Hlavní obsah

„Někteří to mají jako sport.“ Lesníci si zoufají nad krádežemi dřeva

Foto: Petr Švihel, Seznam Zprávy

Jednotlivci, ale i profesionálové vyráží do lesa na dříví. Motivuje je i růst ceny (ilustrační foto).

Reklama

Krádeže dříví v českých lesích jdou nahoru, shodují se majitelé lesů. Vedle jednotlivců se musí potýkat i s profesionálnějšími zloději. Ke dřevu se tak dávají fotopasti, ale využívají se i čipy v kládách.

Článek

Uprostřed Chocerad, na dohled od řeky Sázavy, ke které se během léta stahuje řada chatařů, oslovuje kolemjdoucí podsaditý muž.

Nabízí nařezané a naštípané dřevo. „Už ho jen složit,“ láká potenciálního kupce a přiznává, že dřevo bere z lesa. Upozorňuje ale, že sám stromy neporáží, pouze odnáší to, co už je na zemi.

„Já si takhle přivydělávám,“ vysvětluje s tím, že nemůže najít práci, protože je epileptik.

Nad cenou se zamýšlí a po chvilce nadhazuje tisíc korun za kubík. Je znát, že je otevřený vyjednávání. „Lidé to berou. Zájem je,“ usmívá se. Když ale vidí, že obchod neudělá, začíná prosit alespoň o peníze na jídlo.

Senior, který uprostřed chatařské osady o pár stovek metrů dál zrovna pečuje o své zeleninové záhonky, pro změnu líčí, že fůru dřeva kupoval přímo od lesníků. „Už v lednu, ale stejně podražilo,“ říká a představuje se jako Zdeněk.

„To víte, že kdo to má blíž k lesu, tak si zajde tam. Pro mě to ale není, mám to daleko,“ dodává.

Jen do průměru 7 cm

Kvůli zdražování energií, včetně palivového dřeva, se častějších „výletů“ do lesů obávají vlastníci a správci.

„Někdo to má jako sport,“ poznamenává pro Seznam Zprávy Miroslav Pacovský, který sám vlastní menší lesní pozemek ve Středočeském kraji, zároveň ale funguje i jako lesní správce. A coby soudní znalec se zabývá mimo jiné odhadem cen lesních pozemků a škod na nich způsobených.

Popisuje, že sběr pořezaného dřeva může být krádež, a to v závislosti na tom, jak velký je jeho průměr. Podle lesního zákona mohou lidé beztrestně brát na zem spadlé dřevo do sedmi centimetrů v průměru. „To je takzvané nehroubí a je bez postihu přístupné,“ zmiňuje Pacovský.

„Rozhodně to není tak, že by lidé mohli ukrást dříví a hned letos v zimě s ním topit. Musí vyschnout a trvá to dva tři roky. To si kolikrát neuvědomí,“ zmiňuje Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR, čistě praktický problém u kradeného dřeva.

Foto: Petr Švihel, Seznam Zprávy

Dřevo, které pode Miroslava Pacovského lze beztrestně odnést z lesa. Nejde jen o spadlé větvičky, jak dokazuje i přiložený deštník.

Fotopasti a čipy

„Zaznamenáváme více případů. Trápí nás různí ‚vozíčkáři‘, lidé s aviemi nebo s kontejnerem. Jsou to lidé, co v okolí bydlí, nebo zde mají chatu,“ pokračuje Pacovský, mimo jiné předseda středočeského regionální organizace Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). To v celku zastupuje 21 procent celkové lesní výměry v zemi.

Už koncem dubna SVOL informovalo, že cena dřeva je nejvyšší za posledních 20 let a například smrková kulatina v nejvyšší kvalitě se prodávala okolo 3 300 korun za metr krychlový.

Lesníci proto popisují, že dochází i k promyšlenějším krádežím. „Jsou to spíš organizovanější skupiny,“ hlásí Dagmar Obšílová z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. Odmítá ale zveřejnit konkrétnější údaje o tom, kolik krádeží zaznamenali a jaké škody jim zloději způsobili.

Podobně nechce být přesnější ani Miroslav Pacovský. „Odhady se nepublikují, ani to nikdo přesně nesleduje,“ zmiňuje lesník.

Foto: Petr Švihel, Seznam Zprávy

Lesník Miroslav Pacovský popisuje, jak se snaží zabránit krádežím. Mimo jiné obchůzkami, ale i díky spřáteleným lidem z okolí.

To ovšem neznamená, že se by se vlastníci lesů s krádežemi nesnažili bojovat. Pravděpodobně nejdůmyslnější systémy mají k dispozici státní Lesy ČR. Zaměstnanci se mimo jiné mohou podívat do mobilní aplikace a rychle zjistit, jestli se odvážené dřevo prodalo, nebo ne.

„Máme hodně fotopastí, které se používají výhradně k monitorování dřeva. Z nich máme fotky i s registračními značkami vozidel. A testujeme i GPS trackery. Je to jedna z nejmodernějších metod, jak chránit dřevo. Do klády se vloží čip a ten sleduje pohyb,“ vypočítává mluvčí Jouklová.

Drobnější vlastníci lesů pak spoléhají na tradičnější metody, jako jsou obchůzky, instalování závor ke skládkám dřeva, ale i spřátelené chataře nebo místní obyvatele, kteří jim volají, pokud vidí něco podezřelého.

Krádeže dřeva majitelé řeší s policisty. „Musí se zavolat policie, sepsat protokol, zjistit, jaká vznikla škoda. Pokud je podezření na škodu nad 10 tisíc korun, je zde riziko trestného činu,“ popisuje Dagmar Obšílová. U škody pod deset tisíc jde o přestupek, který se řeší pokutou, případně domluvou.

Samosběr dřeva jako pomoc

Někteří vlastníci lesů začínají větší zájem lidí o dřevo využívat. Například Žďár nad Sázavou v červnu schválil samosběr, kterému se u dřeva říká samovýroba. Podobně jako lidé za zvýhodněných podmínek jezdí například na jahody, mohou si zajet i do lesa.

„Lidé se ozývají a poptávají možnost získat dřevo z městských lesů. To byl asi první impuls k nabídce samovýroby dřeva. Zpracovali jsme záměr, který schválila Rada města. Město vnímá, že ceny energií rostou a tohle je jedna z cest, jak můžeme lidem vyjít vstříc,“ vysvětluje mluvčí města Blanka Sobolová.

Zájemci si mohou bezplatně nasbírat větve a suky po těžbě, nebo si mohou odvézt zbytky kulatiny po těžbě, kterou technika nezpracuje, případně padlé souše, a to za cenu 500 korun za krychlový metr. A nebo si mohou odkoupit palivové dřevo na odvozním místě za 1 050 korun za metr krychlový.

„Požadované dřevo si objednají, zaplatí ho městu a oproti dokladu dostanou přidělené místo těžby. I u kategorie ‚zdarma‘ je potřeba, aby se nám hlásili a měli naše povolení – kvůli našemu přehledu a hlavně bezpečnosti, pokud zároveň probíhá těžba,“ zmiňuje Sobolová a upozorňuje, že občané města Žďáru mají slevu ve výši 10 procent.

Reklama

Doporučované