Hlavní obsah

„Lidé už rezignovali.“ Obce trpí tisíci aut, řešení jim slibují desítky let

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Rychlostní silnicí I/43 denně projede okolo 23 tisíc aut.

Reklama

Dálniční síť v Česku se oproti okolním zemím rozrůstá pomalu. Další díl série Jak se žije v Česku popisuje život v obcích, jejichž centry proudí desítky tisíc aut a roky jim chybí slibované dopravní tepny.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Řada aut ve směru na Brno končí v nedohlednu. Často se v jednom pruhu štosují v koloně delší než deset kilometrů. „Doprava tady je příšerná. Prostě průšvih, že léta slibovaná dálnice stále chybí,“ říká poblíž jediného přechodu se semaforem Šárka Škarohlídová.

Jsme v Lipůvce, pár kilometrů severně od Brna. Obec se 1400 obyvatel protíná rychlostní silnice I/43. Je to jediná výpadovka na sever od půlmilionového města. Auta, kamiony, autobusy po ní proudí 24 hodin denně.

Stačí si namátkově pustit dopravní zpravodajství v rádiu. Brno a jeho okolí postihl dopravní kolaps. Lipůvka patří k jednomu z názorných příkladů. Denně dvěma pruhy silnice projede 23 tisíc aut. „To je oficiální měření Ředitelství silnic a dálnic. Podle nás bývá aut ještě víc,“ hlásí starosta Ivo Pospíšil (za STAN).

+1

Podle průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy právě kolony trápí v dopravě nejvíc Čechů. V jedné z otázek mohli vybrat maximálně dvě odpovědi, dopravní zácpy kroužkovalo 55 procent respondentů.

„Třiačtyřicítka“ přezdívaná silnice smrti šoférům slouží jako spojnice dálnice D1 a D35, tisíce řidičů ze severní části kraje ji používají pro cestu do práce.

Silnice má po většině délky jediný pruh v každém směru, také v Lipůvce ji z obou stran obklopují domy.

Přetížené komunikaci spílá rovněž matka tří dětí, paní Marie. Celé jméno zveřejnit nechce.„V Lipůvce je veškerá občanská vybavenost, blízko do Brna. Žije se tady krásně, jen doprava je katastrofa. Hluk, zplodiny, jediná vada na kráse,“ hlásí.

Stojíme u přechodu se semafory, poblíž jsou z obou stran autobusové zastávky. „Chodíme tudy každé ráno do školky a zažíváme ty situace. Z vedlejších silnic se nedá napojit. Když přijede několik autobusů za sebou, stejně nepřejdete. Je to nebezpečné,“ dodává.

V koloně aut logicky často uváznou také autobusy veřejné dopravy. Padesátnice Dana pracuje v Lipůvce v chráněné dílně. Linkou číslo 301 pravidelně dojíždí z 15 kilometrů vzdálených Lysic. „Podle řádu to má trvat kolem 25 minut. V pondělí nebo úterý se čas klidně natáhne přes hodinu. Nikdy nevíte, do jak dlouhé kolony se dostanete. Však vidíte ten provoz,“ ukazuje na frontu aut.

Místní si v roce 2019 navzdory obavám silničářů vybojovali semafory na přechodu. „Mnoho dětí chodí ze spodní části Lipůvky do základní školy, která je na kopci. Se semaforem je to lepší. Kdyby byla doprava odkloněná, nic z těch problémů řešit nebudeme,“ vypráví Škarohlídová.

Dopravu na sever od Brna měla už dávno řešit německá dálnice. Nacisté ji v roce 1942 nechali rozestavěnou. Autostrádu v kraji připomínají pilíře, mosty a další dopravní stavby. „Novou dálnici slibují od války. Bohužel se to nestihlo,“ krčí rameny starosta.

„Známí manželovy rodiny se do Lipůvlky k silnici stěhovali v 70. letech s tím, že jim slibovali obchvat někdy v dohledné době,“ doplňuje matka tří dětí.

„Toho se nikdy nedožiju“

Ředitelství silnic a dálnic nedávno aktualizovalo informační letáky ohledně zamýšlené stavby. Roky plánovanou D43 má podle současných plánů nahradit čtyřproudá rychlostní silnice I/73. Prvních osm kilometrů mezi Bořitovem a Svitávkou má růst za dva roky. Úseky, které vyřeší situaci v Lipůvce a dalších okolních obcích v širší aglomeraci na sever od Brna, však přijdou na řadu až po roce 2030.

Místní jsou k novým termínům obezřetní. „Podobné sliby jsme slyšeli už před 30 lety. Je mně 60 let. Myslím, že se toho nikdy nedožiju,“utrousí starosta Pospíšil.

Starousedlíci za desítky let slibů ztratili důvěru ve státní úřady, mluví z nich frustrace. „Všichni už rezignovali. Víme, že jsme na Moravě. Politická rozhodnutí se většinou dělají v Praze. Tato dálnice pro stát neměla takovou prioritu,“ dodává starosta.

Nicméně problém neleží jen na státní úrovni. O trasování dálnice se desítky let přely obce napříč regionem, spory řešily soudy. Také kvůli hádkám o trasování důležitých dálnic má kraj platný územní plán až od roku 2020, nejpozději ze všech krajů.

