Hlavní obsah

Lobbista Rittig dostane od státu odškodné téměř milion korun

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Ivo Rittig u Městského soudu v Praze, když 10. prosince 2018 pokračovalo projednávání kauzy jízdenek pražského dopravního podniku.

Reklama

Odškodné 990 tisíc korun přiznal stát lobbistovi Ivo Rittigovi za stíhání v takzvané jízdenkové kauze Dopravního podniku hlavního města Prahy. O částce rozhodlo Ministerstvo spravedlnosti. Jako první o tom informoval Radiožurnál.

Článek

Rittig dostane téměř milion korun za obhájce a nemajetkovou újmu. Ministerstvo spravedlnosti o tom rozhodlo na konci loňského roku.

„Šetření již bylo ukončeno v polovině prosince minulého roku. Ministerstvo prozatím nemá poznatek, že by žadatel v této věci podával žalobu,“ řekl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka pro Radiožurnál.

Soudy Rittiga pravomocně osvobodily předloni v září. Osvobozující verdikt si tehdy vyslechl i bývalý šéf dopravního podniku Martin Dvořák.

Oba hned po rozsudku oznámili, že budou chtít od státu odškodné.

Případ se táhl deset let. Rittig s Dvořákem a s dalšími deseti lidmi měli podle obžaloby zpronevěřit a prát špinavé peníze. Sedmnáct haléřů z každé jízdenky vyrobené pro dopravní podnik mělo končit přes zahraniční firmy právě u lobbisty a bývalého šéfa dopravního podniku. Soudní senát je ale osvobodil.

Loni v létě resort spravedlnosti zaplatil Dvořákovi 900 tisíc korun. Suma měla pokrýt náklady na obhajobu. Dvořák tehdy podle Radiožurnálu řekl, že je to jenom část toho, co za advokáty zaplatil. Peněz od státu by ale mohl získat víc, Ministerstvo spravedlnosti řeší ještě jeden Dvořákův požadavek.

Kauzy spojené s Rittigem

Rittigovo jméno se začalo v médiích častěji objevovat v roce 2011 v souvislosti s kauzou jízdenek pro pražský dopravní podnik. Ten podle policie uzavřel nevýhodný kontrakt na výrobu jízdenek s papírnou Neograph, který zprostředkovala firma Rittigova obchodního partnera Petera Kmetě Cokeville Assets. Neograph firmě odváděl 17 haléřů z každé jízdenky.

Nadační fond proti korupci v minulosti uvedl, že konečným příjemcem těchto peněz byl nejspíše Rittig. V kauze byl v únoru 2018 podán návrh na obžalobu Rittiga a dalších 17 lidí. V květnu 2019 soud zbavil obžaloby všech 17 obviněných.

V únoru 2017 pražský Městský soud nepravomocně zprostil Rittiga a jeho právníky obžaloby z tunelování společnosti Oleo Chemical. V hlavním líčení se neprokázalo, že by dané skutky spáchali právě oni. V druhé větvi kauzy se soud zabýval tím, zda si Rittig za peníze vyvedené z Olea přes Kmeťovu firmu Cokeville Assets pořídil tři nemovitosti v Dubaji. V září 2018 soud nepravomocně zprostil Rittiga i této obžaloby.

Státní zástupce Adam Borgula podal návrh na obnovu řízení v kauze tunelování Oleo Chemical s tím, že získal nové důkazy, které mohou změnit rozhodnutí. O vrácení případu k pražskému Městskému soudu usiloval marně. Vrchní soud v červnu 2019 zamítl odvolání státního zástupce a zpravomocnil tak osvobození Rittiga v této kauze.

Další kauzou spojenou s Rittigem byl únik informací z Bezpečnostní informační služby. V případu, který souvisí se zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013, byli vedle Rittiga a jeho obchodního partnera Tomáše Jindry obžalováni bývalá ředitelka kabinetu premiéra Jana Nečasová (dříve Nagyová) a právník David Michal z advokátní kanceláře MSB Legal.

Obžaloba tvrdila, že Nečasová prozradila v roce 2012 Rittigovu právníkovi Michalovi obsah zprávy BIS a že lobbista mohl díky tomu učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány a instituce. Rittig s Michalem dostali v lednu 2017 desetiměsíční podmínku, Nagyová podmíněný trest v délce 1,5 roku. Verdikt ale v září 2017 zrušil odvolací senát.

V listopadu 2019 soud zprostil Nečasovou, Rittiga i Michala obžaloby, žalobce se ale odvolal. A v říjnu 2020 potvrdil odvolací soud jejich osvobození. Státní zástupce v prosinci 2020 uvedl, že nebude iniciovat dovolání v této kauze.

Rittig podle prohlášení šéfa české pobočky Transparency International Davida Ondráčky z března 2014 také figuroval „ve fotovoltaické kauze Amun.Re“. Proti tomuto tvrzení sám lobbista protestoval. Jeho žalobu ale pražský Městský soud v září téhož roku nepravomocně zamítl a verdikt v říjnu 2016 potvrdil Vrchní soud v Praze.

V dubnu 2015 mu Městský soud v Praze nepřiznal ani nárok na omluvu a odškodné od vydavatelství Mladá fronta kvůli článku v týdeníku Euro, který pojednával o Rittigově zapojení do solárního byznysu.

Rittigovo jméno se vloni v listopadu objevilo v médiích i v souvislosti s projektem Pandora Papers, spolu s bývalým teplickým politikem ČSSD Petrem Bendou a někdejším ředitelem televize Prima a pražského dopravního podniku Martinem Dvořákem. Podle zjištění webu Investigace.cz je Rittig údajně zapojen do případu, ve kterém si dvě panamské firmy poslaly pět milionů v českých korunách. Jedna z firem byla podle dokumentů spojená s Bendou, spoluvlastníky druhé byli Rittig s Dvořákem.

Reklama

Doporučované