Článek
Prezident Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě novým náčelníkem generálního štábu české armády Miroslava Hlaváče. Ve funkci k 1. červenci vystřídá Karla Řehku, který byl zároveň z postu odvolán. Vedení armády Hlaváč tradičně převezme dnes dopoledne na pražském Vítkově při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil.
Hlaváč, který má od roku 2020 hodnost generálporučíka, byl od léta 2023 Řehkovým prvním zástupcem. V armádě slouží od 80. let a během kariéry zastával řadu velitelských i štábních funkcí, především u dělostřelectva a pozemních sil. Za jednu ze svých priorit ve funkci už dříve označil dokončení výstavby těžké brigády.
Nového šéfa armády čeká podle Pavla nelehké období, kdy bude mimo jiné třeba přizpůsobit se nové realitě v Severoatlantické alianci, která se bude muset vyrovnat s částečným ústupem Spojených států z Evropy.
„Budeme muset reagovat na zvýšené požadavky na budování schopností naší armády v relativně krátkém čase. To všechno na pozadí poměrně limitovaného finančního rámce a debat o prioritách,“ řekl prezident. Věří v to, že se Hlaváč bude držet striktně odborných doporučení, která budou ve prospěch obrany a bezpečnosti ČR.
Hlaváč nebyl na seznamu kandidátů ministra Zůny
Jak již Seznam Zprávy před časem psaly, Hlaváč se koncem května přišel představit sněmovnímu výboru pro obranu, který ho jednomyslně podpořil do funkce. Vláda si tehdy jeho jméno prosadila i přes nesouhlas ministra obrany Jaromíra Zůny za SPD. Ten jako jediný na vládě hlasoval proti. Ministr tehdy krok vysvětlil tím, že neměl jednoho konkrétního favorita. Rozhodnutí vlády ale respektuje.
Ministr Zůna měl ale své kandidáty. Konkrétně šlo o Václava Vlčka, Petra Čepelku, Petra Svobodu a Jaroslava Míku. V tomto kontextu se tedy ukázalo, že si Andrej Babiš dokázal prosadit před koaličními partnery své. A to i navzdory tomu, že v minulosti bylo zvykem, že předseda vlády dá při výběru šéfa armády na ministra obrany.
Z politiků to byl ale právě pouze ministr Zůna a předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek, kteří se úterního jmenování na Hradě zúčastnili. „Pevně doufám, že skromná účast ústavních činitelů není odrazem pozornosti věnované armádě a naší bezpečnosti,“ prohlásil v úvodu prezident.
Prezident už po nominaci Hlaváče vládou uvedl, že je připraven ho do funkce jmenovat. Na začátku června se Hlaváč s Pavlem setkal, budoucí náčelník generálního štábu mu na schůzce představil své priority. Kromě dokončení těžké brigády mezi ně patří i zahájení výstavby střední brigády nebo rozvoj vícevrstvého a propojeného systému protivzdušné a protidronové obrany.
Jak Seznam Zprávy popsaly, Hlaváč by mohl Babišovi vyhovovat tím, že umí být loajální a nebude vyvolávat konflikty. Tomu nasvědčuje už jedno z jednání výboru pro obranu letos v lednu, kde se Hlaváč nevymezil vůči tvrzení politiků, že armáda nedoporučila dodání letounů L-159 na Ukrajinu.
Řehkovi prezident poděkoval, k funkci podle něj přistupoval s maximální odpovědností a s otevřeností, která mu i často přinášela problémy. „Vojáci, policisté, hasiči, kteří jsou ve vysokých funkcích, jsou především poradci pro politické rozhodování a měli by dávat svým nadřízeným informace, které jsou nezkreslené, objektivní, i když se jim občas nemusí líbit. To se dělo a myslím si, že to tak bylo správně,“ uvedl.
Ukázala se podle něj také složitost funkce náčelníka generálního štábu, protože stojí na pomezí vojenského a politického prostředí a generální štáb je součástí ministerstva obrany. „Docházelo i k různým třením, která se projevovala nejenom na stavu komunikace mezi ministerstvem a armádou, ale často se promítala i do veřejnosti,“ řekl Pavel. Je přesvědčen, že by si tento stav zasloužil pozornost a úpravu právních podmínek tak, aby odpovídaly ostatním ozbrojeným sborům.
Jednapadesátiletý Řehka stál v čele armády od července 2022. Už dříve Řehka řekl, že po skončení ve funkci se chce věnovat především administrativním záležitostem spojeným s odchodem z armády. Současně zvažuje kandidaturu do Senátu. O křeslo v horní parlamentní komoře by mohl usilovat jako nezávislý kandidát, řekl v aktuálním rozhovoru pro Seznam Zprávy. Rozhodne se v nejbližších týdnech. „Politická kariéra není moje vysněná budoucnost, ale chci se dál angažovat, není mi lhostejné, co se tady děje,“ uvedl Řehka.
