Článek
Mostecký autodrom u Ústavního soudu namítal, že soudy dřívějšími rozhodnutími nepřiměřeně zasáhly do jeho práva podnikat a vlastnit majetek. Tvrdil také, že stanovené hlukové limity jsou pro jeho provoz fakticky likvidační, znemožňují dosahovat zisku a ohrožují budoucnost areálu i motorsportu v Česku. Současně namítal, že odvolací soud rozhodl překvapivě a porušil princip rovnosti stran.
Ústavní soud ale stížnost zamítl jako nedůvodnou. Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška obecné soudy autodromu podnikání nezakázaly, pouze mu uložily povinnost přijmout opatření, která omezí hluk pronikající na sousední pozemky.
„Samozřejmě předpokládám, že k dodržení hlukových limitů bude muset vynaložit nějaké prostředky, ale ze srovnání s jiným okruhem – Sachsenring – vyplývá, že taková opatření jsou realizovatelná,“ uvedl po vyhlášení Langášek.
Podle Ústavního soudu bylo v případu nutné vyvažovat dvě základní práva, a to právo společnosti podnikat a vlastnit majetek na jedné straně a právo obyvatel sousedních nemovitostí na pokojné užívání domova a ochranu soukromého života na straně druhé. Soud připomněl svou dosavadní judikaturu i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nichž může nadměrný hluk představovat zásah do základních práv a mít negativní dopady na lidské zdraví.
Soudy: V Německu podobná opatření mají
Klíčovou roli při rozhodování sehrálo právě srovnání s německým závodním okruhem Sachsenring. Krajský soud v Ústí nad Labem už dříve dospěl k závěru, že i tam se podařilo přijmout technická a organizační opatření ke snížení hluku, přestože se obytná zástavba nachází ještě blíže okruhu než v Mostě. Ústavní soud na tomto závěru neshledal nic protiústavního a uvedl, že podobná opatření lze v zásadě realizovat i v případě mosteckého autodromu.
Odmítl také argument společnosti Autodrom Most, že její činnost představuje veřejný zájem. Podle soudu nelze veřejný zájem ztotožňovat s podnikáním konkrétní společnosti, byť její provoz může přinášet regionu ekonomické přínosy nebo hostit významné sportovní akce. Připomněl také, že podle zjištění obecných soudů pochází největší část obtěžujícího hluku z komerčních jízd během pracovního týdne, nikoliv z několika velkých závodů pořádaných během sezony.
Autodrom rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. Jeho právní zástupce Petr Zábranský uvedl, že za důležité považuje skutečnost, že se soud argumenty společnosti věcně zabýval. „Už samotná skutečnost, že naše ústavní stížnost prošla úvodním posouzením a byla projednána, ukazuje, že otázky, které jsme otevřeli, přesahují rámec běžného sousedského sporu.“
Nový vlastník Roman Staněk, kterému patří investiční skupina RIQ Investments, zároveň oznámil, že společnost připravuje další opatření ke snížení hlukové zátěže. „Zahájili jsme již spolupráci s renomovanou odbornou společností specializovanou na oblast akustiky a protihlukových opatření, která připravuje odborné podklady pro další postup. V dohledné době chceme představit příslušným institucím konkrétní návrhy technických řešení, mezi nimiž jsou například protihlukové valy či nové stavební objekty s funkcí protihlukových bariér,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Stížnost sousedů
Autodrom zažalovali manželé Huličkovi, kteří žijí v sousedství závodiště. Okresní soud v Mostě jejich žalobu původně dvakrát zamítl, odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem však po doplnění dokazování rozhodnutí změnil. Dospěl k závěru, že hluk z autodromu přesahuje míru přiměřenou poměrům, omezuje sousedy v běžném užívání pozemku a narušuje jejich psychickou pohodu. Stanovil proto jako přiměřené hlukové limity 55 decibelů ve všední dny a 50 decibelů o nedělích a státních svátcích.
„My jsme (s rozhodnutím Ústavního soudu) spokojení. Soudíme se už téměř osm let,“ řekl ČTK Jiří Hulička. Na základě vlastního měření ale manželé tvrdí, že autodrom zvukové limity dál překračuje, a podali proto exekuční návrh.
