Mají ulevit přeplněným věznicím. Jak se dohlíží na alternativní tresty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po pražském Senovážném náměstí proudí turisté s kufry na kolečkách, které poskakují po dlažebních kostkách, a hledají své ubytování. Pár metrů nad jejich hlavami se ale často odehrávají jiná dramata. A to v budově Probační a mediační služby, kde se nachází operační středisko elektronického monitorovacího systému.

Právě odsud dva pracovníci nonstop dohlížejí na zhruba 130 osob s elektronickými náramky, kteří dostali trest například domácího vězení nebo mají náhradu vazby.

„Dobrý den, operační středisko Probační a mediační služba. Chtěl jsem se vás zeptat, máme u vás výpadek elektřiny. Co se tam děje?“ říká do služebního mobilního telefonu Radek Andonov, zástupce vedoucí operačního střediska.

„Padají pojistky?“ ověřuje pracovník informaci a následně prosí ať si je „klient“ nechá překontrolovat. Reportérovi vysvětluje, že tento takzvaný technický incident je typickým a častým případem, se kterým se ve středisku setkávají.

„Elektronický monitoring. Už z názvu vyplývá, co potřebujeme,“ konstatuje Radek Andonov a zmiňuje, že pokud u potrestaných nastanou technické potíže, potřebují s kolegy zjistit, co se děje.

Během denní služby řeší v průměru okolo 30 incidentů. Skutečně závažné ovšem bývají zhruba dva, tři denně. „Takové posíláme na vědomí vedoucímu případu, ať si to vyhodnotí,“ říká Andonov.

Právě jeden citlivější incident řešili pracovníci operačního střediska o den dříve.

Jeden z jejich „klientů“ - jak označují osoby s elektronickými náramky, na které dohlíží – se pohyboval těsně u hranice s lokalitou, kterou má v rámci svého trestu zakázanou navštěvovat.

V tomto případě šlo o čtvrť v jednom ze středočeských okresních měst. „Zóna je vyznačená modře. A on se pohyboval dva bloky od ní,“ ukazuje na monitoru pracovník střediska, proč dostali upozornění.

„Celou dobu jsme ho sledovali a čekali jsme na přesnější data,“ vysvětluje Radek Andonov. Odsouzení se totiž lokalizují pomocí mobilního signálu, který garantuje jejich polohu v rámci různě velkého perimetru.

„Perimetr byl 168 metrů a jindy za ideálních podmínek je to třeba jen deset metrů. Zavolali jsme mu a říkal, že je u známého v té a té ulici. A když se nám informace dohrály, tak se to potvrdilo,“ konstatuje zástupce vedoucí operačního střediska.

Zároveň zmiňuje, že na pilno měli i na Velikonoční pondělí – někteří klienti zkusili jít na koledu. „Vypravili se k rodině a nám vyprávěli do telefonu, že jim to probační úředník dovolil. Byli poučeni, že nemají žádnou výjimku v kalendáři. Dál nepřemlouváme. Když se vrátili, tak jsme to odepsali, když ne, tak jsme to zanesli do systému,“ líčí Andonov.

Šéfka operačního střediska Vlasta Běloušková dodává, že policii se volá jen ve zcela výjimečných případech, kdy si například odsouzený přestřihne náramek. Většinu závažnějších incidentů tak řeší spíš probační úředník a případně soudce. Od loňského spuštění nového systému se stalo jen ve dvou případech, že odsouzený o výsadu elektronického monitoringu přišel a musel do vězení.

Operační středisko monitoruje celkem 126 „klientů“. „Máme 91 trestů domácího vězení, 29 náhrad vazeb, dva podmíněně propuštěné a pak jiné, což jsou třeba těhotné matky,“ vysvětluje Vlasta Běloušková.

Na „klienty“ aktuálně dohlíží nonstop 10 pracovníků, kteří se střídají na 12hodinových službách. „Většinou jsou z bezpečnostních složek. Jsou to lidé odolní vůči psychické zátěži, nejsou to úplně jednoduché telefonáty,“ popisuje.

Její tým fakticky hlídá, aby odsouzení byli ve stanovené časy tam, kde mají být. „Mají stanovený kalendář, kdy musí být doma, a to je striktně nastavené. Když to nedodrží, tak nám to vyskočí jako incident,“ říká vedoucí.

Na počítači ukazuje, že u potrestaných, kteří se jim zobrazují jen jako číslo, vidí rozvrh – časy, kdy mají být doma a časy, kdy mohou cestovat na pracoviště.

Právě zaměstnání Vlasta Běloušková vyzdvihuje jako důležitou věc při rozhodování, jestli odsouzení dostanou trest, který umožňuje využít elektronický náramek. „Když bude chodit do práce, tak se nenaruší chod jeho rodiny, takový člověk má větší motivaci. A když vydělává peníze, tak může pokrývat škodu, kterou způsobil,“ říká.

Odmítá, že by fakticky s kolegy provozovali elektronickou věznici. „Jsme dobrá účinná kontrola toho, zda klient plní, nebo neplní,“ podotýká s tím, že alternativní tresty vnímá jako úsporu vedle tradičního vězení.

Mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský připomíná, že konkrétně domácí vězení je po výkonu trestu ve věznici druhým nejpřísnějším trestem.

Systém elektronických náramků v současné podobě funguje od loňského června. Dříve bylo operační středisko na Ministerstvu spravedlnosti a techniku dodávala jiná společnost.

„Máme aktuálně k dispozici 700 náramků a můžeme nakoupit ještě dalších 1000 náramků,“ říká Bačkovský a podotýká, že postupně by se mohly alternativní tresty rozšiřovat i v souvislosti s novelou trestního zákoníku, která na ně více vsází.

Mimo jiné i proto, že české věznice narážejí na svoji kapacitu - je v nich bezmála 20 tisíc vězňů, a jsou tak na téměř 99 procentech svých možností.

Mluvčí Probační a mediační služby podotýká, že elektronický monitoring není samostatný alternativní trest, ale moderní nástroj pro jeho kontrolu.

„Děláme i fyzické kontroly. Když není vhodné jim dát náramek, třeba z toho důvodu, že mají špatný přístup k elektrické energii nebo zdravotní problémy, nebo žije v oblasti, kde není dostatečný signál, tak může soud udělit alternativní trest a náš probační úředník ho fyzicky kontroluje,“ popisuje Martin Bačkovský.

Stejně tak připomíná, že Probační a mediační služba má na starosti v rámci alternativních trestů například i dohled nad obecně prospěšnými pracemi.