Lesní požáry jsou v Česku letos rychlejší. Na vině je souhra tří faktorů

Když se do internetového vyhledávače zadá sousloví „lesní požár“, objeví se množství odkazů: Požár lesa u Studence se rychle šířil kvůli větru, na pomoc letěl vrtulník. Lesní požár na Třebíčsku krotili hasiči až do noci. Lesní požár v Libušíně zaměstnává hasiče, nasazena je i speciální čtyřkolka. Hasiči u Klatov bojují s velkým požárem lesa a pole, zasahuje obrovské množství techniky… Co řádek, to několik málo hodin stará zpráva.

Letošní vlny veder a mimořádné sucho výrazně ovlivňují statistiky požárů v přírodě. Celkový počet výjezdů je sice jen o něco málo vyšší než v minulých letech a hodnoty výrazněji nevybočují z průměru. Výrazně však narostla škoda, kterou oheň v krajině způsobil. A také hodnota majetku, jejíž záchranu si hasiči mohou připsat na konto.

Zatímco v uplynulých deseti letech se přímé škody - za prvních sedm měsíců - vyšplhaly na maximálně 17 milionů korun, letos podle předběžných dat již překročily 40 milionů. To je úroveň srovnatelná s rokem 2022, kdy lesy v Českém Švýcarsku pustošil rozsáhlý požár.

Ještě výraznější posun se objevuje v kolonce uchráněných hodnot – odhady hovoří o bezmála 600 milionech korun, což představuje dvojnásobek dosavadního rekordu z roku 2019.

„Letošní situaci významně ovlivňuje kombinace dlouhodobého sucha, vysokých teplot a větru. Vysušená vegetace umožňuje velmi rychlý vznik a následné šíření požáru, včetně jeho šíření ještě před příjezdem prvních jednotek,“ vysvětluje mluvčí hasičů Kristýna Posekaná.

Ekonomické dopady navíc zvyšuje blízkost lidských obydlí. Řada požárů totiž vznikala nebo se šířila v bezprostřední blízkosti domů, chat a chalup, což se odrazilo jak na výši škod, tak na hodnotě majetku, který se podařilo hasičům uchránit včasným zásahem.

Rychlejší šíření plamenů, složitý terén a extrémní vedra se podepisují i na dalším ukazateli – počtu zraněných civilistů i zasahujících hasičů.

„Jedním z faktorů je náročnost samotných zásahů, zejména právě u požárů lesních porostů, významnou roli ale sehrávají také vysoké venkovní teploty. Zásah v ochranných prostředcích představuje pro hasiče značnou fyzickou zátěž a může vést například k přehřátí nebo vyčerpání,“ podotýká Kristýna Posekaná.

Jen během týdne na přelomu letošního dubna a května, kdy hasiči čelili ohni v Českém Švýcarsku, evidovali zdravotníci 17 zraněných osob.

Hasiči zároveň upozorňují, že letošní data jsou prozatím předběžná. Červencové statistiky kombinují ověřené zprávy s operativními údaji, které se při administrativním uzavírání případů mohou měnit. Srovnání s předchozími lety přesto ukazuje zřetelný trend.

„Zajímavé je také srovnání s loňským rokem, kdy počet lesních požárů je přibližně stejný, ale zasažená plocha je letos zhruba o 50 procent větší. To ukazuje, že samotný počet požárů není jediným rozhodujícím ukazatelem. Důležitá je i jejich intenzita, rychlost šíření a plocha, kterou zasáhnou,“ doplňuje Posekaná.