Článek
Zároveň s červnem končí v Česku i nouzový stav, který vláda premiéra Petra Fialy (ODS) vyhlásila v souvislosti s migrační vlnou z Ukrajiny. Trval bezmála čtyři měsíce.
Státu a samosprávám umožňuje pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné. Kabinet však v posledních týdnech prosadil několik novel zvláštních zákonů k migrační krizi, které umožní potřebná opatření uplatňovat i po konci nouzového stavu.
Úřady kvůli migrační vlně v době nouzového stavu zřídily národní a krajská asistenční centra na pomoc Ukrajině, která usnadnila registrace příchozích.
Systém bude podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) minimálně v červenci fungovat stejně jako doposud. Vláda v prvním prázdninovém měsíci vyhodnotí, jak případně přijímání a pomoc uprchlíkům na krajské úrovni upravit.
V Praze magistrát vysočanské centrum pro uprchlíky uzavřel v polovině června, argumentoval nepoměrně vyšším zatížením hlavního města.
Lex Ukrajina
Ubytovávání a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu umožní novela, kterou ve středu podepsal prezident Miloš Zeman. Ministerstva a další úřady budou moci i nadále vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení.
Vláda o vyhlášení nouzového stavu rozhodla 2. března, platit začal o dva dny později původně na 30 dní. Koncem března prodloužila – po souhlasu Sněmovny – stav nouze až do konce května, což vyvolalo spory, zda ústavní předpisy umožňují období prodloužit o více než 30 dní.
Poslední prodloužení nouzového stavu na celý červen odsouhlasili poslanci 19. května. Od vlády dostali příslib, že o prázdninách již mimořádný stav nutný nebude díky nové legislativě.
S koncem nouzového stavu sníží na polovinu frekvenci svých jednání Ústřední krizový štáb, který bude nově zasedat jednou za dva týdny.
