Budou chybět psychologové? Univerzita plánuje méně přijatých studentů

V předchozích letech se předpokládaný počet uchazečů přijatých na bakalářský obor psychologie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity pohyboval mezi 55 a 65. Pro příští akademický rok to má být ale jen 35 zájemců. A to v době, kdy veřejnost i odborníci upozorňují na nedostatek psychologů. Izolace v době covidu totiž zhoršila psychický stav především dětí a studentů, kteří byli dlouhou dobu v izolaci. Zástupce vedoucího pro studium Katedry psychologie Tomáš Nikolai však tvrdí, že počet přijatých uchazečů bude srovnatelný s minulými lety.

„Je to bráno jako minimální počet, ve skutečnosti budeme brát stejný počet reálných studentů jako v předchozích letech. Stává se, že se kumuluje víc lidí se stejným počtem bodů na posledních místech a ty musíme vzít všechny,“ říká Nikolai.

Podle vyjádření Filozofické fakulty pro Seznam Zprávy se v minulosti stávalo, že reálný počet přijatých překračoval množství předběžně přijatých uchazečů.

„Tím překračoval dlouhodobě personální i prostorové kapacity katedry. Příliš velké počty studentů znemožňují adekvátní podporu studentů a jejich odborného růstu,“ píše se ve vyjádření.

Hlavním problémem je ale podle Nikolaie kapacita místností, ve kterých se studenti učí. Největší pojme okolo padesáti lidí. To potvrzuje i jedna ze studentek pražské psychologie. „Když přijdou všichni, kdo jsou na přednášku zapsaní, sedíme i na zemi nebo na chodbě.“

Přitom by se s vedením fakulty další prostory zřejmě domluvit daly. „Existuje centrální rozvrhování, každá katedra má přidělené nějaké místnosti, ale může požádat o jiné v rámci celé Filozofické fakulty, pokud se najdou v tom čase, ve kterém je potřebuje,“ vysvětluje proděkanka pro studium a přijímací řízení Andrea Hudáková.

Doplňuje, že není nutné, aby výuka probíhala jen v konkrétních místnostech, jež pod sebou daná katedra nebo ústav mají.

Ke snížení předpokládaného počtu přijatých uchazečů se Hudáková vyjadřuje opatrně: „Je potřeba brát v potaz mnoho věcí. Každý rok se PPP (počet předběžně přijatých, pozn. redakce) mění a reaguje to na různé aspekty.“

Jedním z nich je třeba aktuální personální situace. „Aby totiž mohla být výuka kvalifikovaná, je potřeba dostatečný počet docentů a profesorů, akreditace a další. Tohle vše je potřeba vzít v potaz,“ vysvětluje Hudáková.

Nepřipouští ale, že by nedávné personální změny na Katedře psychologie přímo souvisely se snížením předběžného počtu přijatých. „Pracoviště ale musí být v takovém stavu, aby bylo zodpovědné přijímat další studenty,“ uzavírá Hudáková.

Současná vedoucí katedry Lea Takács totiž v pozici končí se závěrem října a dál bude působit na pozici zástupce vedoucího. Uvolnění z funkce odůvodňuje běžícími výzkumnými projekty, na kterých se podílí.

Takács se na post dostala loni, a vystřídala tak končícího vedoucího Radvana Bahbouha. Ten ale po nástupu Takács na katedře skončil úplně, stejně jako několik dalších zaměstnanců.

V odchodu několika vyučujících a tehdejším nástupu nové vedoucí vidí spojitost studentky psychologie, které redakce oslovila. Jedna z nich navíc domněnku upřesňuje: „Problém je, že (Takács) nikdy pořádně nepracovala s lidmi a neumí s nimi komunikovat. Jde si za svým cílem a nehledí na představy a potřeby ostatních, především pak studentů,“ uvedla.

Takács podle svých slov po nástupu do funkce zvýšila požadavky na publikační aktivitu akademických pracovníků. Pro udržení akreditace totiž potřebuje katedra vykazovat i vědecko-výzkumnou činnost. Nároky na akademiky se tedy zvýšily nejen na úrovni katedry, ale i fakulty a univerzity. Právě z opatření rektora univerzity tyto změny plynou.

„V návaznosti na to se někteří kolegové rozhodli z katedry odejít. Nikdo na katedře nedostal výpověď. Některým kolegům s dlouhodobě neuspokojivými publikačními výsledky nebyly prodlouženy smlouvy,“ popisuje Takács.

Naopak na katedru podle ní přišli noví zaměstnanci se silným vědecko-výzkumným profilem a pedagogickými zkušenostmi.

Tomáš Nikolai z Katedry psychologie potvrdil, že v tuto chvíli dobírají lidi, kteří by byli zároveň ochotní učit i publikovat. „Také budeme ještě vypisovat další výběrová řízení,“ doplňuje.

Přetlak na obory nabízející studium psychologie je každoroční, a většina uchazečů se tak na žádanou školu nedostane. Psychologové přitom v praxi chybí. Na 10 000 obyvatel Česka připadá 9 psychologů. Klinických psychologů je pak ještě podstatně méně.

„Na 100 000 obyvatel je u nás 7 klinických psychologů, a to s významnými rozdíly mezi jednotlivými okresy. Například v Praze to je 19 klinických psychologů na 100 000 obyvatel oproti Hradci Králové, kde jsou tři,“ popisuje Jan Bažant z Asociace klinických psychologů.

Bakalářské psychologické obory nabízí Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Ostravská univerzita.

Například Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci do studijního programu bakalářské psychologie loni dostala 907 přihlášek a nakonec přijala 73 uchazečů. „Univerzita do budoucna neplánuje skokové snížení počtu přijatých studentů,“ uvádí k tomu proděkanka pro studium Eva Klimentová.

Podle odborné asistentky Heleny Pavličíkové Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích pravidelně přijímá do prvního ročníku bakalářského studia 30 až 35 studentů a podobně to bude i v příštím akademickém roce.

V Ostravě je pak předpokládaný počet přijatých určen na 70 lidí. Na Filozofickou fakultu v Brně přijali v loňském roce 110 uchazečů z 2 174. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity to pak bylo 85 uchazečů z 1 242. V Praze se jich na obor z 1 135 uchazečů dostalo 59.