JZD? Nepůjdeš? Tak ti to sebereme. Stejně se teď chová stát k těm obcím. Je to smutné přirovnání, ale za mě to tak je,“ zoufá si na obecním úřadě v Líšťanech na Plzeňsku starosta obce Václav Huml.

V polovině dubna nenápadná obec s necelými osmi stovkami obyvatel zjistila, že ji stát zahrnul do výběru takzvaných akceleračních zón - vytipovaných míst, kde budou moct v příštích letech ve zrychleném režimu vyrůst solární a větrné elektrárny. Opatření má pomoct Česku v rozvoji obnovitelných zdrojů, obce je ale povětšinou odmítají.

V pátek pak ministerstvo životního prostředí zveřejnilo aktualizovaný seznam. Z původních 110 je 61. Některé obce tak zajásaly. Například v Cítově nedaleko hory Říp větrníky, o jejichž případu informovaly Seznam Zprávy, opravdu nevzniknou.

Jiné obce ale „postoupily“ do dalšího kola. S drobnými úpravami třeba i Líšťany, jejichž představitelé dříve odeslali na ministerstvo pro místní rozvoj třiatřicetistránkový dokument s připomínkami. Za svými poznámkami si stojí i nadále a pokud ve výběru zůstanou, zvažují i soud.

Argumentují třeba tím, že biologické hodnocení proběhlo příliš rychle a „od stolu“. Obec v tomto podpořil i Odbor životního prostředí Plzeňského kraje a nyní podobná prohlášení zaznívají od aktérů, kteří se sami na výběru zón podíleli - ačkoli si stojí za tím, že i přesto je výsledek dobrý. Podle ministerstva životního prostředí vše proběhlo v pořádku.

„Když jsem byl nedávno v Jeseníkách, tak jsem stál přímo u větrníku. Člověk si na to zvykne, hluk není tak velký. Tady si to ale nedovedu představit. Tam jsou stometrové a tady budou jednou tak veliké,“ říká ve své kanceláři starosta Huml.

Následně ukazuje na mapě, kde konkrétně by zóna měla vzniknout - na 2,7 kilometrech čtverečních v zemědělské, místy zalesněné zvlněné krajině mezi vesnicemi Košetice, Písek a Lipno. Vyrůst by zde mohlo osm věží o maximální výšce 200 metrů.

Místní, kterým se plán nelíbí, zastupuje Spolek pro ochranu přírody a krajiny Líšťansko. Jeho člen Martin Horváth uvádí, že místní nejsou proti obnovitelným zdrojům. „Nelze ale připustit, aby pod rouškou ‚zelené energie‘ docházelo k ničení krajinného rázu a drastickému snižování kvality života v dosud čistých a klidných lokalitách,“ říká.

Huml upozorňuje, že akcelerační oblast spadá pod migrační koridory netopýrů a zároveň je celá v okruhu deseti kilometrů od lokality výskytu netopýra velkého ve Všerubech. Také říká, že na některých místech akcelerační zóna sahá i méně než stanovených 500 metrů od trvale obývaných domů nebo že se obává dopadu stavby na zásoby vody v oblasti.

Obec tak ministerstvu na začátku června odeslala štos námitek. Proces posuzování vlivů na životní prostředí je podle Líšťan nezákonný. Třeba proto, že se opírá o „hrubě vadné biologické hodnocení, které bylo namísto standardního celoročního monitoringu provedeno pod extrémním časovým tlakem za pouhé necelé tři měsíce“.

Obec se odkazuje na smlouvu mezi ministerstvem životního prostředí a společností DHP Conservation podepsanou 12. srpna 2025, ve které jí určuje vypracovat biologické hodnocení do 29. října toho roku - tedy období kratší, než je jedno vegetační období. Kvůli tomu podle Líšťan chybí data o jarních tazích, zimovištích a reprodukčních obdobích zvířat.

Ze smluv navíc vyplývá, že firma měla za toto období prozkoumat poměrně rozsáhlou plochu. Společnost vypracovala posouzení pro tři z celkem šesti okrsků, do kterých vláda rozdělila akcelerační zóny, o celkových rozlohách zhruba 201, 191 a 139 kilometrů čtverečních.

Obec podpořil i Plzeňský kraj. Jeho odbor životního prostředí ve svém posouzení doporučil tuto akcelerační oblast z návrhu vyjmout. „Dle našeho názoru nebyly v průběhu vymezování akcelerační oblasti provedeny odpovídající biologické průzkumy s dostatečně podrobným vyhodnocením vlivu výstavby větrných elektráren na takto dotčené druhy a jimi užívané prostředí,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv Jan Kroupar, vedoucí oddělení ochrany přírody. Návrh podle něj také nedostatečně chrání krajinný ráz v oblasti.