Dokument počítá s takzvanou Bystrckou variantou I/73, silnice povede v blízkosti Brněnské přehrady, ve stopě nedokončené Hitlerovy dálnice. Petici proti stavbě v minulosti podepsaly desítky tisíc lidí.

Za dálnici přes 20 let bojuje také senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL). S podporou části místních uhájila, aby I/73 nebyla jen tříproudá, jak původně vláda a státní úředníci zamýšleli.

Každý rok pořádá kvůli silnici besedu s občany. Letos v únoru v Boskovicích debatovali s ministrem dopravy i vedením ŘSD. „Silnice je díky liniovému zákonu zahrnutá v prioritních stavbách. Čas může urychlit zrychlené stavební řízení, snazší výkupy pozemků. Chci věřit tomu, že se bude harmonogram konečně naplňovat,“ říká.

Asi o dva kilometry blíže Brnu než Lipůvka stojí desetitisícové město Kuřim. Třiačtyřicítka se jej dotýká ze severu v průmyslové zóně, nicméně přímo centrem vede rušná silnice druhé třídy číslo 385, brána z Brna směrem na Vysočinu.

Křižovatkou na náměstí 1. května podle starosty Drago Sukalovského (STAN) ve špičkách projede až 27 tisíc aut. „Auta brzdí, rozjíždějí se. Přináší to prach, hluk, zhoršenou kvalitu ovzduší. Takový provoz také zhoršuje kvalitu silnic,“ vypočítává.

Rovněž tady marně vyhlížejí novou rychlostní silnici I/73 na Svitavy. Dopravu má v budoucnu řešit jižní obchvat města, zčásti vedený tunelem. Silničáři zatím nevyčíslili náklady, zajisté půjde o vyšší jednotky miliard korun.

„Jsme ve složitém zastavěném území. Při těch požadavcích, aktivitách spolků prostě nelze nalézt levná řešení,“ argumentuje Sukalovský, který jako krajský zastupitel také roky o dálnici bojuje.

Dodává, že její absence působí kraji vysoké škody. „Ztráty jsou obrovské. Situace na sever od Brna je limitující pro podnikatele. Doprava hraje velkou roli při výběru sídel firem. Počítejme ale také ztráty jednotlivých lidí, kteří v koloně každý den zbytečně ztratí třeba půlhodinu svého času,“ vysvětluje Sukalovský.

Nedostavěná dálnice na Vídeň

Také na jih od Brna už skoro 30 let vyhlížejí dostavbu D52 na Vídeň. Naposledy se tam koplo do země v roce 1996. Třeba turisticky vyhledávaný Mikulov nemá ani obchvat. „Veškerá tranzitní doprava, ať už jede z Polska nebo z Německa, se potkává u Brna a pokračuje dál směrem k rakouským hranicím přes Mikulov. Za poslední roky je navýšení dopravy v Mikulově enormní,“ shrnuje mluvčí města Markéta Ničová.

Ředitelství silnic a dálnic nově dostavbu rozdělilo na tři úseky, včetně překonání Novomlýnských nádrží. Usiluje o kladný posudek EIA ohledně vlivu na životní prostředí.

Podle šéfa silničářů Radka Mátla už dálnice nenaráží na takový odpor jako v minulosti, i když si stále tisíce místních nedokážou dálnici zvláště nad nádrží představit.. „Jsem optimista a věřím, že ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 nebo nejpozději začátkem 2027 jsme schopni úseky před a za nádrží zahájit. Přechod dálnice přes nádrž bude oproti těmto úsekům zhruba o dva roky později. Vše bude záviset na tom, jak dopadne EIA a jaká bude zvolená varianta,“ řekl Radek Mátl.

Foto: Seznam Zprávy

Dálnice v ČR v roce 2023.

U nedokončených dálnic trpí řada dalších obcí v Česku. Namátkou třeba Jaroměř na Náchodsku, kudy mimo jiné sjíždí kamiony z nedokončené dálnice D11 a pokračují na Polsko. Auta v blízkosti domů musejí kvůli nedostavěné D3 snášet jihočeské Kaplice či Dolní Dvořiště. Tam však mají úlevu v podobě nových úseků autostrád mnohem blíž.

V Česku je téměř 1400 kilometrů dálnic, další stovky na výstavbu čekají. „Je obrovský problém, v jaké stavu se dálnice i železnice v Česku nacházejí. Projevuje se to na výkonnosti průmyslu, na výši HDP. Stačí se podívat na kvalitnější obrázek dálniční sítě v Evropě. V okolních zemích vidíte síť, která dává dopravně smysl. U nás jsou to často jen izolované úseky. Už z toho letmého pohledu je zjevné, jak jsme zaspali,“ zdůrazňuje Sukalovský.

Jak se žije v Česku

Foto: Seznam Zprávy

Série Seznam Zpráv.

Seznam Zprávy vyrážejí do měst a obcí, aby zjistily, jak se vám v České republice žije. Zajímá nás, jak zvládáte zdražování, jak bydlíte, jaké máte příležitosti k práci. Celoroční projekt vychází z interních dat datového týmu a průzkumů společnosti IPSOS.

Všechny díly série naleznete ve speciálu „Jak se žije v Česku“.

Chcete se do projektu Jak se žije v Česku zapojit? Dejte nám vědět, kde se potýkáte s problémy. Svoje tipy pište na e-mail: pribehy@sz.cz.

Reklama

Doporučované