Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil více než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Ve středu to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků více než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Povinnost digitalizovat služby vyplývající ze zákona o právu na digitální služby odložila loňská novela zákona z pěti na sedm let. Mezi důvody tohoto stavu uvádí NKÚ například nízkou úroveň řízení projektů a chybějící IT odborníky ve službách státu nebo neúplnost dat. Dalšími příčinami jsou složité informační toky a celkové řízení digitalizace bez jasné odpovědnosti za vynaložené peníze.
Kontroloři zjistili, že projekty mají slabé výsledky a ani přes významné investice nenaplní cíle. Administrativní zátěž klientů se výrazněji nesníží a nedaří se ani zlepšit výkon jednotlivých agend.
Stát považuje za digitalizovanou takovou službu, kde byl digitalizován jen jediný úkon z několika desítek, uvádí zpráva NKÚ. Podle úřadu to ale zkresluje skutečný stav. Skutečně plně digitálních, jak vyžaduje zákon o právu na digitální služby, bylo podle NKÚ zhruba 1621 služeb, což představuje 18 procent z celkových 8916 služeb státu, které byly plánovány k digitalizaci pomocí samoobslužných portálů.
„V praxi tak většina služeb zůstává na úrovni elektronického formuláře, který občan vyplní a jehož podáním datovou schránkou pouze zahájí celý proces, nicméně další kroky úřadu, který žádost vyřizuje, probíhají manuálně, často bez propojení s vnitřními systémy úřadu,“ konstatoval NKÚ.
„Při digitalizaci agendy České správy sociálního zabezpečení zůstala klíčová část důchodové agendy v papírové podobě, protože narazila na limity zastaralého informačního systému,“ uvedl jako jeden z příkladů prezident NKÚ Miloslav Kala.
Kontrolní úřad na druhé straně uvádí i některé úspěchy. Jedním z nich je bankovní identita zavedená v roce 2021 nebo možnost požádat online o vydání řidičského průkazu, který si lidé mohou vyzvednout mimo úřad v samoobslužném boxu. Za úspěch označil i zapojení Česka do takzvané Single Digital Gateway, jednotné digitální brány, která umožňuje českým občanům i firmám online vyřizovat životní událost napříč státy EU.
„Obrovské prostředky, které digitalizace veřejné správy navzdory váznoucím výsledkům spolykala, jsou důvodem, proč se jí Nejvyšší kontrolní úřad tak intenzivně věnoval. A nadále věnovat bude,“ dodal Kala.
