Může zachraňovat životy. Klíčová strategie ale po letech stále čeká na změnu

Šest let od pandemie covidu-19 nezačalo Česko pracovat na nové pandemické strategii nebo plánu. Nemá ani souhrnnou analýzu toho, co se přesně nepovedlo z pohledu ochrany veřejného zdraví. A to navzdory tomu, že v zemi při covidu zemřelo téměř 44 tisíc lidí. Platný pandemický plán je přitom starý patnáct let. Novou strategii má chystat úřad, jehož podoba se teprve připravuje.

Andrej Babiš (ANO) nový úřad jako premiér sliboval už v roce 2021. Tehdy připustil, že Česko nemá aktualizovaný plán a postupuje podle doporučení mezinárodních organizací. Babiš také před pěti lety ve Sněmovně řekl, že nový plán bude možné připravit až na základě komplexní analýzy.

„To neznamená, že pokud jsme ho neaktualizovali (pandemický plán, pozn. red.) teď, protože čekáme na nějaké poslední informace z hlediska vědeckých kapacit a z hlediska expertní komise na úrovni Evropské unie, tak že se nepřipravujeme na další očkování, pravděpodobně od října. Takže samozřejmě na tom se pracuje a určitě budeme lépe připraveni, než tomu bylo doposud,“ řekl v roce 2021 Babiš.

Žádná komplexní analýza ale nevznikla. A neudělala ji ani další vláda v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS).

„Covid je takové naše trauma. Nikdo se moc nechce pitvat v něčem, co se nepovedlo. Také si jako Češi myslíme, že improvizací věci zvládneme nejlépe. Kdyby ale někdo spočítal, že dvacet tisíc lidí nemuselo zemřít, stát mohl ušetřit desítky miliard a teď ta čísla hrubě odhaduji, lidé by zpozorněli,“ říká Jakub Hlávka, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity a poradce prezidenta Petra Pavla.

Podle něj je největším problémem, že jednotliví aktéři - Státní zdravotní ústav, hygienické stanice, Ústav pro zdravotnické informace a odborné lékařské společnosti - mají sice k tématu co říct, ale nikdo nepřebírá koordinaci a finální zodpovědnost. „Hodně se to téma debatuje na různých konferencích. A často to vede jen k tomu, že si jednotliví aktéři přehazují, co by kdo měl udělat,“ říká Hlávka.

Během pandemie covidu - i po něm - vzniklo několik poradních skupin.

Například Rada vlády pro zdravotní rizika. Předsedal jí tehdejší premiér Andrej Babiš a měla řešit boj s pandemií na nejvyšší úrovni. Nastupující Fialův kabinet ale tento orgán okamžitě zrušil. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) místo toho tehdy představil svůj „Kochův institut“, jak ho ambiciózně nazýval, přestože šlo pouze o poradní orgán a nikoli o samostatnou instituci.

Národní institut pro zvládání pandemie, jak se oficiálně orgán jmenuje, sdružuje zhruba čtyři desítky odborníků, kteří dělají svou práci dobrovolně a nejsou zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví. Institut nikdy neměl podle svého předsedy Romana Chlíbka ambici vyhodnocovat pandemii a na výsledcích stavět novou pandemickou strategii.

„Pandemický plán by si jistě zasloužil aktualizaci. Mělo by se zhodnotit, jestli jsou v něm věci, které odpovídají realitě, případně vyjít ze zkušeností z covidu. My jsme ale poradní orgán, řešíme aktuální otázky a když je potřeba, zpracováváme odborná stanoviska,“ řekl Seznam Zprávám Chlíbek.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) složil v lednu novou pracovní skupinu, která má připravit „robustní“ reformu ochrany veřejného zdraví. Má vzniknout centrální úřad, který sloučí hygienické stanice a zdravotní ústavy pod jednu střechu.

V rámci nového úřadu by mělo fungovat i Oddělení pro krizové situace. A to nejen pro pandemii, ale i pro větší epidemie a jiné krize. „Teď však řešíme základní strukturu. Detailnější procesy se budou řešit až za několik týdnů,“ řekl Seznam Zprávám poradce ministra Rastislav Maďar, který skupinu vede.

Podle něj bude hlavním úkolem právě příprava pandemické strategie. Dodává ale, že pouze pod podmínkou, že bude mít úřad „slušné financování, jak bylo přislíbeno“.

