Článek
Národní pouť na Velehradě na Uherskohradišťsku v sobotu navštívilo zhruba 30 000 lidí z Česka i zahraničí, v pátek jich na Dny lidí dobré vůle dorazilo 20 000. Návštěvnost byla podobná jako loni. ČTK to řekl tajemník akce Josef Kořenek. Dvoudenní akce dopoledne vyvrcholila poutní mší na prostranství před bazilikou. Česká republika dnes slaví státní svátek připomínající slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje, velehradské cyrilometodějské slavnosti jejich odkaz připomínají. Dny lidí dobré vůle začaly v pátek a patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi.
„Slavnostní poutní mši svatou doprovodilo na 130 hudebníků dechových muzik a desítky krojovaných nejen ze Zlínského kraje,“ uvedl Kořenek. Na charitativní projekty se při pátečním koncertu vybralo prostřednictvím dárcovských SMS zpráv celkem 628 000 korun. Velehradská sbírka ale pokračuje až do konce roku 2025.
Dnes dopoledne ve Velehradě pokračovalo ruční přepisování bible, připravena byla i prezentace charitativních organizací. Odpolední program nabídne koncert dechových hudeb nazvaný Písničky pro tatíčka Stojana. V 17:00 začne koncert k poctě 205. výročí intronizace Rudolfa Jana olomouckým arcibiskupem, účinkovat bude Rychnovský chrámový sbor a orchestr.
Velehradské slavnosti po oba dny nabízejí charitativní, kulturní, společenské a sportovní akce, ale také obvyklá omezení v dopravě. Jejich 26. ročník připomíná jubilejní Svatý rok 2025, dále 80 let od konce druhé světové války i velehradskou pouť z roku 1985, která se podle historiků stala jednou z největších protikomunistických demonstrací na území Československa.
Mise Cyrila a Metoděje položila v 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty, upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník. Cyril zemřel v roce 869 v Římě. Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů. Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, přišli na Velkou Moravu roku 863. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko slavnost papežem Piem IX. stanovena na 5. července.
