Hlavní obsah

Lidé se nechtějí omezovat a přišli o protilátky. Proč se bát letošní chřipkové sezony

Foto: Profimedia.cz

Lidská buňka infikovaná chřipkovým virem H3N2.

Reklama

ANALÝZA. Letošní chřipková sezona by podle některých odborníků mohla být nejhorší za poslední roky. Co se s virem během pandemie covidu dělo a proč znovu budí respekt?

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

  • Chřipka letos bude pravděpodobně útočit nejvíc za poslední roky.
  • Jak může vypadat comeback viru, který byl poslední dva roky v útlumu, a jaká fakta není radno přehlížet.
  • Jeden z kmenů chřipky typu B během pandemie zmizel a už téměř dva roky ho nikdo neviděl. Kam se Yamagata poděla a skutečně s ní už nemusíme počítat?
  • Smrtnost, infekčnost, závažnost onemocnění. Můžeme si už dovolit srovnávat covid s chřipkou?

Lidé na ulicích a v tramvajích nosí roušky, nemocnice jsou plné lůžek s nemocnými, viru nakonec podléhá přibližně 50 milionů lidí po celém světě, některé odhady ale mluví o dvojnásobku.

Jednu z nejsmrtonosnějších pandemií v dějinách lidstva, kterou dnes už vnímáme jen skrze historická fakta a fotografie, neměl na svědomí koronavirus, ale chřipka.

Dnes – tedy více než sto let po pandemii způsobené chřipkovým virem H1N1 – umírá na respirační komplikace v důsledku chřipky ročně až 650 tisíc lidí a další dopady lze sčítat například v oblasti kardiovaskulárních nemocí.

Jen v Česku, kde se v posledních měsících ujalo zlehčující přirovnávání covidu k jakési „chřipečce“, podléhá podle zdrženlivých odhadů chřipce průměrně až 1 500 lidí každý rok.

Jen málokterý smrtící virus jsme se ale tak rychle naučili podceňovat. Názorně to ilustrují data o očkování, ve kterém Česko vlaje daleko za západem Evropy.

Lidé nad 65 let jsou proočkováni ani ne z 24 procent, přestože by podle doporučení měla být proočkovanost v rizikových skupinách alespoň na 75 procentech. Celková proočkovanost je potom v populaci na pouhých šesti procentech.

Chřipka letos bude pravděpodobně útočit nejvíc za poslední roky.

Hrozí twindemie?

Odborníci přitom nepředpokládají, že by se stran očkování situace letos výrazně změnila k lepšímu. Dva roky o chřipce téměř nebylo slyšet. Sejde z očí, sejde z mysli. Chřipka jako taková však nezmizela – na uzdě ji v posledních letech držela zejména protiepidemická opatření namířená proti covidu.

Ostatně nošením roušek či zvýšenou hygienou rukou lidé proti chřipce bojovali už během pandemie mezi lety 1918 a 1920. Nyní se ale dostáváme do jiné situace.

Foto: Wikimedia commons , Seznam Zprávy

Policisté v americkém Seattlu s rouškami vyrobenými Červeným křížem, prosinec 1918.

„Letos bude od roku 2020 nejnižší ochota obyvatel dodržovat preventivní opatření proti respiračním nákazám a navíc za poslední dva roky nebyla populace s virem chřipky významněji konfrontována, proto většině chybí protilátky. Určitým indikátorem vývoje chřipky na severní polokouli je situace v létě na jižní, kdy mají své zimní období, a například Austrálie si letos prošla nejhorší chřipkovou epidemií za posledních pět let,“ varoval nedávno Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Podobná varování zní i ze zahraničí. Prudký a brzký nástup chřipkové sezony minulý týden začala hlásit také Velká Británie. Čísla přitom zatím nejvíce rostou v dětské populaci.

„Apelujeme především na rodiče, aby se nenechali nepříjemně překvapit – hospitalizace a příjmy na jednotky intenzivní péče momentálně nejvíce narůstají mezi dětmi do pěti let. Vyzýváme proto k využití očkování, co nejdříve je to jen možné,“ uvedla před pár dny Mary Ramsay, ředitelka programů veřejného zdraví Britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA).

Počty hlášených závažných a potvrzených případů chřipky, kdy léčba vyžadovala intenzivní péči. Uvedené počty jsou ale jen „špičkou ledovce“, díky modelování víme, že v souvislosti s chřipkou v ČR každoročně umírá okolo 1 500 lidí. V sezoně 2020/2021 laboratoře nezachytily jediný pozitivní záchyt viru chřipky.

Kromě toho úřady nabádají k očkování lidí nad 50 let, kteří by kromě chřipkové vakcíny měli přijít také pro posilující dávku proti covidu. Ani ten totiž podle dat zřejmě ještě neřekl poslední slovo.

„Tuhle zimu by to mohlo být poprvé, co budeme pozorovat působení takzvané twindemie, tedy plné cirkulace covidu i chřipky najednou,“ poznamenal Steve Russell, ředitel britské Národní zdravotní služby.