 „Je pravda, že hodnocení bylo v mnohem kratším období, než bylo potřeba. Bylo to vytýkáno tomu projektu z mnoha stran,“ uznává nyní i Martin Abel, odborník, který se přípravě akceleračních zón dlouhodobě věnoval ve Výzkumném ústavu pro krajinu, organizaci ministerstva životního prostředí. Stal se mediálně známým poté, co přišel o místo po názorovém střetu v diskusi s vládním zmocněncem pro klima a Green Deal Filipem Turkem (Motoristé sobě).

„My jsme apelovali už někdy přes zimu na přelomu let 2024 a 2025, aby se ta hodnocení začala dělat co nejrychleji, nejpozději v březnu 2025. Vlivem strukturálních nedostatků, možná i podcenění důležitosti tohoto kroku a tím, že muselo proběhnout řádné výběrové řízení, to trvalo,“ dodává.

Připomíná, že výsledek kritizovalo i současné motoristické vedení ministerstva. Stojí si ale za tím, že projekt byl i v krátkém čase odvedený dobře. Připomíná, že biologická hodnocení nejsou jedinou pojistkou. „Bylo to provedeno v rámci možného, není to důvodem pro shození konkrétní akcelerační oblasti,“ míní.

Dodává, že pokud by k vymezení akceleračních zón v takto rychlém režimu nedošlo, Česko by přišlo o miliardy z evropských zdrojů. „Není to perfektní, ale žijeme v klimatické krizi, v době, kdy nás autoritářské státy vydírají skrze energie, a zde máme možnost, jak se můžeme někam posunout,“ dodává.

Že byl termín neobvykle krátký, uznává i firma DHP Conservation. „Zpracování se drželo striktně metodiky, která byla součástí zadávací dokumentace a následně smlouvy o poskytování služeb. I přes velice krátký termín na zpracování se nám podařilo za vynaložení značného úsilí zpracovat dílo tak, že bylo zadavatelem přijato bez výhrad. Na základě našeho hodnocení bylo potom pro jednotlivé akcelerační oblasti možné v rámci územních opatření navrhovat adekvátní zmírňující opatření,“ uvedl za firmu Jan Dušek.

Mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí uvedla, že posouzení bylo zpracováno podle zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který nabyl účinnosti 1. srpna 2025.

„Posouzení tedy nebylo možné provést dříve, než byly známy jeho základní parametry, které vedle samotného zákona upravuje také vyhláška. Je potřeba připomenout, že zákon ani vyhláška nestanoví minimální dobu, po kterou musí být posouzení zpracováváno. Rozhodující je splnění zákonných požadavků na jeho obsah, rozsah a odbornou kvalitu,“ dodala Krejčí.

Ministerstvo životního prostředí kromě snížení počtu akceleračních zón v pátek stanovilo také několik nových podmínek pro výstavbu. V případě Líšťan to bude třeba zpracování hlukové studie, možnost vypínání větrných elektráren v letním období a osazení elektrárny detektory netopýrů.

Podmínky stanoviska nyní má do návrhu zapracovat ministerstvo pro místní rozvoj, které předloží výsledný materiál do konce července letošního roku k rozhodnutí vládě. „Stále se jedná o rozpracovaný materiál, nelze tedy nyní potvrdit, které akcelerační oblasti budou nakonec z návrhu odstraněny nebo které budou redukovány. Definitivní bude až návrh schvalovaný vládou,“ uvedla mluvčí resortu Veronika Lukášová.

Kroupar za Plzeňský kraj změnu vítá, je ale podle něj otázkou, zda by měly být lokality jako Líšťany vůbec součástí akceleračních zón a zda se tam při stanovených podmínkách investorům vůbec vyplatí stavět a nebudou vyhledávat spíše jiné lokality. „Podle mne se akcelerační zóny minou účinkem, a to, co přetrvá, bude pachuť ze způsobu jejich vymezování a projednávání ze strany státu,“ míní Kroupar.

Advokát Martin Abraham, který zastupuje Líšťany a několik místních, potvrdil, že dále platí, že pokud vláda zónu schválí, obec rozhodnutí napadne správní žalobou.

„Vláda zónu schválí, protože potřebuje prostředky z evropských fondů. Vůbec nebude brát ohled na zájmy místních lidí, přírody ani krajiny. O ty nikdy nešlo, kvůli špatně nastavenému procesu na ně nezbyl čas a chyběla i politická vůle,“ uvedl.