Právě nedostatek financí a personálu je největší bolestí ochrany veřejného zdraví v Česku a promítne se podle informací Seznam Zpráv i do nového hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). To provedlo v tuzemsku rozsáhlé šetření během února. Celá zpráva bude zveřejněna během příštích týdnů a pojmenuje slabiny a silné stránky připravenosti Česka na pandemie a jiné krize.

Právě na toto hodnocení ministerstvo podle svých slov čeká. „Cílem je zároveň reflektovat aktuální doporučení odborných institucí, jako jsou ECDC a Světová zdravotnická organizace (WHO),“ uvedlo tiskové oddělení resortu s tím, že úřad s přípravou pandemické strategie vyčkával i na finální podobu Pandemické úmluvy a Mezinárodních zdravotnických předpisů.

Světová zdravotnická organizace už od roku 2023 vyzývá státy k aktualizaci pandemických plánů. Například Velká Británie před dvěma týdny zveřejnila rozsáhlou pandemickou strategii, která vychází z dlouholetého a velmi podrobného vyšetřování průběhu covidu-19 v zemi.

„Tato strategie představuje vážný a dlouhodobý závazek chránit veřejnost před budoucími zdravotními hrozbami. Z pandemie covidu-19 jsme si vzali tvrdé ponaučení a je naší odpovědností podle něj jednat,“ uvedla koncem března britská ministryně zdravotnictví Sharon Hodgsonová.

Český pandemický plán z roku 2011 je napsaný „na chřipku“. V roce 2020, na začátku pandemie, se jen drobně upravoval. Odborníci se shodují, že covid-19 v českém pojetí byl jedna velká improvizace a chaos. „Ani tehdy jsme nebyli připraveni,“ říká Hlávka.

To potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad. Ve svých závěrech upozornil například na to, že se stát neřídil pandemickým plánem, zakládal řídicí struktury, které nebyly nikde definovány a neměly jasně nastavené kompetence. Stát podle NKÚ podcenil přípravu na pandemii, nákupy ochranných pomůcek provázel chaos a nedostatky v kvalitě. Zjistil také, že část dotací byla zneužita. Pandemie podle úřadu rovněž zvýraznila dlouhodobé problémy státní správy.

Česko se ale podle hlavní hygieničky Barbory Mackové nepoučilo. „Neposílili jsme celý systém a v téhle chvíli bychom byli v ještě složitější situaci, než jsme byli během pandemie covidu-19,“ řekla nedávno Seznam Zprávám.

Podle Chlíbka, který je zároveň předsedou České vakcinologické společnosti, by se například mělo řešit, jak by to v tuzemsku bylo s dostupností vakcín v případě další pandemie. „To je klíčové, protože každá pandemie je spojená s celoevropskou potřebou po očkovacích látkách. Mělo by být vyřešené a domluvené, aby Česká republika měla dost chřipkových vakcín v době nové pandemie,“ říká Chlíbek a trochu v žertu upozorňuje, že „viry a bakterie“ nečekají na vznik nových úřadů.

Podle Hlávky může být jasná pandemická strategie s dostatečnými odbornými kapacitami státu účinnou ochranou před populismem politiků, což může ve výsledku vést k záchraně lidských životů. A připomíná zlomové rozhodnutí tehdejší vlády.

„Bez strategie a odborných kapacit může dojít k prodlení, k tlaku, aby některá nepopulární řešení nebyla přijata, byť mohou zachránit životy i peníze. To jsme viděli během covidu-19, kdy premiér rozhodl, že nebudou povinné roušky a rozjela se první vlna covidu,“ říká Hlávka.

Také podle epidemiologa Romana Prymuly, který byl během covidu krátce i ministrem zdravotnictví, hrozí, že pokud nebude mít Česko jasný plán, nemusí dobře a včas reagovat. „Určitě by stálo za to udělat analýzu všech dat, která jsou k dispozici. Je zbytečné opakovat chyby do budoucna,“ říká Prymula.

Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že průběžně data vyhodnocovalo. A chce je propojit s hodnocením ECDC i WHO. „Skutečnost, že neproběhla jedna samostatná studie, proto přípravu aktualizace pandemického plánu nekomplikuje,“ uvedl úřad.

Na přípravě reformy v Česku se podílí i Světová zdravotnická organizace, která se tu chystá v nejbližších měsících provést vlastní hodnocení. „Shodli jsme se, že taková analýza by měla sloužit jako základ pro reformu. Jsme připraveni toto hodnocení maximálně podpořit, protože jde o správný krok, který je v souladu s mezinárodní praxí a doporučeními,“ řekla ředitelka pobočky WHO v Česku Zsofia Pusztai.