Zda k souběžným vlnám obou nemocí skutečně dojde a jak moc je případně ovlivní ochrana, kterou část populace už získala pomocí očkování či prodělání nemoci, je ale zatím nejasné.

Stejně tak se objevují hlasy, podle kterých nelze brát dění na jižní polokouli jako automatický předobraz pro sezonu respiračních nákaz v našich geografických měřítkách.

Například podle Jana Kynčla, vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ), je třeba se i na australskou situaci dívat v dlouhodobějším měřítku než pěti let. Tímto pohledem podle něj jde spíše o návrat do starých kolejí, kdy byly v některé roky chřipkové vlny silnější, a jindy zase mírnější.

„Také sezona na severní polokouli by tak v tomto ohledu mohla být normálnější. Hodnotit, jak rozsáhlá epidemie bude, to je ale předčasné. Můžeme spekulovat až na základě toho, jaké konkrétní chřipkové viry budou více cirkulovat na severní polokouli,“ míní odborník.

„Je pravdou, že jsme se dva roky s viry chřipky nesetkávali. Především děti s nimi vůbec nebyly v kontaktu. Proto je pravděpodobné, že pokud chřipka propukne, tak právě u dětí bude nemocnost vysoká. Tam je ta pravděpodobnost relativně vysoká. U dospělých je to opravdu spíš o tom, který z konkrétních virů bude tím hlavním vyvolavatelem respiračních onemocnění. Pokud by to byl velmi podobný virus, který tady cirkuloval několik let před pandemií, tak bych v zásadě čekal, že by sezona mohla být svým způsobem normální,“ dodává Jan Kynčl.

Také on však před podceněním chřipkové sezony varuje – i běžná či mírně silnější vlna nákaz může znamenat velké množství závažných průběhů a úmrtí. Odmyslíme-li útlum během covidové pandemie, onemocní ve světě každoročně chřipkou typu A nebo B okolo 5 až 10 procent dospělých a 20 až 30 procent dětí.

K hospitalizaci a úmrtím nemoc vede zejména u nejmladších dětí, seniorů či chronicky nemocných. Komplikace se ale nevyhýbají ani zdravým dospělým a starším dětem.

Konec Yamagaty?

Nejsou to nicméně jen lidé a jejich imunita, kterou roky pandemie ovlivnily. Podle všeho se trochu změnila i samotná chřipka.

Jak připomíná server Arstechnica, ve světě doposud mezi lidmi kolovaly čtyři hlavní typy sezonní chřipky – dva patřící k typu A (podtypy H1N1 a H3N2) a dva typu B – odnože linií Yamagata a Victoria. Právě linii Yamagata, ale laboratoře od začátku roku 2020 nezaznamenaly.

Vědci na její absenci upozornili už loni, předpokládali však, že se Yamagata v některém z koutů světa v následujících měsících objeví. To se ale nestalo a linie je stále nezvěstná.

Porovnání covidu-19 a chřipky na základě dat z roku 2020. Přestože aktuální dominující varianta omikron vykazuje podle odhadů nižší smrtnost, stále je podle některých odborníků s chřipkou nesrovnatelná. Významnou roli hraje také imunita po nemoci či očkování.

„Jestli je opravdu pryč, je to docela velká věc,“ komentuje věc Marios Koutsakos, vědec z Doherty Institute v australském Melbourne, který se právě studiu Yamagaty věnuje. „Ale svět je poměrně velké místo. Může být někde, kde ji právě teď zkrátka nemůžeme pozorovat,“ dodává.

Na případném vymizení Yamagaty se mohlo podílet více faktorů, díky kterým ji mohly restrikce kolem covidu definitivně zlikvidovat. Jedním z nich je to, že se virus v posledních letech vyvíjel mnohem pomaleji než ostatní a lidé si proti němu mohli vyvinout účinnější ochranu, a to i díky očkování. To z něj udělalo slabšího hráče. Omezené cestování a další restrikce už mohly být jen poslední ranou.

„Tato linie se skutečně skoro dvouleté období nevyskytla. Je ale zatím brzy říci, zda se jí skutečně povedlo vytlačit. Upřímně řečeno, bylo by dobré, kdyby jedna linie zmizela, mohli bychom se potom vrátit k trojvalentní vakcíně, jako to řadu let bylo. Ale opravdu pro to potřebujeme jednu nebo dvě normální sezony, abychom mohli říct, že zmizela do propadliště dějin, že ji jiný virus vytlačil a nenahradil,“ domnívá se Jan Kynčl.

Srovnání covidu-19 a chřipky na základě rozsáhlé studie z roku 2020 publikované v časopisu Lancet.

Z covidu chřipka?

Kolem letošní sezony respiračních nákaz se však vznáší ještě jedna otázka. Jak nebezpečný vlastně ještě covid je a už je na místě srovnávat ho právě se sezonní chřipkou?

Vědci se i tímto tématem zabývají – ve svých závěrech se ale neshodnou. Na otázku, zda je omikron – tedy aktuálně dominující varianta covidu – méně, nebo stejně závažný jako chřipka, je tak asi nejpřesnější odpovědí konstatování: jak pro koho. Výraznou roli hraje třeba již získaná imunita proti té či oné nemoci, věk i celková kondice.

