Potvrzeno. Nemoc červených očí se přenesla na zajíce

Státní veterinární správa dnes potvrdila onemocnění myxomatózou. „Mohu potvrdit, že ve vzorku od zajíců z jižní Moravy myxomatóza skutečně byla,“ řekl redakci zástupce tiskového mluvčího SVS Petr Majer. O šířící se nákaze Seznam Zprávy informovaly ve čtvrtek.

Nyní je pro veterináře důležité především mít přehled o šíření. „Budeme vyzývat myslivce k tomu, aby nás kontaktovali, když se nemoc objeví v nových honitbách, abychom věděli, v jakých oblastech se nemoc šíří,“ řekl Majer.

I když šíření nemoci zcela zabránit nelze, preventivními opatřeními je možné ho alespoň zmírnit. „Důležité je uhynulá těla rychle likvidovat odesláním do kafilerie, anebo je zakopat, což myslivcům také umožňujeme. Nemoc se pak bude méně šířit přes komáry a hmyz,“ dodal Majer.

Seznam Zprávy přináší základní otázky a odpovědi o myxomatóze, jejím výskytu, příznacích či šíření.

Jediné živočišné druhy, které jsou nemocí ohrožené, jsou zajíci a králíci. „Co se týká mezidruhového přenosu, jedná se o poměrně specifický virus, který se mezidruhově nešíří,“ uvedl pro Seznam Zprávy veterinář Petr Šatrán.

V 60. a 70. letech 20. století toto onemocnění téměř vyhladilo populaci králíka divokého. U domácích králíků se využívá možnost vakcinace, která je před virem poměrně účinně ochrání. „Doporučujeme všem domácím chovatelům své králíky očkovat,“ zdůraznil Petr Majer ze Státní veterinární správy.

Myxomatóza se na člověka nepřenáší. Šíří se především krev sajícím hmyzem, jako jsou blechy a komáři a přímým kontaktem mezi nakaženými zajíci a králíky. Pokud nemoc přežijí, stávají se přenašeči.

Ne, žádná možnost následné léčby neexistuje. Onemocnění je ve většině případů smrtelné, možná je pouze podpůrná terapie v podobě podávání antibiotik a léků proti bolesti, která navíc není možná u zajíců žijících ve volné přírodě.

Ano, účinně onemocnění předchází očkování. Jiné možnosti ochrany ovšem neexistují a naočkovat volně žijící populaci zajíců není možné. „Vakcína se využívá hlavně u domácích králíků. Problém je, že v současné době mluvíme o populaci volně žijících zvířat na obrovské ploše a tam samozřejmě vakcinace není možná,“ popsal Šatrán.

Zmutovaný kmen viru, který kromě králíků začal zabíjet i zajíce, se objevil v roce 2018 ve Španělsku, odtud se virus následně rozšířil do Holandska a Německa. V letošním létě se objevila nákaza v Dolním Rakousku, nyní se zajíci se symptomy myxomatózy objevili v různých částech jižní Moravy. „Víme, že se nemoc rozšiřuje od hranic Rakouska. Hlášení o uhynulých zajících s příznačnými symptomy zatím máme ze Strachotic, Jaroslavic, Božic, Slavkova u Brna a informace už máme i z Břeclavska,“ uvedl ve čtvrtek pro Seznam Zprávy předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.

Jedním z hlavních příznaků myxomatózy jsou zarudlé oči, proto tato nemoc získala označení „nemoc červených očí“. Dále se projevují otoky v oblasti očí, uší, pysku a nosu nebo zduřelou a zanícenou kůží. Typické jsou také puchýřky, strupy a celková apatie zvířete.

Vhodné je kontaktovat místní myslivce nebo veterinární správu. Janota ale upozorňuje na to, že laikové pravděpodobně nemoc jednoznačně nepoznají. „Problém je, aby lidé veterinu nebo nás řekněme zbytečně nepřehltili,“ uvedl Janota. Podle něj jde především o problém myslivců, kteří mají ve svých oblastech přehled.

Upozornil také na to, že lidé se zajícem při případném nálezu nesmí manipulovat. „Je to v rozporu se zákonem o myslivosti, i kdyby byl nemocný nebo uhynulý a někdo ho začal nakládat, dá se to označit za pytláctví. Věřím ale, že by nikdo nic takového nedělal, hlavně ať lidé neblázní,“ dodal Janota. Při manipulaci s nakaženými zajíci se navíc může dále šířit nákaza.

Rychlost šíření viru ani jeho smrtelnost zatím nelze přesně odhadnout, přírodovědec Jakub Hruška ale upozornil, že důsledky budou pro populaci zajíců významné. „Nechci říkat, že to znamená konec zajíců ve střední Evropě, ale kdybychom vzali analogii s králíky, tak se jejich populace velmi sníží. Nějaké procento současných počtů bude přežívat, třeba se na nějakou dobu populace trochu vzpamatují, ale pak infekce propukne znovu a oni zase půjdou dolů,“ vysvětlil Hruška.

Nevyloučil ale ani to, že by se situace mohla vyvinout optimističtějším směrem. „Můžeme doufat, že u nás kmen myxomatózy nebude tak strašně zhoubný pro zaječí populaci a že tam třeba dojde během let k nějakému vzniku přirozené rezistence,“ řekl.

Zajíců v Česku ubývá dlouhodobě, na krajinu by tak výskyt myxomatózy neměl mít zásadní dopad. „Zajíci jsou naše historicky původní zvěř, která se vždy v krajině vyskytovala v hojném počtu, ale dlouhodobě už se projevuje, že nám stavy zajíců poměrně významně klesly,“ potvrdil Janota.