Hlavní obsah

LGBT+ se bojí nové vlády. „Jde o lásku, cítíme ji jako všichni ostatní“

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Téma práv LGBT+ lidí v Česku kolem říjnových voleb budilo emoce. Mluvili jsme s těmi, kterých se otázky manželství pro všechny nebo povinných sterilizací nejvíce týkají. Co si o nové vládě myslí?

Článek

Článek si také poslechněte v audioverzi.

„Asi dvě minuty poté, co jsem viděl výsledky voleb, jsem si uvědomil, že to vlastně pro lidská práva bude hrozné. Jak pro ženy, tak pro queer lidi. Běhal mi mráz po zádech,“ svěřuje se Kryštof Stupka, student politologie a aktivista.

Od 17. prosince má Česká republika novou vládu pod taktovkou Petra Fialy (ODS). Rozložení Poslanecké sněmovny se po volbách posunulo na politické škále více ke konzervatismu, než tomu bylo v předchozích volebních obdobích.

Právě to podle výpovědí, které Seznam Zprávy sesbíraly, vzbuzuje určité obavy z budoucnosti LGBT+ lidí. Přinášíme pohledy a názory zástupců queer komunity. Co si o nové vládě a nové Sněmovně myslí? O svých pocitech mluvili otevřeně Kryštof, Kateř, Broňa, Dan a Karolína.

„Mám snoubenku, chceme se brát. Vím ale, že minimálně další čtyři roky k tomu určitě nedojde,“ vypráví Seznam Zprávám dvaadvacetiletá Broňa. Vystudovaná sociální pracovnice vyrůstala v Jičíně, v rodině věřících. Dnes žije za Prahou. Se svojí partnerkou plánují další krok – svatbu. V budoucnu by si přály i děti. Ani jedno jim ale česká legislativa nedovoluje.

„Češi jsou schopní přirovnávat homosexualitu k pedofilii, obecně rádi přehánějí,“ hodnotí Broňa společnost. Přemýšlí nad tím, že je vše otázka vzdělání a osnov, ale i vysokého školství. Napsala a obhájila bakalářskou práci, kde u svých spolužáků zjišťovala zájem o přenášky s LGBT+ a queer tematikou. Výsledkem bylo, že by je většina ráda zařadila do programu a i vedení školy se na základě její práce rozhodlo vypsat více podobných předmětů.

Manželství versus registrace

Stejnopohlavní páry v Česku mohou uzavřít registrované partnerství, které však nemá stejný právní obsah jako manželství. Registrovaní partneři si například nemohou společně osvojit dítě, zákonným rodičem je vždy jen jeden z nich. S tím jsou spojené i další překážky, které přicházejí například po rozchodu či rozvodu. Registrovaní partneři ale nemají nárok například ani na vdovský či vdovecký důchod a neexistuje pro ně jmění manželů.

Pojí se s tím ale další, o něco drobnější komplikace. Registrace není svatba, stejnopohlavní páry tak nemají ze zákona dva dny pracovní volno právě na obřad. K registraci nejsou potřeba svědci.

Zdroj: Jsme fér.

Jsme emočně unavení

Studentce regionálního rozvoje Karolíně je dvacet let. Do Poslanecké sněmovny letos volila poprvé. „Nevadí mi pravicová politika koalice Spolu, ale konzervativní přístup, mám pocit, že můj hlas propadl,“ říká. Přiznává však, že nevolila pouze podle toho, kdo uznává například manželství pro všechny. Jak sama říká, je mladá a téma se jí zatím tolik netýká.

Karolína ale obecně uvažuje nad tím, proč se sňatky stejnopohlavních párů vůbec musí řešit zákonem: „Vždyť jde o lásku. Cítíme lásku úplně stejně jako ostatní.“ Přiznává, že okolí k její sexuální orientaci není vždycky laskavé. „Když jdeme s partnerkou po ulici, slýcháme narážky, není to příjemné. Ani rodina často nechápe, proč je pro mě například otázka manželství pro všechny důležitá, proč chci pořád mluvit o queer komunitě a jejích právech,“ říká mladá žena, která pochází z malé vesnice u Svitav.

Asi dvě minuty poté, co jsem viděl výsledky voleb, jsem si uvědomil, že to vlastně pro lidská práva bude hrozné.
Kryštof Stupka, student politologie a aktivista

Kryštof Stupka je aktivista a bojovník za práva LGBT+ lidí. Studuje na prestižní francouzské univerzitě Sciences Po v Paříži, a jak sám popsal, v předvolebním období i po volbách toho bylo tolik, že nestíhal psát svou diplomovou práci. „Dávali jsme hlasitě najevo, jak o právech LGBT+ lidí mluví Marian Jurečka, celá kampaň Tomia Okamury a další, jsem z toho opravdu emočně vyčerpaný,“ popisuje. Výsledky voleb považuje za prohru.

Jedním z Kryštofem jmenovaných výroků byl například ten dnes již ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Ten těsně před volbami v podcastu Studio N řekl, že bude chtít od tehdy budoucích koaličních partnerů pojistku, že manželství pro všechny novou vládou a Sněmovnou neprojde.

„Vyrůstal jsem v období, kdy Česká republika vstupovala do Evropské unie a všichni měli pocit, že bude všechno lepší a lepší. Najednou se ale denně setkávám s homofobií, i běžně na ulici,“ upozorňuje Stupka na měnící se náladu.