Například vědci z poradního sboru japonského ministerstva zdravotnictví letos na jaře prezentovali závěry, podle kterých je omikron stále smrtnější a způsobuje více zápalů plic než chřipka.

Připouštějí přitom, že je velmi náročné riziko u obou nemocí přesně hodnotit, protože je téměř nemožné změřit skutečný počet nakažených. Odborníci proto obecně spoléhají na case fatality rate – tedy poměr úmrtí na určité onemocnění ve srovnání s celkovým počtem osob s diagnostikovanou chorobou za určité období. Ani toto měřítko nemusí být zcela přesné, může ale poskytnout alespoň přibližný obrázek situace.

Vědci využili data z průběhu vlny způsobené omikronem a vypočítali, že poměr úmrtí ke kumulativnímu počtu infekcí činí 0,13 %. Proti tomuto číslu postavili stejným výpočtem data pro chřipku zaznamenaná v sezoně 2018 až 2019 a dospěli k hodnotám 0,01 % až 0,052 %.

Pro srovnání – odborníci poznamenávají, že hrubá míra smrtnosti covidu mezi lednem 2020 a říjnem 2021 činila až 4,25 %.

„Je třeba další sběr dat a analýzy, ale na základě reportovaných dat můžeme udělat ten závěr, že je smrtnost koronavirových infekcí i s variantou omikron stále vyšší, než je tomu u sezonní chřipky,“ citoval list Japan Times Hitoshiho Oshitaniho z Tohoku University School of Medicine.

Hlasitým odpůrcem srovnávání omikronu s chřipkou je také americký imunolog a ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci Anthony Fauci.

„Závažnost jednoho oproti druhému je opravdu velmi rozdílná. Stejně tak potenciál zabíjet je při porovnání jednoho s druhým velmi rozdílný,“ citoval odborníka server NPR. Fauciho argument se opírá o aktuální data, podle kterých covid stále zabíjí jen v USA stovky lidí denně.

Dodává přitom, že pokud bude vše pokračovat podobným tempem, může nadále kvůli covidu v příštích 12 měsících dojít k víc než 125 tisícům úmrtí. Během špatné chřipkové sezony zemře v USA okolo 50 tisíc lidí.

„Covid je mnohem závažnějším problémem pro veřejné zdraví než chřipka,“ dodal Fauci s tím, že ohrožení nadále platí zejména pro neočkované seniory a další rizikové osoby.

V Česku se srovnávání chřipky a covidu objevovalo téměř celou pandemii, obvykle ve snaze covid bagatelizovat. Jak ale pro Seznam Zprávy popsal Roman Chlíbek, epidemiolog a šéf České vakcinologické společnosti, jsou takové úvahy stále trochu mimo.

„Pokud bychom obě nemoci chtěli srovnávat, tak můžeme říct, že se covid přiblížil chřipce v tom, že průběhy nejsou tak extrémně závažné jako na počátku. Chřipka je také závažná, ale ne tak extrémně, jako byl covid. Takže v závažnosti se možná chřipce trochu přiblížil, ale na druhou straně ji významně utekl v nakažlivosti – omikron je opravdu daleko nakažlivější. Takže srovnání bude vždy pokulhávat,“ domnívá se odborník.

„Jediné, v čem se dají obě nemoci srovnat, že jsou to dvě nejzásadnější respirační nákazy, kterým můžeme předcházet očkováním. K těmto dvěma můžeme přiřadit tedy ještě pneumokoky,“ dodal.

Rychlejší a nakažlivější

Zmiňovaná infekčnost se u omikronu opravdu vymkla hodnotám, které pamatujeme ještě u původní wuchanské varianty koronaviru. Zatímco u běžné sezonní chřipky se reprodukční číslo odhaduje obvykle mezi 1 a 2, u omikronu podle odhadů vystoupalo na víc než 8.

Do celé věci navíc vstupuje rychlost, s jakou koronavirus mutuje – nyní dominantní omikronové podvarianty zdaleka nemusejí být posledními verzemi, se kterými se lidstvo potkává. Virus neustále hledá nové způsoby, jak naši získanou ochranu obejít. Jeho vývoj je přitom doposud mnohem rychlejší, než je tomu u chřipkových kmenů.

Nakonec může zpomalit, stejně tak ale může i nepříjemně překvapit. Španělská chřipka či epidemie hongkongské, mexické či ptačí chřipky většinou utichly poté, co se virus přehnal tak velkou částí populace, že už neměl další prostor k vytvoření větší vlny. Samotný virus ale nezmizel.

Jak připomíná epidemiolog z Kolumbijské univerzity Stephen Morse, například H3N2, který stál za epidemií chřipky v roce 1968, nadále způsobuje onemocnění a úmrtí.

„Myslím, že už zavinil více úmrtí během následujících let po roce 1968. Pandemie skončila, ale virus nadále pokračuje v zabíjení,“ uvedl odborník.

Čtěte analýzy Seznam Zpráv

Reklama

Doporučované