Hlavní obsah

Na sebevraždě matky oběti z fakulty mohl mít podíl další člověk, naznačuje vyšetřování

Foto: Radek Vebr, Seznam Zprávy

Setkání u pietního pomníku před filozofickou fakultou v Praze. Ilustrační snímek.

Kriminalisté prověřují bývalého policistu kvůli podezření z účasti na sebevraždě ženy, která přišla o dceru při střelbě na filozofické fakultě. Hrozí mu až 12 let vězení.

Článek

Vyšetřování tragické smrti matky jedné z obětí střelby na filozofické fakultě v Praze přináší nové poznatky. Policie v případu nyní řeší podezření z možného napomáhání k sebevraždě, které se navíc přesunulo pod přísnější paragraf trestního zákoníku. Podezřelým je bývalý policista a hrozí trestní sazba až 12 let. Zjistil to server iRozhlas.cz.

Vyšetřování se vztahuje k případu matky dívky, která tragicky přišla o život v prosinci 2023 při střelbě na filozofické fakultě v Praze. Po ztrátě dcery utrpěla hluboké psychické trauma. V dubnu tohoto roku byla nalezena mrtvá na dně propasti Macocha, kam skočila.

„Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se na úmrtí ženy měla podílet jiná osoba,“ uvedl tehdy mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb. Přesto policie kvůli získaných indiciím začala vše prověřovat pro podezření z účasti na sebevraždě. Vyšetřování naznačilo možnost, že žena byla k sebevraždě navedena či jí někdo pomohl ji uskutečnit – což by mohlo naplňovat skutkovou podstatu výše zmíněného trestného činu.

Původně případ spadal pod Okresní státní zastupitelství v Blansku, ale to se změnilo, jak potvrdil tamní vedoucí státní zástupce Jaroslav Horák. Důvodem je právní kvalifikace podle přísnějšího odstavce, který umožňuje trest až dvanáct let. „Situace je taková, že dozor si převzalo Krajské státní zastupitelství v Brně a prověřování vede krajská správa kriminální policie,“ řekl redakci iROZHLAS.cz Horák.

Podle něj bylo v průběhu prověřování prokázáno, že zesnulá žena trpěla psychickým onemocněním, způsobeným silným stresem po smrti dcery. A pokud někdo takto zranitelnou osobu k sebevraždě navede, vztahuje se na něj přísnější třetí odstavec trestního zákona.

„Ano, prověřování je vedeno pro podezření ze spáchání trestného činu účasti na sebevraždě podle vámi uvedeného odstavce,“ potvrdil vedoucí Krajského státního zastupitelství v Brně Jan Sladký pro iROZHLAS.cz. Jeho úřad případ převzal 23. července.

Sladký navíc poprvé oficiálně přiznal, že podezření směřuje ke konkrétní osobě. „Prověřuje se podezření ze spáchání trestného činu konkrétní osobou,“ uvedl. Policisté tak nyní shromažďují důkazy, které buď potvrdí, nebo vyloučí zapojení daného člověka.

Podle několika zdrojů, se kterými redakce iROZHLAS.cz hovořila, je dotyčným podezřelým bývalý policista. Vyšetřovatelé se snaží získat dostatek podkladů pro případné obvinění – k tomu však zatím nedošlo.

Kritika policie i debaty o kvalifikaci střelby

Matka zavražděné studentky v minulosti opakovaně kritizovala postup policie v souvislosti s útokem na fakultě. Domnívala se, že policie mohla střelbě zabránit, a nespokojená byla i s tím, jak se bezpečnostní složky k případným chybám stavěly. Policejní prezident Martin Vondrášek připustil, že „analytický výkon policie v případu mohl být lepší a že komunikace s fakultou nebyla z její strany optimální“.

Kritiku vznesli i členové vyšetřovací komise Sněmovny. „Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s postupem ministra vnitra a policejního prezidenta, kteří velmi dlouho a opakovaně odmítali připustit jakékoliv nedostatky v operačním a taktickém řízení a v nasazování sil a prostředků Policie ČR,“ uvádí se ve stanovisku Heleny Válkové a Jaroslava Maška, kteří kandidují za hnutí ANO.

Jiný z pozůstalých, otec další z obětí, upozorňoval, že čin pachatele by měl být kvalifikován jako teroristický útok, nikoli jen jako opětovná vražda. Argumentoval tím, že „provedením útoku bylo závažným způsobem zastrašeno obyvatelstvo a pachatel jednal v úmyslu potrestat společnost jako celek“.

Jeho podnět však byl odmítnut jak vrchním státním zastupitelstvím, tak Nejvyšším státním zastupitelstvím, nakonec i Ústavním soudem. Ten v dubnu rozhodl, že kvalifikace činu jako opětovné vraždy je v souladu se zjištěními vyšetřujících orgánů. „Motivu spáchaného činu se orgány činné v trestním řízení obsáhle věnovaly a jejich závěrům (ovlivněným nemožností podezřelého přímo konfrontovat) nelze cokoliv vytknout,“ uzavřel soud.

Doporučované