Článek
Před více než rokem probíhala živá politická debata o zrušení výjimky za spotřební daně na tichá vína. Není pochyb o zdravotních a společenských škodách způsobených konzumací alkoholu – státní rozpočet a zdravotní pojišťovny to v roce 2021 stálo více než 40 miliard korun. Neplatí ani to, že „alkohol podávaný v malých dávkách tichého vína neškodí v jakémkoliv množství“ – škodí stejně jako každý jiný alkohol. Ostrý odpor zejména domácích výrobců však vedl k zachování věcně neodůvodnitelné výjimky, přestože většina společnosti s jejím zrušením neměla problém.
Předvolební léto přineslo podobně absurdní diskuzi o systému emisních povolenek pro dopravu a budovy, označovaném jako ETS2 – tedy nástroji, který zpoplatní další zdroje emisí nepopiratelně způsobující globální klimatickou změnu. Místo ochrany domácích výrobců (kteří jsou u ropy a zemního plynu marginální a u uhlí těžbu stejně ukončují) má zrušení nebo odložení systému ETS2 údajně ochránit chudé domácnosti před devastujícím zdražováním. Realita je však jiná.
Obdobně jako v případě alkoholu je část fosilních paliv zpoplatněna systémem povolenek ETS1, který pokrývá velké znečišťovatele. Opravdu neplatí, že „fosilní zdroje spalované v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství“ – ve vyšších vrstvách atmosféry je jedno, jestli oxid uhličitý vznikl v elektrárně, teplárně nebo ocelárně (které platí povolenky ETS1), nebo v autě či domovním kotli (které budou od roku 2027 platit povolenky ETS2).
Pokud vyjdeme z dat Sčítání lidu, domů a bytů 2021, pak emisní povolenky za všechnu spotřebovanou fosilní energii platí zhruba 1,5 milionu bytů vytápěných teplárnami (jen malá část jich nespaluje fosilní paliva), což jsou především bytové domy na sídlištích. Dalších zhruba 400 tisíc domácností je vytápěno elektřinou (a tepelnými čerpadly poháněnými na elektřinu). Nejvíce těchto domácností žije v Praze – kraji s nejnižším podílem vlastnického bydlení a rychle rostoucími nájmy – a v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, o jejichž dlouhodobě složité sociální i ekonomické situaci není třeba se rozepisovat. Ve všech těchto regionech je jejich podíl téměř 60 procent. Dalších necelých 400 tisíc domácností, které topí obnovitelným dřevem, peletami apod., se nové povolenky týkat nebudou. Toto vytápění je nejvíce rozšířené v jižních Čechách a na Vysočině.
Nové povolenky tedy dopadnou na zhruba 1,8 milionu domácností, které podle dat z roku 2021 vytápěly zemním plynem nebo uhlím. Jedná se především o domácnosti ve vlastních rodinných domech, částečně také v bytových domech, které mají vlastní kotelny nebo vytápění řešené v jednotlivých bytech nebo místnostech. Argumentace zranitelnými domácnostmi neobstojí – více chudých už dávno emisní povolenky platí v systému ETS1, který nijak nelimituje horní cenu povolenky.
Nový systém ETS2 začne při překročení ceny 45 eur za tunu uvádět na trh další povolenky, které by měly cenu snížit. Lze mít pochybnosti o tom, jak velké snížení tyto intervence zajistí, nicméně těžko to získá sympatie větší části domácností, které cenu povolenek pod 45 eur za tunu platily naposledy v dubnu 2021, poslední více než rok platí okolo 70 eur, a žádné intervence na snížení cen se nedočkají.
Nesedí ani argumentace, že domácnosti se ocitnou v emisní pasti, protože nemohou snížit svou spotřebu fosilních paliv a budou jen obětí dalšího zdražení. V případě dopravy ČSÚ na dlouhodobých časových řadách ukázal, že za průměrnou mzdu si lze v roce 2024 koupit téměř třikrát více benzinu než v polovině 90. let. Minimální mzda dlouhodobě rostla rychleji než průměrná – lze si za ni koupit téměř 4,5× více benzinu. Spotřeba spalovacích motorů navíc v posledních desetiletích postupně klesala, u současných modelů je o 10–20 procent nižší než před 20-30 lety. Realistické projekce cen povolenek předpokládají zdražení benzinu o 10 procent (při ceně 70 EUR/tunu). Dopad povolenek tak může kompenzovat běžná výměna staré ojetiny za mladší, která dříve či později čeká každého motoristu.
V případě bydlení je situace podobná – domácnosti v nových nebo zateplených bytech a domech potřebují méně energie, takže se jich povolenky také dotknou méně. Malá část domácností, která doposud (nedávné energetické krizi nebo dlouhodobě štědré nabídce dotací navzdory) žádná opatření na snížení spotřeby energií neudělala, si může vybrat z celé řady opatření, díky kterým ušetří. Od desetitisícových položek jako výměna klasického plynového kotle za kondenzační (jehož vyšší účinnost by měla k pokrytí cen povolenky stačit) nebo výměny oken a dveří přes statisícové zateplování celé obálky domu až po komplexní rekonstrukce včetně fotovoltaických systémů, teplených čerpadel apod. za vyšší statisíce i nižší miliony u velkých domů a vil. Starat se o svůj majetek je přece normální.
Výnosy z emisních povolenek ETS1 směřují do Modernizačního fondu a státního rozpočtu, který z nich platí projekty na snížení emisí v teplárenství, průmyslu, dopravě – a také program Nová Zelená úsporám, který nabízí štědré dotace na rekonstrukce i novou výstavbu rodinných domů (na původním půdorysu). Výnosy z povolenek ETS2 budou směřovat do Sociálního klimatického fondu, který bude podporovat energetické úspory především pro nízkopříjmové domácnosti, nebo zlepšení veřejné dopravy.
Jinými slovy, dokud se mladí nájemníci z Prahy, důchodci z Ostravy nebo nízkopříjmoví pracující ze severočeských měst přes emisní povolenky skládali také na rekonstrukce rodinných domů na předměstích nebo v bohatých krajích, téměř nikoho to nezajímalo. Když však majitelům rodinných domů s mnohamilionovou hodnotou hrozí, že budou na tento mix potřebných projektů také přispívat, stávají se emisní povolenky hrozbou pro společnost. To už není jen absurdní, to je asociální.
