Článek
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) navrhuje odložit povinné zavedení změn ve školním stravování o jeden rok. Školní jídelny by tak mohly vařit podle starých pravidel do konce srpna 2027. Vyplývá to z návrhu vyhlášky. Prodloužení přechodného období o rok podle ministerstva umožní školám plynule adaptovat jídelníčky a provozní procesy. Odložení změn ve školním stravování, které mají platit od letošního září, navrhoval dříve premiér Andrej Babiš (ANO).
Školní jídelny měly původně vařit podle nových pravidel, která mají vést děti ke zdravější stravě, od loňského září. Povinnost byla ale už minulou vládou Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN zmírněna, první rok tak mohou změny jen testovat a povinně měly podle nových pravidel vařit od září 2026. Nynější návrh MŠMT by přechodné období o rok prodloužil. Pravidla pro složení školního jídelníčku jsou stará asi 30 let.
„Prodloužení přechodného období umožní školám plynule adaptovat jídelníčky a provozní procesy, poskytne čas pro proškolení personálu, optimalizaci kuchyňského vybavení a adaptaci dodavatelských řetězců,“ uvedlo v důvodové zprávě ministerstvo. Současně se tím podle něj zvýší pravděpodobnost plného dodržování nutričních standardů a sníží se riziko stížností či sankcí.
Podle návrhu, který připravil Státní zdravotní ústav (SZÚ) zřizovaný Ministerstvem zdravotnictví, mají jídelny nově servírovat například méně brambor a omezit by se měly sladké nápoje. Snížit by se měly průměrné porce masa, protože nově se do jeho váhy nepočítají kosti, naopak by mělo v jídelníčku mírně přibýt ryb či luštěnin. Podle SZÚ se zásadně mění hlavně to, jak se jednotlivé složky do doporučených dávek započítávají. Dříve bylo například možné sladký džus či sirup započítat jako váhu ovoce a použitý kečup jako plnou dávku zeleniny.
Podle MŠMT se ukázalo, že je stávající přechodné období pro plnohodnotné zavedení nových požadavků časově neadekvátní. Proces zavádění změn je podle něj také negativně ovlivněn nejistotou ohledně budoucí podoby vyhlášky, včetně tlaku zájmových a lobbistických skupin na její změnu. V prostředí školního stravování se podle ministerstva šíří nepřesné či zavádějící informace o obsahu a dopadech novely.
Se změnami stravování ve školních jídelnách souhlasí například Unie rodičů, Svaz měst a obcí nebo některá sdružení lékařů, například dětských či zubních. Jedna asociace jídelen je také pro, druhá je naopak proti navrženým změnám. Vadí také Potravinářské komoře nebo školským odborům, vyplývá z jejich dřívějších vyjádření pro média. Obě strany si proto nechaly vypracovat průzkumy, které jejich argumenty potvrzují. Vznikla také petice proti novele vyhlášky i výzva za její zachování.
Předseda Legislativní rady vlády udělil návrhu výjimku z meziresortního připomínkového řízení, jelikož se jedná o technicistní úpravu předpisu, vyplývá z dokumentů k vyhlášce. Návrh by měl nabýt účinnosti k 1. červenci 2026.
