Pětka SZ: Klempíře uráží queer filmy i Baxa, Trumpa rovnou celé NATO

V období prvních 100 dnů vlády se v médiích často bilancuje. Komentátoři shrnují, jak se čerstvý kabinet chová, jakou odvádí práci a jak komunikuje s voliči. Tento milník pro historicky třetí Babišovu vládu nadešel zrovna v tomto kouzelném jarním počasí.

I přes kotrmelce na dvouhlavém resortu životního prostředí či významné mlčení generála Zůny se zdá, že si Oto Klempíř těsně připisuje titul nejneschopnějšího ministra. Jeho dosavadní exekutivní výkon lze nejlépe vystihnout oblíbenou frází „velký špatný“.

Objem práce na Ministerstvu kultury Klempířovi asi nestačí, proto si hledá další agendu. Nelíbí se mu, že Státní fond audiovize hodlá podpořit milionem korun film s queer tematikou, který se má nadto věnovat LGBTQ+ lidem z Ukrajiny. Na sociálních sítích sdělil, že se nechce podílet na „financování aktivismu“. Ministr zároveň kritizuje svého předchůdce Martina Baxu z ODS za to, že kvůli jeho iniciativě ministr kultury nemůže zasahovat do procesu přidělování dotací od fondu. Baxa se ohradil: „Ministr Klempíř se asi znovu potkal s paní ministryní Šimkovičovou a znovu se v něm oživily slovenské inspirace.“ Klempíř to nevydržel a Baxu z pomsty odvolal ze správní rady Pražského jara.

Ve sněmovním mediálním výboru se rozhodlo o postupujících kandidátech do Rady ČT. Debata kolem médií veřejné služby je nyní velmi vyhrocená kvůli koaličnímu plánu na zrušení koncesionářských poplatků, byť koalice zatím nezná přesné obrysy této novely, kterou má na starost zmíněný ministr Klempíř. Z celkového počtu 37 uchazečů se do finálového hlasování prodralo 18 kandidátů včetně proslulé skupinky kolem Pavla Matochy a Luboše Xavera Veselého. Ti se nijak netají záměrem s veřejnoprávností televize zatočit. Uspěl i lidovecký exministr Daniel Herman či bývalý ředitel ČRo Richard Medek. Z předvybrané osmnáctky zvolí poslanci na plénu šest nových radních.

Novináři zveřejnili telefonáty maďarského ministra zahraničí s Lavrovem. Veřejnost zná díky odposlechům pravdu o stycích maďarské a ruské diplomacie. Péter Szijjártó si s Putinovým pobočníkem na zveřejněné nahrávce telefonuje v srpnu 2024 o možnosti zmírnění protiruských sankcí. Rus se domáhá úlevy pro konkrétní osobu, ke které posléze skutečně došlo. Podle investigativců z webu VSquare nejde zdaleka o jediný případ, kdy Maďarsko spolu se Slovenskem dosáhly vyřazení některých Rusů ze sankčních seznamů. Kolega Filip Harzer v rozhovoru s analytičkou Pavlínou Janebovou řeší potenciální Szijjártův útěk do Ruska v případě volební porážky Fideszu.

Trump se zase urazil a naznačil odchod z NATO. Americký prezident se domnívá, že alianční spojenci mu nedostatečné pomáhají ve válce na Blízkém východě, kterou rozpoutal bez jejich vědomí. „Zatímco si pochvaluje spolupráci s Izraelem, o NATO teď hovoří zjevně s despektem a hněvem,“ píše kolega Martin Novák. Trump se už nechal slyšet, že silně zvažuje stažení USA z Aliance. To by ovšem nebylo tak jednoduché, jak si Trump maluje, vysvětluje Novák: „Americký prezident sám nemůže o tomto rozhodnout. Podle pravidel by sice formálně podával žádost o odchod země, který reálně může nastat rok poté. Jeho roli v tomto procesu ale omezuje americké právo. Kongres už v roce 2023 schválil zákon, podle kterého prezident výslovně potřebuje jeho souhlas.“

Kauza uvázlého keporkaka skončila smutně. Přes veškerou snahu se záchranářům nepovedlo vyprostit kytovce, kterého zradily mělké vody u severoněmeckého pobřeží. Odborníci nyní předpokládají, že velryba uhyne. Šance, že by se ještě sama osvobodila, jsou mizivé, další pokusy o záchranu by podle biologů byly týráním. Ročně dojde tímto způsobem k úhynu až 2000 kytovců – ať už vlivem nemocí, zranění či nepříznivého počasí, tak i kvůli lidským aktivitám. Kromě kolizí s plavidly nebo sítěmi je ohrožují například sonary při vojenských cvičeních.