Hlavní obsah

Lánská správa skuhrá kvůli škrtům, miliony ale vydělává na dřevě i zvěři

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Lesní správa Lány vykreslila černé scénáře, jak na ni dopadnou letošní škrty v rozpočtu. Desítky milionů korun ale vydělává svým hospodařením, loni měla zvýšené zisky například díky větší těžbě dřeva kvůli kůrovci.

Článek

Vedení Lesní správy Lány se tento týden razantně ohradilo proti poslaneckému rozhodnutí vzít jí z letošního rozpočtu 30 milionů korun. Na lesní hospodářství bylo v rozpočtu prezidentské kanceláře, pod kterou lánská obora spadá, určeno původně 45 milionů korun.

Lánská správa uvedla, že v takové situaci nebude možné mimo jiné zajistit zimní přikrmování 1 300 kusům zvěře, které chová v tamní oboře, a bude tak nutné část stáda vybít.

Seznam Zprávy se obrátily na náměstkyni ředitele Lesní správy Ivanu Pokornou, která byla pod dopisem pro poslance podepsána, s žádostí o vyčíslení nákladů na péči o zvěř v oboře i oboru samotnou. Zajímaly nás také výnosy, které z obory či správy lesů plynou. Pokorná nechala dotazy nezodpovězené.

Částečnou odpověď ale nabízí výroční zpráva. Ta potvrzuje, že ač lánská obora generuje vlastní zisky, každoročně se spoléhá i na desítky milionů ze státní kasy.

V minulém roce hospodařila s neinvestičním státním příspěvkem ve výši 22 milionů korun. Dalších 14 milionů si pak převedla z nespotřebovaných výdajů z let minulých. Od Kanceláře prezidenta republiky, která získává peníze ze státního rozpočtu, tak dohromady získala přes 36 milionů korun.

Náklady má však mnohem vyšší. V roce 2021 to podle výroční zprávy bylo 209 milionů korun. Vlastí činností byla podle uzávěrky schopna pokrýt jen necelých 80 procent. Nejvýznamnější nákladovou položkou loni byl nákup a výsadba sazenic na 40hektarovou plochu, stavba oplocenek a také těžební a pěstební práce.

Trofejní jelen za 121 tisíc

Na druhou stranu generuje oboře řada činností peníze. Loni se kvůli kůrovcové kalamitě těžilo více dřeva, což znamenalo i vyšší zisky. Na přímém prodeji dřevní hmoty vydělala 155 milionů korun. Téměř 82 milionů korun proto převedla na zákonem danou rezervu na pěstební činnost, ze které bude čerpat v následujících letech, kdy nad těžbou převýší povinná výsadba nových porostů.

Další výdělek představuje zvěř. Ta v oboře neslouží pouze jako chovná, ale je zde také k odstřelu. Na webu lánské správy je možné i dohledat aktuální ceník. Záleží na kategorii, ale ceny jsou v řádu desítek tisíc korun. U nejvýše bodovaného jelena siky lovec zaplatí 121 tisíc korun a za každý další bod pak po šesti tisících. Doplatit pak musí i další návazné poplatky jako organizační poplatek, poplatek za stažení a podobně.

Za odlov zvěře v oboře a bažantnici vydělala obora loni 6,6 milionu, dalších 1,3 milionu utržila za prodej zvěřiny.

Podle závěrečné zprávy lánská lesní správa vydělává i na pronájmu pozemků a staveb, nájemném za služební byty, prodeji vánočních stromků či zajišťování dopravy pro třetí subjekty. Tedy má řadu příjmů i mimo peníze ze státního rozpočtu.

Co napsala Lesní správa Lány poslancům

Náměstkyně ředitele LSL poslancům v dopise vyčetla, že v Lánech nebudou peníze na provoz Lánské obory. Což mimo jiné bude znamenat i nutnost vybít část tamního 1300hlavého stáda zvěře. Více o dopisu jsme psali v tomto článku.

Kolik stojí krmení pro zvěř

Zda obora, jako je ta lánská, může být finančně soběstačná, se Seznam Zprávy snažily zjistit u několika soukromých, ale i státních vlastníků lesních hospodářství.

Do jednoho se shodli, že jednotlivé obory není možné plně srovnávat, neboť každá má jinou funkci, rozlohu nebo počet chovaných kusů. Zároveň ale uvedli, že provoz obory si hradí sami z vlastního hospodářství.

„V naší oboře máme přibližně 120 kusů zvěře a náklady na krmení za rok jsou přibližně 200 tisíc korun. K tomu je třeba připočíst náklady na práci odborníka, opravu oplocení, těžbu dřevin v oboře, výrobu sena. V naší oboře nemáme režim placených odlovů, takže s velkými oborami to není úplně srovnatelné,“ uvedla Martina Nentvichová z Lázeňských lesů Karlovy Vary.

Vlastní obory provozuje i státní podnik Lesy České republiky. Podle mluvčí podniku Evy Jouklové si jejich provoz financuje z vlastních zdrojů. Výši zimní péče o zhruba 1 300 kusů, které vykazují Lány, Jouklová nechtěla uvést. „Záleží na mnoha okolnostech, třeba na kvalitě krmiva, rozlehlosti obory,“ vysvětlila.

Státní lesy provoz obor pokrývají z vlastní hospodářské činnosti, tedy prodeje dřeva, ale třeba i pronájmu honiteb a podobně. Že státní dotaci na provoz nepotřebují, dokládá i několik dnů stará zpráva, podle níž letos mimořádně odvedou do státního rozpočtu 3,8 miliardy korun.

Peníze bereme loupežníkovi Balákovi

Poslanci rozhodli o odebrání 30 milionů Lesní správě Lány kvůli osobě jejího ředitele Miloše Baláka. Částku ze státního rozpočtu chtějí poslat na prevenci závislostí, například alkoholu.

„Ty peníze bereme primárně loupežníkovi Miloši Balákovi, který byl pravomocně odsouzen za manipulaci s veřejnými zakázkami v Lánech a prapodivně omilostněn,“ vysvětlil autor návrhu, lidovecký poslanec Šimon Heller.

Proč Lány přišly o 30 milionů?

Argumenty poslanců, kteří navrhli sebrat lánské lesní správě 30 milionů korun, jsme rozebrali v tomto článku.

Ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák byl 24. března odsouzen ke třem letům vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Zaplatit měl podle rozsudku 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti.

Prezident Miloš Zeman mu svým rozhodnutím, které padlo dva dny po vynesení rozsudku, vše prominul. V srpnu byl navíc Balák odsouzen znovu. Nepravomocně a v jiné kauze, která se týkala těžby kamene v Lánské oboře. K peněžitému trestu a k dvouletému zákazu činnosti v organizacích, které spravují státní majetek.

Reklama

Doporučované