Jak odvrátit kolaps péče. Ministři navrhli lékařům řešení přesčasů

Upravíme zákoník práce tak, že navrátíme původní limit přesčasové práce, a to od 1. ledna 2024. Co se týče nových 24hodinových směn, od těch se neustoupí, ale budou „s povinností volna po celý následující den“.

Tak znějí klíčové návrhy, kterými chtějí ministři Válek a Jurečka přimět lékaře k tomu, aby stáhli výpovědi z přesčasů.

Krom toho argumentují, že v příštím roce půjde na odměňování zdravotníků více peněz, a také slibují, že si lékaři polepší v tarifních třídách. Lepší podmínky nabízejí i začínajícím lékařům (kompletní návrh opatření je níže v boxu).

„Podle mě jsou to nabídky velmi férové. Pevně věřím, že připravované změny jsou dostatečným důvodem k tomu, aby moji kolegové zvážili stažení výpovědí z přesčasů,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zase vyzdvihuje jasná pravidla 24hodinových směn. „Je to možnost, že může být celková doba na pracovišti až 24 hodin. 12 hodin služba a přesčas až dalších 12 hodin. Je to první krok k tomu, aby se kultivovalo prostředí a bylo čitelnější pro zaměstnance,“ uvedl Jurečka.

Zmíněné dvě hlavní změny - návrat k původnímu limitu přesčasové práce ve zdravotnictví a zavedení 24hodinových směn - má Jurečkův tým připravit do paragrafového znění do příštího úterý a poslat lékařům.

A následně novelu v zrychleném řízení prosadit.

Předseda Sekce mladých lékařů jednání hodnotil slovy, že zatím jsou to jen přísliby. „Viděli jsme nějaké modely toho, jak bychom měli pracovat v 24hodinovém režimu, ve kterém doposud pracujeme, ale změnilo by se to, že by to bylo konečně legální. To samozřejmě posun je,“ uvedl Jan Přáda.

„Nicméně z mého laického pohledu z modelů vycházelo, že by práce lékaře mohla být v noci nebo o víkendu dokonce levnější,“ upozornil. Podle něj lékaři potřebují vidět návrhy v konkrétním paragrafovém znění, aby se k nim mohli vyjádřit.

Téměř polovina doktorů sloužících přesčasy v tom odmítla od prosince pokračovat, tvrdí Sekce mladých lékařů České lékařské komory.

Situace eskalovala kvůli novele zákoníku práce, platné od letošního října. Dostala se do něj i výjimka pojmenovaná „Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví“, která v praxi znamená, že pracovníci ve zdravotnictví mohou legálně pracovat přesčas dvojnásobně více než dosud, tedy 832 hodin.

Právě na to lékaři reagují protestním vypovídáním dohod k prosinci, kvůli čemuž hrozí kolaps zdravotní péče v nemocnicích.

Využívají tak přímo do zákona připsané věty, že pokud s přesčasem zaměstnanec nesouhlasí, nesmí být nucený ani vystavený jakékoliv újmě.

Zástupci Sekce mladých lékařů České lékařské komory a ministerstev se už v tomto týdnu setkali dvakrát.

Ve středu na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí se měla podle lékařů probírat budoucí podoba novely zákoníku práce a možnost zavedení 24hodinových směn do české legislativy.

„Ta přináší mnoho dosud nevyřešených problémů, není shoda na tom, jakým způsobem by měl být tento velký kompromis, zdvojnásobení maximální délky směny oproti jiným skupinám zaměstnanců, lékařům kompenzován,“ uvedli po jednání lékaři v oficiálním shrnutí na svém profilu na sociální síti Facebook.

Ve čtvrtek se jednalo na Ministerstvu zdravotnictví. Tématem podle lékařů bylo odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví v roce 2024.

Lékaři ale po jednání uvedli, že se nedozvěděli, jak bude vypadat české zdravotnictví po 1. prosinci.

„Za již tradiční součást koloritu jednání považujeme přehazování zodpovědnosti mezi rezorty práce a zdravotnictví nebo mezi pány ministry Jurečkou a Válkem, vždy podle toho, na kterém ministerstvu se jednání koná nebo kdo z ministrů nebo vysokých úředníků je přítomen,“ neodpustili si lékaři povzdech na sociální síti.

Podle mladých lékařů jim byla prezentovaná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle kterých slouží přesčas 13 tisíc lékařů - protestu se tak účastní téměř polovina z nich.

Z reakcí oslovených nemocnic vyplývá, že pokud skutečně dojde k prosincovému protestu lékařů, situace se bude ve zdravotnických provozech hodně lišit.

Například uherskohradišťská nemocnice podle mluvčí Lucie Sedláčkové zatím neobdržela žádnou výpověď od lékařů z prací přesčas na dohody o pracovní činnosti, ovšem asi 80 lékařů avizovalo, že za stávajících podmínek odmítne sloužit. Jde přitom o přibližně dvě třetiny z celkového sloužícího lékařského personálu.

„Případné změny v provozu nemocnice se budou odvíjet od reálného počtu lékařů, kteří od prosince odmítnou sloužit,“ reaguje mluvčí Lucie Sedláčková na dotaz, jaký dopad to bude mít na chod nemocnice.

Podle ní vedení primárně hledá cesty, jak se s lékaři dohodnout, aby nedošlo k omezení péče o pacienty.

„Aktuální protest uherskohradišťská nemocnice nevnímá jako útok na vedení jednotlivých nemocnic, ale oprávněnou snahu o změnu v systému poskytování zdravotní péče. Zdravotnický personál je z našeho pohledu dlouhodobě přetěžován,“ dodává mluvčí nemocnice.

Ve Fakultní nemocnici Olomouc podle mluvčího Adama Fritschera podalo výpověď z přesčasové práce 108 lékařů, což představuje osminu lékařského personálu.

„Nepočítáme s tím, že by vypovězení přesčasové práce tak malého množství lékařů mělo ohrozit zásadním způsobem poskytovaní péče,“ říká Adam Fritscher.

Řešením podle mluvčího bude, že nemocnice lékaře převede do nepřetržitého nerovnoměrně rozvrženého pracovního režimu bez přesčasové práce.