Článek
Na vzácných kovech závisí v Německu přibližně milion pracovních míst. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti McKinsey, z níž cituje deník Handelsblatt. Jedná se například o automobilový průmysl, energetiku nebo letecký a kosmický průmysl. Každý rok tito pracovníci přispívají k hrubému domácímu produktu částkou ve výši 150 miliard eur.
Podle McKinsey další přibližně tři miliony pracovních míst do značné míry závisejí na výstupech zaměstnanců průmyslu, který potřebuje kovy vzácných zemin. To odpovídá dodatečné přidané hodnotě ve výši přibližně 220 miliard eur.
Kdyby Čína, která je zdaleka největším dodavatelem těchto surovin, zastavila jejich vývoz do Německa, „bylo by v Německu ohroženo celkem přibližně čtyři miliony pracovních míst a přibližně 370 miliard eur přidané hodnoty – což představuje asi devět procent celkového hrubého domácího produktu“, uvádí se v analýze.
I další odborníci považují výsledky této analýzy za věrohodné. „Podle našich výzkumů je v Německu dokonce 1,3 milionu zaměstnanců, kteří vyrábějí produkty obsahující kovy vzácných zemin. Přerušení dodávek by samozřejmě mělo vážné dopady na tato pracovní místa,“ řekl pro Handelsblatt Cornelius Bähr z Institutu německé ekonomiky (IW). Bähr je jedním z autorů studie IW zveřejněné v loňském roce, která se zabývá závislostí německého hospodářství na surovinách.
McKinsey tak poukazuje na rozměr problému, s nímž se německé a evropské hospodářství potýká již řadu let: závislost na kritických surovinách, mezi které patří zejména kovy vzácných zemin nebo také lithium, kobalt a fosfor.
Evropská unie nyní označuje jako „kritické suroviny“ (Critical Raw Materials, zkráceně CRM) 34 prvků, jsou mezi nimi i všechny kovy vzácných zemin. Surovina je považována za „kritickou“, pokud má velký celoekonomický význam pro EU, existuje vysoké riziko přerušení dodavatelského řetězce a neexistuje u nich vhodná a cenově dostupná náhrada.
Čína utahuje šrouby
U řady kritických surovin ovládá celý zpracovatelský řetězec Čína. Peking zároveň stále zpřísňuje pravidla pro vývoz těchto surovin. Současně roste celosvětová poptávka po kovech vzácných zemin, zejména v oblasti nových technologií a ve zbrojním průmyslu.
Naposledy 9. října Čína opět zpřísnila kontroly vývozu klíčových technologií pro zpracování vzácných zemin. Jak oznámilo tamní ministerstvo obchodu, pro vývoz technologií pro těžbu a zpracování těchto surovin bude v budoucnu zapotřebí výslovné povolení.
„Dříve šlo při nákupu kritických surovin často o cenové špičky. Dnes jde naopak o to, zda je výroba v odvětví ještě vůbec trvale možná,“ řekl Christian Hoffmann, partner ve společnosti McKinsey a jeden z autorů analýzy. „Pokud dojde k přerušení dodávek kritických surovin, může to vést k obrovským škodám.“
Zastavení těchto dodávek je reálnou hrozbou. Na konci loňského roku například Čína oznámila, že již nebude vyvážet germanium do USA. Germanium se používá mimo jiné k výrobě skleněných vláken a polovodičových součástek a také v zbrojním průmyslu.
Do EU zatím Čína germanium dodává, ale podle údajů obchodníků klesly čínské vývozy tohoto kovu v první polovině roku 2025 meziročně o 60 procent. V dotčených podnicích panuje „naprosté zděšení“.
Platná čínská vývozní omezení už letos způsobila, že některé německé firmy, například v automobilovém průmyslu, musely pozastavit výrobu.
Německá vláda sice v posledních letech spustila několik iniciativ na posílení odolnosti průmyslu pro případ výpadku dodávek vzácných surovin. Podle Hoffmanna však aktivita na tomto poli utichla vždy, jakmile se situace dočasně uklidnila. „Mnoho podniků nyní vidí, že tato otázka vyžaduje strategický pohled. Z ekonomického hlediska je rozumné zajistit si spolehlivé dodávky surovin,“ dodává.
Surovinový fond v počátcích
Hoffmann v této souvislosti chválí surovinový fond, který zřídila minulá německé vláda. Fond má podpořit německé podniky při získávání nových vlastních zdrojů vzácných surovin mimo Čínu.
Fond předpokládá, že spolková vláda převezme prostřednictvím investiční a rozvojové banky KfW záruky za tyto projekty. Stát by firmám kompenzoval nákladovou nevýhodu oproti zdrojům například z Číny.
Fond je zatím ve fázi příprav. Podle informací spolkového ministerstva hospodářství dosud KfW obdržela přibližně 50 projevů zájmu od firem. Pouze dvě z nich ale zatím prošly posouzením rizika neúspěchu projetku, které mají auditoři společnosti PwC.