Jak by hlasovala nová vláda?

Seznam Zprávy oslovily všechny ministry a ministryně nové vlády s otázkou: Byl/a byste pro manželství pro všechny?

Ivan Bartoš (Piráti): „V uplynulém volebním období jsme připravili vlastní legislativu, kterou ve sněmovních hlasováních klub Pirátů opakovaně prosazoval zařadit na program jednání a zároveň podporoval i přijetí zákona. V případě dalšího hlasování návrh na manželství pro všechny podpořím.“

Jozef Síkela (za STAN): „Ano, jsem pro manželství pro všechny.“

Mikuláš Bek (za STAN): „Ano.“

Vít Rakušan (STAN): „Manželství pro všechny podporuji, včetně názvu. V minulém volebním období jsem byl jedním z předkladatelů novely občanského zákoníku, která by umožnila uzavřít manželství i stejnopohlavním párům.“

Petr Gazdík (STAN): „Myslím si, že by stejnopohlavní páry měly mít před zákonem stejná práva jako manželství, s jedinou výjimkou – a tou je adopce dětí. Nejde jen o práva dospělých, ale i o práva dítěte – a jsem toho názoru, že dítě má právo na otce i matku. Argumenty o neúplných rodinách mě moc nepřesvědčují. Stejnopohlavní pár za mě prostě bere tuto šanci dítěti od samého počátku.“

Ministři a ministryně za KDU-ČSL hromadně odpověděli skrze tiskovou mluvčí: „Dlouhodobě považujeme za manželství pouze svazek muže a ženy. Jiné formy soužití jsou osobní otázkou a preferencí každého člověka. Jsme konzervativní stranou, která hájí tradiční hodnoty a jednou z nich je pro nás i manželství. Náš koaliční program ale hovoří jasně: Podpoříme úpravu právních podmínek pro registrované partnery (např. v občanském zákoníku).“

Ostatní neodpověděli.

Podle Stupky politici nejčastěji argumentují „závažnějšími problémy“, které jsou potřeba řešit akutněji než práva pro LGBT+ lidi. Naráží na to, že přestože Piráti, dnes už vládní strana, otevřeně podporují práva queer komunity, Olga Richterová pro iRozhlas těsně po volbách řekla, že nechce tématem působit názorové štěpení. Výrokem vyvolala kontroverzi, za kterou se později omluvila.

„Šílený oligarcha“ je pryč, ale…

„Zabojovali jsme si s šíleným oligarchou, souhlasím s tím, že šel pryč. Je tu ale milion queer lidí nebo těch, kteří k nim mají blízko – a to je vysoké číslo, abychom to ignorovali,“ přidává se k ostatním i Kateř Tureček, režisérka a dokumentaristka. Dodává, že bylo před volbami i nyní cítit, že queer lidé „musí držet hubu a krok, protože je nutné porazit to velké zlo“.

„Jenže my ten život žijeme dál. Mám partnerku, jsme spolu rok a půl, žijeme spolu, máme dvě kočky – a to je tak maximum, co v lesbickém páru můžeme mít,“ pokračuje otevřeně Kateř Tureček a dodává, že i ona se ale vyvíjí v další životní kapitoly, cítí, že chce rodinu, ale nechce přistoupit na to, že to jde „pouze za ponížení sebe samé“.

Tureček ale zdůrazňuje to, co zmiňují i ostatní. Tedy že úplně nejzávažnější porušování lidských práv v Česku vidí v povinné sterilizaci translidí. Před dvěma lety se na tehdejší návrh poslanců Ondřeje Profanta (Piráti) a Barbory Kořanové (ANO) o zrušení povinné sterilizace uvažovalo. Ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD) se postavilo proti.

Co znamená LGBT+

LGBT (dříve častěji také GLBT) je zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby. Mnohdy je však užívána k souhrnnému označení celého spektra sexuálních a genderových identit, objevuje se proto i varianta LGBTQIA, rovněž zastřešující queer, intersex a asexuální osoby, případně jen LGBTQ nebo LGBT+ ve smyslu „LGBT a další identity“. Užívá se obvykle k souhrnnému označení komunit či hnutí těchto osob a termínů s nimi souvisejících.

„Mít 10 měsíců do volebního práva a jen koukat, co se děje, je náročné,“ přemýšlí jako poslední z pětice zpovídaných Dan Brauner. Sedmnáctiletého mladíka navíc frustrovalo i to, že k volbám například nešla ani jeho vlastní babička. „I přesto, že koalice Spolu říká, že patříme na Západ, když jde o práva queer lidí nebo žen, mám pocit, že si trochu pletou světové strany,“ glosuje Dan.

Identifikuje se jako nebinární a přeje si například, aby v občanském průkazu nemusel vůbec vyplňovat políčko „pohlaví“. „K čemu ten údaj komu vlastně je? Úplně k ničemu,“ dodává.

Také on pokládá zrušení povinné sterilizace translidí za prioritu, kterou by si politici měli ve zlepšení práv queer lidí klást. „Vysoko mám samozřejmě i zrovnoprávnění sňatků. A ani mi nejde tolik o ten název manželství. Ať se to jmenuje, jak chce, byť je to ponižující. Je to ale méně ponižující než to, co to aktuálně obnáší,“ uzavírá.

Reklama

Doporučované