„Nebylo to tak dramatické.“ Proč soud zprostil viny pečovatelky ze Slunečnice

Téměř dvě hodiny četla soudkyně Gabriela Maria Ožanová rozsáhlé odůvodnění mediálně sledovaného procesu okolo ostravského domova Slunečnice. Okresní soud v Ostravě ve středu zprostil viny ošetřovatelky Šárku Š. a Moniku H., které byly obžalované z týrání klientek.

Verdikt je nepravomocný, obžaloba si ponechala lhůtu pro odvolání.

Seznam Zprávy vybraly hlavní argumenty, kterými justice odůvodnila, proč jsou obě obžalované nevinné.

Ošetřovatelky byly obžalované z týrání svěřených osob, tedy často nemohoucích a špatně pohyblivých klientek. Soudkyně zdůraznila, že týráním se rozumí zlé nakládání se svěřenou osobou. Vyznačuje se trvalostí. Musí jít o jednání, kdy to poškozená osoba vnímá jako „těžké příkoří“.

Obžaloba zmiňovala minimálně 12 klientek, které měly čelit hrubému zacházení, vulgaritám, špatnému stravování či nedostatečné hygieně.

Ožanová zdůraznila, že soud musí v případech týrání prokázat konkrétní skutky konkrétních lidí. „Nelze se spokojit s obecným závěrem, že obžalované byly vulgární, hrubé, hlučné a tím týraly klienty na oddělení. Je nutné zkoumat jejich jednání ve vztahu ke každé klientce,“ řekla soudkyně.

Znalecké posudky však u žijících klientek neprokázaly přetrvávající trauma. „Hrubé, nekultivované chování do sociálních služeb v žádném případě nepatří. Nicméně podle soudu se ani jedna z obžalovaných nedopustila takového jednání, aby jeho intenzita, závažnost, krutost či časové plnění mohly naplnit skutkovou podstatu trestného činu týrání svěřené osoby,“ sdělila Ožanová.

Kauzu v roce 2019 otevřely sérií reportáží Seznam Zprávy. Na poměry v domově upozornila bývalá ošetřovatelka Gabriela Lhoťanová. Klíčová svědkyně detailně vypovídala ve třech jednacích dnech, rozhodnutí se ale nedočkala. Zemřela loni v létě.

Soudkyně se však s jejím svědectvím neztotožnila. Odkázala na znalecké posudky i její špatné vztahy v kolektivu. „Svědkyně měla problémy i na jiných odděleních. Rozházela kolektiv, shazovala ostatní, kontrolovala je,“ uvedla.

Citovala ze znaleckého posudku, podle nějž se u svědkyně projevily traumatizující zážitky z dětství. „Může to mít za následek zaměření na negativní chování a vnímání klientů jako obětí.“

Svědkyni nebyla zjištěna žádná duševní porucha, podle posudku si zjednodušeně řečeno nevymýšlela. „Ale její testový profil ukazoval na tendenci vyvozovat v emočně exponovaných situacích chybné závěry, poznamenané větší citlivostí a vztahovačností,“ řekla soudkyně.

„Jestli se s ostatními porovnává a shazuje práci ostatních, tak to není žádné jednání pro dobro klientů, ale jen její osobní boj… Řešila kdejaké povzdechnutí klienta a k němu si přiřazovala svoje přesvědčení, co klienti cítili,“ dodala Ožanová.

Státní zástupkyně Jiřina Navrátilová opakovala, že se opírá o více navazujících svědectví. Rezonovaly také výpovědi dvou bývalých ošetřovatelek, které ze Slunečnice odešly po sporech uvnitř domova a víceméně potvrzovaly svědectví Lhoťanové.

Podle justice si však v řadě důležitých popisů odporovaly. Ošetřovatelka Renata K. v přípravném řízením hovořila o tom, že obviněná Šárka Š. nešetrným zacházením jedné z klientek zlomila nohu. „Pak to upravila. Prý byla noha pohmožděná,“ uvedla soudkyně. Lékařská zpráva zlomeninu nezmiňovala.

Renata K. měla podle soudu konflikty s obžalovanou Šárkou Š. „Viní ji za své onemocnění, viní ji za přílišnou kontrolu práce. Je nutno přistupovat k výpovědi velmi obezřetně s ohledem na osobní zaujetí vůči obžalované,“ zdůraznila soudkyně.

Svědkyně pak opakovaně u soudu odmítla vypovídat, za což dostala pokutu. „Co si máme myslet o svědkyni, která výpověď maří a nerespektuje svou zákonnou povinnost vypovídat?“ tázala se Ožanová.

Také další ošetřovatelka, která v domově pracovala jen tři měsíce, nebyla pro soud „příliš přesvědčivá“. Navíc tyto svědkyně byly podle zjištění soudu společně v kontaktu a bavily se o věcech z oddělení, i když to u soudu popíraly.

Soudkyně zmínila, že si příbuzní až na výjimky na chování dvou obžalovaných nestěžovali. „Příbuzní nejenže by se o takovém jednání dozvěděli, ale sami mohli přijít na oddělení v jakoukoli denní dobu a byli by toho svědkem. Problémy nepopisovaly třeba sociální pracovnice, které nejsou na věci tolik zúčastněné,“ řekla soudkyně.

Podle ní také komunikativní a orientovaní pacienti řeknou rodině, pokud by třeba slyšeli křik z vedlejšího pokoje. „Proč jsme se to nedozvěděli od někoho jiného?“ ptala se soudkyně.

Dokazování zkomplikovala pandemie covidu. Ze 12 klientek a údajných obětí špatného zacházení nyní žije jediná. Řadu z nich policisté vzhledem ke zdravotnímu stavu klientek nevyslechli.

Aktérky u soudu vypovídaly až se čtyřletým odstupem od událostí, a tak se některé výpovědi lišily od přípravného řízení.

Soudkyně několikrát zmínila i reportáže Seznam Zpráv, v nichž si klientky na přístup stěžovaly. U některých seniorek posudky prokázaly středně těžkou demenci. Často tak podle soudu plakaly kvůli „emoční zploštělosti“, nebo se neorientovaly v čase.

Podle Ožanové se prokázalo „dlouhodobější nevhodné chování“ Šárky Š. jen směrem ke dvěma klientkám. Jedna z nich byla podle soudu výraznou konzumentkou alkoholu. „Obžalovaná se asi ke klientce chovala jako k dítěti, z nadřazené pozice, ale klientce nepůsobila těžké příkoří,“ řekla soudkyně.

Druhá seniorka podle justice bývala k personálu agresivní, vyhrožovala. Dcera klientky slyšela v telefonu, jak Šárka Š. matce nadává, že v domově není v prasečáku. „Jediný závažný prohřešek, který prosvítal, byla manipulace, při níž měla vzniknout podlitina, modřina. Není však dosvědčeno, jak měla vzniknout,“ řekla soudkyně s tím, že mohlo jít o neopatrné zacházení, zatřepání nebo škrcení. Ošetřovatelka tak mohla porušit etický kodex, podle soudu ale nešlo o trestný čin týrání.

Klientka se podle soudu uměla ohradit. „Hned komandovala policisty, kteří ji přišli vyslechnout,“ tlumočila.

Soudkyně řekla, že klientky na oddělení neměly harmonické prostředí pro život, a vyplývalo to také z nedostatečného personálního zajištění. „Může se jednat o selhání vedení domova. Obviněnou Šárku Š. nelze omlouvat (…), ale rozhodně to na prvním oddělení nebylo tak dramatické a závažné, jak to popisovala Lhoťanová a jak to veřejnost slyšela z reportáží Seznamu,“ dodala.