Národ skeptiků. Česko stagnuje nebo směřuje špatným směrem, míní většina lidí

Sedm z deseti Čechů je toho názoru, že Česko stagnuje nebo se vyvíjí nesprávným směrem. Nespokojenost s vývojem země je největší u voličů stávajících opozičních stran. Česko je na dobré cestě jen podle devíti procent z nich. Téměř polovina pak tvrdí, že republika kráčí vyloženě špatným směrem.

Ani vládní voliči však situaci nevnímají přehnaně pozitivně – 46 procent z nich je spokojených, nadpoloviční většina však také tvrdí, že země kráčí špatným směrem nebo stagnuje.

Tato a mnohá další zjištění přináší exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK pro Seznam Zprávy. Agentura v polovině ledna oslovila téměř 1700 voličů z loňských říjnových voleb do Sněmovny.

Jak je z dat patrné, názor Čechů se do velké míry odvíjí od politických preferencí. To potvrzuje i sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec: „Vloni touto dobou naše agentura dělala podobný průzkum, kde čísla dle voličských skupin byla prakticky obrácená. Voliči tehdejší vlády byli spokojenější s vývojem země, zatímco voliči tehdejších opozičních stran se na situaci dívali negativně.“

Poměrně negativní vyhlídky voličů stávající vlády se podle odborníka dají vysvětlit tím, že průzkum byl zhotoven v druhé polovině ledna – tedy poměrně krátce po ustanovení vlády. „Je možné, že nyní by se vládní voliči koukali na situaci optimističtěji, když už měla vláda okolo 100 dní možnost pracovat,“ vysvětluje Burianec.

Celkově ale podle sociologa negativní čísla nejsou zvlášť překvapivá a jsou výsledkem dlouhodobého trendu. „V odpovědích hraje roli například i silná skepse vůči politikům ze strany veřejnosti obecně. Ta sahá až k období opoziční smlouvy, kde nedůvěra v politiky vzrostla a od té doby příliš neklesala.“

Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka je dalším důležitým faktorem ekonomická situace země: „My jsme opravdu národem skeptiků, možná až přehnaných. Když se však podíváme na to, jak se ona skepse vyvíjela v průběhu let, můžeme pozorovat takový vlnový trend.“

„Stoupala totiž, když se ekonomice nedařilo – například v 90. letech, kdy ve společnosti panovala takzvaná ‚blbá nálada‘. Silná byla i v období Nečasovy vlády,“ přibližuje dále odborník. Na druhou stranu pocit, že se země nevyvíjí správným směrem, byl podle něj ve společnosti slabší v časech ekonomického růstu. Tedy například v letech 2002-2008 nebo v období před covidovou pandemií.

I sociolog Burianec dodává, že roli hraje ekonomická situace respondentů. Její úroveň by podle některých z nich mohla být lepší, což kladou za vinu mimo jiné i vládě.

Na co se však Češi dívají mnohem pozitivněji, je jejich osobní životní úroveň. S ní je podle průzkumu agentury spokojeno téměř osm z deseti Čechů. Přičemž největší spokojenost je u voličů stran opozice. Ta je podle autorů průzkumu způsobena tím, že tato skupina voličů patří k silnějším socioekonomickým skupinám společnosti.

Zatímco tedy se směřováním státu jsou Češi nespokojení, vlastní úroveň vnímají mnohem pozitivněji. „Do této kategorie většinou lidé zahrnují i otázky rodiny, přátel, trávení volného času či pracovních příležitostí. S tím jsou většinou Češi spokojení. Když se ale pak dostaneme na úroveň státu, jsou mnohem skeptičtější,“ vysvětluje Burianec.

Průzkum agentury STEM/MARK pro Seznam Zprávy přinesl i řadu dalších zjištění. Ukázal například, jaká jsou hlavní očekávání voličů od nové vlády a které problémy by měl kabinet prioritně řešit.

U vládních voličů je top tématem především drahota, na kterou v rámci předvolebního boje současné vládní strany často upozorňovaly. Téměř 40 procent všech voličů také očekává, že kabinet sníží životní náklady.

V tom má však vláda podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše do velké míry svázané ruce. A to převážně, co se týče cen potravin: „Z našich průzkumů z poslední dekády plyne, že ceny českých potravin v průměru hodně kopírují ceny v sousedních zemích, zejména v Německu a Polsku. Mají na ně vliv primárně ceny zemědělských výrobců a další náklady, které do nich promítá potravinářský sektor.“

Důležitost ekonomickým tématům mohl v posledních týdnech dodat také konflikt na Blízkém východě, který zapříčinil hlavně prudký nárůst cen pohonných hmot. Vzhledem k tomu, že sběr dat proběhl už v polovině ledna, se však změna mezinárodní situace do výsledků průzkumu nepropsala.

Podle Bureše však konflikt kromě cen pohonných hmot negativně ovlivní i ceny potravin. „Před startem války jsme pozorovali, že ceny potravin šly směrem dolů. Konflikt do toho ale určitě vnáší obrat a lze čekat, že druhá polovina roku bude bezesporu ve znamení nárůstu,“ vysvětluje ekonom.

Nejdůležitějším tématem napříč všemi voliči bylo zdravotnictví. Problémem není ani tak jeho kvalita, s níž jsou Češi většinou spokojeni, ale hlavně jeho dostupnost. Ta je o to naléhavější v některých příhraničních regionech, typicky v Karlovarském či Ústeckém kraji. Často lidé zmiňují, že jim chybí pediatři a zubaři.

Do zdravotnictví, které se stalo vlajkovou lodí hnutí ANO a především pak premiéra Babiše, spadá podle sociologa Buriance i duševní zdraví. Tedy rovněž téma, na které se nyní premiér silně soustředí. „Zdá se, že to mohlo být spíše téma minulé vlády, respektive voliči stran aktuální opozice to vnímali dlouhodobě v čase jako naléhavější, ale vidíme, že se tím začíná zaobírat i aktuální vláda,“ podotkl Burianec.

