Článek
Na pozici po současném náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi kabinet Andreje Babiše vybral jeho prvního zástupce Miroslava Hlaváče. Ten se ve středu přišel představit sněmovnímu výboru pro obranu, který ho jednomyslně podpořil do funkce.
Hlaváč míří do čela armády v neobvyklé situaci. Vláda si jeho jméno prosadila i přes nesouhlas ministra obrany Jaromíra Zůny za SPD. Ten jako jediný na vládě hlasoval proti. Ministr krok vysvětlil tím, že neměl jednoho konkrétního favorita. Rozhodnutí vlády ale respektuje.
„Od roku 2023 je prvním zástupcem současného náčelníka generálního štábu. Koordinoval strategické plánování nebo spolupracoval s partnery. Jeho profesní zkušenosti i dlouholetá velitelská praxe představují dobré předpoklady pro výkon náčelníka generálního štábu,“ chválil ho ale před poslanci ministr Zůna.
Hlaváč má za sebou několik zahraničních misí, opakovaně byl v bývalé Jugoslávii a v roce 2011 také v Afghánistánu. Miroslav Hlaváč je původem z dělostřelectva, kde vystřídal několik velitelských pozic. V letech 2010 až 2016 byl v čele 4. brigády rychlého nasazení.
K předání funkce šéfa armády by podle Zůny mělo dojít na konci června. O definitivním jmenování náčelníka generálního štábu rozhodne prezident Petr Pavel. Ten s výběrem souhlasí. Řehkovi, který armádu vede od poloviny roku 2022, končí závazek na konci srpna.
Hlaváče podporuje i bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ta ho přitom v minulosti na post náčelníka generálního štábu nenavrhla, když jej v roce 2022 doporučoval končící Aleš Opata. Místo toho vytáhla do čela armády Karla Řehku, který byl tou dobou v civilu jako ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Těžká brigáda jako priorita
Hlaváč na výboru mluvil o svých plánech ve funkci šéfa armády. „Mým cílem je budovat akceschopnou armádu, která bude schopna zajistit obranu Česka a současně plnit závazky České republiky v NATO a EU,“ řekl.
V oblasti spolupráce v NATO a EU se plánuje zaměřovat na kroky, které povedou k dodržování spojeneckých závazků. „Považuji za klíčovou prioritu dokončení výstavby těžké brigády a zahájení transformace těžké brigády. Jde o budování jednotek, které budou plně v souladu s požadavky Aliance,“ oznámil Hlaváč.
Představil pak i plán na výstavbu evropského bojového uskupení pro krizové situace pod vedením Česka, které by fungovalo s pomocí partnerů z V4. Jednotka by mohla být nasazena v roce 2028.
Jako další prioritu Hlaváč popsal i rozvoj protidronové obrany, zavádění nové techniky i výrazné posílení protivzdušné obrany, kterou vnímá v širším kontextu NATO a EU. „Klíčová je spolupráce se spojenci a schopnost reagovat na hrozby,“ sdělil. V rámci posílení protivzdušné obrany státu počítá se zavedením izraelského systému SPYDER. Protivzdušná obrana je jednou z priorit, o které mluví často i premiér Andrej Babiš (ANO). Česko má u této složky dlouhodobě velké nedostatky, i když částečná modernizace už běží.
Jako významnou část moderního bojiště vnímá Hlaváč i kybernetické operace.
Ztrácí Zůna vliv?
V kontextu výběru Řehkova nástupce se ukázalo, že si premiér Andrej Babiš zase jednou prosadil svou před partnery z koalice. Otázka, kdo nahradí Karla Řehku v roli náčelníka generálního štábu, se řešila už několik měsíců. Ministr obrany Zůna přitom v minulých týdnech předjednal s prezidentem Pavlem seznam čtyř nejvhodnějších kandidátů. Právě Hlaváč na Zůnově seznamu chyběl. Konkrétně šlo o Václava Vlčka, Petra Čepelku, Petra Svobodu a Jaroslava Míku.
V minulosti bylo přitom zvykem, že předseda vlády dá při výběru šéfa armády na ministra obrany. Není to navíc v tomto období poprvé, co Babiš zasahuje do chodu ministerstva obrany. Vedle volby náčelníka generálního štábu nedávno jmenoval i vládního zmocněnce Jakuba Landovského, který má na resortu „drženém SPD“ dohlížet na plnění závazků vůči NATO.
Jak už Seznam Zprávy popsaly, Hlaváč by mohl Babišovi vyhovovat tím, že umí být loajální a nebude vyvolávat konflikty. Tomu nasvědčuje už jedno z jednání výboru pro obranu letos v lednu, kde se Hlaváč nevymezil vůči tvrzení politiků, že armáda nedoporučila dodání letounů L-159 na Ukrajinu. Jeho šéf Řehka přitom o pár dní později na tiskové konferenci prohlásil, že armáda naopak předání letadel Kyjevu podpořila.
