Hlavní obsah

Nebezpečné látky míří do Evropy i jako sůl do koupele, varuje drogový expert

Foto: Shutterstock.com

Kanabinoid HHC se prodává i v podobě želé bonbónů nebo čokoládových sušenek. (Ilustrační foto)

Reklama

Od loňska čeká na schválení novela, která reguluje mimo jiné prodej bonbonů či sušenek s HHC. Protidrogový koordinátor ale upozorňuje, že ve chvíli, kdy se problémy s jednou látkou vyřeší, další už míří na trh. Nejčastěji z Číny.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Informace z nemocnic ukazují, že intoxikace drogou HHC mezi nejmladší částí populace nejsou napříč celou republikou v posledním roce ojedinělé. Na pět případů otrav u tří žáků základní školy a dvou středoškoláků upozornila tento týden karlovarská nemocnice.

Například ve Fakultní nemocnici v Plzni jen za poslední tři měsíce přijali 11 dětí, které požily látku HHC. „Většina osob měla křečovité stavy, špatnou orientaci a žaludeční problémy,“ sdělila na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Gabriela Levorová.

Ve fakultní nemocnici v Motole ošetří v souvislosti s touto drogou měsíčně tři až pět dětí. „Nejmladšímu pacientovi bylo 2,5 roku, intoxikoval se sušenkami s HHC. Jinak s HHC vědomě experimentují spíše adolescenti ve věku 16–17 let,“ uvedla mluvčí Miroslava Mikasová

V Poslanecké sněmovně už několik měsíců leží návrh novely zákona o návykových látkách, která by umožnila prodej produktů obsahujících mimo jiné i HHC omezit nebo zcela zakázat. Předložila ji skupina poslanců z vládní pětikoalice i hnutí ANO. Její schválení ale může trvat i několik měsíců.

Přečtěte si o rizicích spojených s HHC v rozhovoru s odborníkem na závislosti:

I proto hledá tým národního protidrogového koordinátora jiné cesty, jak prodej drogy v pro děti lákavé podobě – jako jsou sušenky nebo gumoví medvídci – co nejrychleji zastavit.

„Možnost, o které teď pod vlivem zpráv o intoxikacích jednáme, je přece jenom omezit nebo stáhnout z prodeje látky nebo produkty, které jsou nabízeny jako potraviny a obsahují HHC na základě současné potravinářské legislativy,“ říká Viktor Mravčík, lékař a poradce národního koordinátora pro protidrogovou politiku.

„Je to v jednání a je otázka, jestli to bude možné, ale zdá se, že by to mohla být cesta, a v současné době i to nejrychlejší řešení,“ doplňuje Mravčík, který se současně loni podílel i na vypracování zmiňované legislativní úpravy.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil současně před nedávnem prodejce vyzval k samovolnému stažení produktů s HHC pod pohrůžkou přísnější regulace.

„Dostali nabídku a mezitím se mi ozvali někteří výrobci, prodejci nebo dovozci a říkali: My jsme se sešli a většina z nás to nechce dělat, ale je tady malá skupina, která říká, že je jim to jedno, ať to zakážou, že už mají nový produkt a je to pro ně vlastně výhodné,“ nastiňuje Vobořil odezvu na svou žádost.

Novela čekající na schválení

Nová zákonná úprava počítá s tím, že psychoaktivních látky budou v budoucnosti řazeny do dvou skupin. V první z nich budou látky, které bude možné uvádět na trh a prodávat. Samotný prodej bude nicméně podléhat striktní regulaci.

Její součástí bude například zákaz reklamy i prodeje látek nezletilým, možnost nákupu jen ve specializovaných obchodech a naopak zákaz prodejních automatů, které jsou – zejména pro děti a mladistvé – aktuálně jedním ze zdrojů, skrze který se k drogám dostávají.

Do druhé skupiny, kterou novela stanovuje, budou zařazeny psychoaktivní látky, které nebude možné uvádět na trh vůbec a nakládání s nimi bude možné jen za výzkumným účelem. Jejich dovoz, vývoz i prodej bude zcela zakázán. „Tam budou zařazeny látky, u kterých jednak neznáme riziko, nebo se u nich usoudí, že nejsou vhodné k tomu, aby se prodávaly za účelem lidské konzumace,“ vysvětluje Mravčík.

Odborníci se shodují na tom, že v současném legislativním rámci vzniklo vakuum, které prodejci těchto látek aktuálně využívají – například tím, že produkty prodávají jako sběratelský nebo dekorativní předmět, byť se už na první pohled jedná o zboží vybízející ke konzumaci.

„Model toho, že je to sušenka a tvrdí se, že to sušenka není, nebo je to bonbon a tvrdí se, že to bonbon není, tak ten zmizí, protože látky, které jsou tady a budou případně přicházet na trh, můžeme potom velmi rychle stahovat z trhu a případně je tam vracet v regulované podobě,“ vysvětluje Vobořil. Úprava umožní omezovat či zakazovat prodej těchto látek v rámci několika týdnů.

Foto: Sára Němcová

Produktů s obsahem HHC je k zakoupení v obchodech i na internetu celá řada.

Poslankyně Klára Kocmanová (Piráti), která je jednou z předkladatelek návrhu, doufá, že nová forma regulace začne platit nejpozději na začátku prázdnin.

„Myslím, že úplně nejzazší termín, ke kterému bychom měli mířit, je účinnost od 1. července. Ale samozřejmě záleží, jak to zvládneme vydiskutovat ve svých klubech a jak rychle se to teď dostane na výbor a potom do druhého a do třetího čtení,“ říká. Dodává, že podle ní ale nejde o téma, na kterém by se poslanci měli politicky štěpit.

„Sůl do koupele“ z Číny

Aktuálně zákon umožňuje pouze včlenit konkrétní drogy na seznam zakázaných látek, o čemž vláda v případě HHC i kratomu ještě loni v létě uvažovala.

„Ministerstvo zdravotnictví před polosyntetickou látkou HHC dlouhodobě varuje. V minulém roce navrhoval ministr zdravotnictví její zařazení na seznam návykových látek. Tento návrh bohužel vláda nepodpořila. Pokud situace nebude vyřešena jinak, jsme připraveni opět navrhnout zařazení této látky na seznam návykových látek,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí resortu Ondřej Moravčík.

V uplynulém roce k úplnému zákazu HHC přistoupilo i několik evropských států – nedávno například sousední Slovensko, dále třeba Švédsko, Finsko nebo Rakousko.

Protidrogový koordinátor Vobořil nicméně akcentuje, že cesta neustálého zakazování se neukazuje jako udržitelné řešení. „Ten den, kdy jednu látku zakážete, je už na trhu jiná. Doslova a do písmene. A to říkám s velkým rozmyslem, nechci mít samozřejmě na svědomí žádné problémy, ale takhle to funguje dlouhodobě a každý, kdo je do té věci zasvěcený, vám musí říct totéž,“ popisuje svou zkušenost.

Vysledovat se podle Vobořila dají i země, odkud jsou sem látky exportovány. „Velký podíl je Čína a Indie, největší je Čína. Tam jsou velké hi-tech laboratoře, kde se to tvoří v tunách. Oni to třeba zaregistrují jako sůl do koupele a dovezou do Evropy,“ přibližuje protidrogový koordinátor.

„A to jsou nejen látky podobné kanabinoidům, to jsou třeba látky podobné amfetaminům a taky syntetickým opioidům,“ uzavírá.

Reklama

Doporučované