Navíc to podle něj není od vlády vůbec špatná taktika. „Mohou tím získat i někoho z druhého opozičního tábora. Určitě je to téma aktuální a v budoucnu ještě bude. S tím může souviset i to, že přemýšlí o zákazu sociálních sítí pro děti do 15 let,“ doplnil sociolog.

Další část průzkumu se zaměřovala na vnímání premiéra Andreje Babiše (ANO) v očích voličů. Ten je dlouhodobě českou veřejností vnímán jako velmi polarizující osobnost, což data dokládají.

Zatímco voliči opozice vnímají předsedu vlády jako drtivě negativní postavu a viní ho z polarizace společnosti i úpadku politické kultury v zemi, pro vládní voliče je silným lídrem, který komunikuje srozumitelně a zlepší ekonomickou situaci České republiky.

Třetina opozičních voličů se však v průzkumu shodla na jedné pozitivní vlastnosti předsedy vlády: uznávají ho jako silného lídra. „I část voličů opozice dokáže přiznat Andreji Babišovi určitou akceschopnost či pracovitost. Je vnímán jako člověk, který ‚maká‘, je dynamický a orientovaný na výsledek,“ vysvětluje Burianec.

Stejně tak téměř třetina voličů vlády však přiznává, že Babiš je polarizující osobnost, která rozděluje společnost. Dvanáct procent z nich také přisuzuje lídrovi hnutí ANO roli při úpadku politické kultury v Česku.

Výzkumníci z agentury STEM/MARK se respondentů také ptali na jejich vnímání rozdílných postojů vládních stran na zahraniční politiku. Ty se liší například v názorech na válku Ruska s Ukrajinou, kdy hnutí ANO a Motoristé pravidelně označují Rusko za agresora, ale představitelé hnutí SPD jsou ve svých vyjádřeních méně kritičtí.

Rozpor se tak odrazil i na číslech, podle nichž je s ním nespokojený téměř každý čtvrtý volič vlády. U všech voličů je to pak nadpoloviční většina. Jak ale zdůrazňuje sociolog Burianec, v první polovině ledna kvůli několika událostem toto téma mezi voliči rezonovalo silněji.

„V době sběru dat se ve veřejném prostoru objevovaly tři situace, které mohly tento rozpor přiživovat. V první řadě to byl novoroční projev předsedy SPD Tomia Okamury, dále účast Andreje Babiše na jednání tzv. koalice ochotných v Paříži a také návštěva Ukrajiny, kterou v lednu podnikl Petr Macinka,“ vysvětluje Burianec.

Právě Okamurův novoroční projev, v němž předseda Sněmovny kritizoval politické vedení napadené Ukrajiny, vyvolal mezi veřejností vlnu nespokojenosti a vedl až k hlasování o jeho odvolání z funkce. Na druhou stranu lednová cesta ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajinu působila v opačném světle. Šéf diplomacie tamní představitele ujistil, že za nimi nová česká vláda pevně stojí, čímž s Okamurovou rétorikou ostře kontrastoval.

I politolog Kopeček souhlasí, že v dosavadním působení vláda v zahraniční politice nemluví jednotným hlasem. „Důležité je však dodat, že pro voliče vládních stran není zahraniční politika prioritou, pro většinu z nich je to druhořadé téma,“ doplňuje politolog.

Odborníkovi dává za pravdu výše zmíněný průzkum o prioritách voličů. V něm se u podporovatelů vládních stran zahraniční politika v prvních deseti tématech neobjevila. Samotné téma „Ukrajina“ se pak dokonce dostalo mezi tři témata, která vládní voliče zajímají nejméně.

Sociolog Burianec dodává, že v aktuálním válečném konfliktu na Blízkém východě již vláda mluví jednotnějším hlasem než v otázce války na Ukrajině, což by se na datech mohlo pozitivněji odrazit. Podle Kopečka však i v tomto tématu mohou mezi vládními stranami nastat spory. „Záleží, jak dlouho se válka potáhne a jak moc negativní důsledky na Česko bude mít.“

Právě zahraniční politika byla voliči zmiňována jako oblast, ve které nová vláda vzbuzuje největší obavy. Nejsilnější byl tento pocit přirozeně u opozičních voličů – kabinetu v tomto směru nevěří téměř polovina z nich, přičemž nejvíce se bojí příklonu vlády k Rusku či ztráty dobrého jména u spojenců.

Podobně jako u Andreje Babiše i u Petra Pavla jsou názory Čechů hodně polarizované. I s tímto zjištěním přišel průzkum agentury STEM/MARK, v němž voliči hodnotili výkon prezidenta ve funkci známkami jako ve škole.

Průzkum ukazuje, že drtivá většina voličů má na prezidenta jasný názor – buď jej hodnotí jasně pozitivně, nebo jasně negativně. Neutrální trojku hlavě státu dalo pouze 12 procent voličů.

„Zdá se, že vzhledem k událostem posledních dvou měsíců se vztah k prezidentovi dostal více do krajních poloh. Má nyní více přímých zastánců i více přímých odpůrců,“ zdůrazňuje analytik STEM/MARK Jan Burianec.

Dynamiku postojům veřejnosti dodala nejprve neústupnost hlavy státu k obsazení postu ministra životního prostředí Filipem Turkem, posléze i vyhrocený vztah s předsedou Motoristů Petrem Macinkou.

A jaká další zjištění plynou z exkluzivního průzkumu agentury STEM/MARK pro Seznam Zprávy? Zbytek dat si můžete prohlédnout ve fotogalerii: