Článek
Armáda v úterý převzala vládu nad Madagaskarem a rozpustila senát spolu s ústavním soudem, zatímco sněmovna bude nadále zasedat. Zemi bude řídit rada složená z členů armády a četnictva spolu s premiérem, který bude mít za cíl ustavit civilní vládu, napsaly tiskové agentury. Předcházelo tomu hlasování poslanců, kteří rozhodli o odvolání prezidenta Andryho Rajoeliny z funkce, uvedl server stanice BBC.
Nový madagaskarský vůdce, plukovník Michael Randrianirina oznámil, že si armáda moc podrží na přechodné období 18 měsíců až dva roky. Až poté podle něj budou volby, informuje server BBC.
Ústavní soud o něco dříve Randrianirinu vyzval, aby se ujal funkce prezidenta a nové volby uspořádal do 60 dní. Vojáci však už předtím oznámili rozpuštění tohoto soudu.
Na otázku, zda vyhlásí volby, Randrianirina odpověděl: „Samozřejmě.“ Dodal však, že se tak stane během příštích „18 měsíců až dvou let“, cituje plukovníka BBC. „Vytvoříme vládu a dosáhneme shody,“ ujistil Randrianirina novináře před prezidentským palácem.
Rychlý průběh
Opoziční poslanci v pondělí oznámili, že na úterý svolají zasedání Národního shromáždění, na němž by hlasovali o sesazení prezidenta. Jeho kancelář ale dopoledne na facebooku zveřejnila prohlášení, v němž Rajoelina dolní komoru rozpustil, označil to za krok nezbytný k obnovení pořádku v zemi a nastolení demokracie. Prohlášení odsuzuje „pokus o státní převrat“ a ujišťuje, že Rajoelina nadále zůstává ve funkci.
Reuters v této souvislosti podotkl, že nebylo jasné, zda bylo jeho rozhodnutí právě podložené. Prezident totiž v neděli kvůli údajným pokusům o atentát uprchl ze země. Předseda sněmovny o kroku navíc nebyl informován.
Poslanci 163členné komory i přesto začali po 14:00 SELČ hlasovat. Pro prezidentův konec ve funkci se vyjádřilo 130 poslanců. Ústavní soud sesazení hlavy státu potvrdil přesto, že byl podle vojáků rozpuštěn. Na svém webu soud uvedl, že rozhodnutí přijal proto, že dosavadní prezident Rajoelina nemohl plnit své povinnosti a opustil zemi.
Agentura AP dodala, že armáda vytvoří radu z důstojníků armády a příslušníků četnické policie. V jejím čele stane předseda vlády, který údajně rychle sestaví civilní vládu, dodal Randrianirina.
Současnou krizi 25. září vyvolaly protesty, které byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest a především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i 51letého prezidenta. Demonstrace si vyžádaly životy 22 lidí, vedly však také k pádu vlády a vzpouře části armády a bezpečnostních sil.
Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009 a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.
