Hlavní obsah

Počítáme s integrací 125 tisíc žáků z Ukrajiny, říká náměstek

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Základem je výuka češtiny. Ministerstvo počítá s její finanční podporou na školách.

Reklama

24. 3. 18:05

Většina škol si ví rady s tím, jak začlenit nové ukrajinské spolužáky, ale vše záleží na penězích. Náměstek ministra školství Jan Mareš ujišťuje, že přijdou.

Článek

Především základní školy v Česku zapisují už ne jednotky, ale i desítky nových ukrajinských žáků, a to po celém Česku. Úřední navýšení kapacit usnadnila nová legislativní úprava „lex Ukrajina“. Ředitelé škol se ale nyní ptají, kde mají vzít na zapojení uprchlíků, kteří nemluví česky, peníze.

Máte přehled, kolik dětí vůbec může české školství absorbovat?

Vycházíme z predikcí Ministerstva vnitra o počtech přicházejících uprchlíků. Předpokládáme tedy, že půjde o integraci 125 tisíc dětí z Ukrajiny ve věku od 3 do 18 let.

A víte, jestli takový počet žáků vůbec mohou školy zvládnout integrovat vzhledem ke svým aktuálním kapacitám?

Počítáme, že někde bude docházet k navýšení kapacit, což umožňuje lex Ukrajina, ale že bude muset dojít k rozšíření škol nebo i výstavbě prostor. Musíme se dívat nejen na počet přicházejících, ale i do budoucna. Jde totiž o žáky, kteří v Česku mohou hypoteticky zůstat dlouhodobě.

Přístavby nebo výstavby nových škol jsou ale spíš řešením opravdu z dlouhodobého hlediska.

To ano. Aktuálně lze ale jako nové prostory využít třeba učebny v základních uměleckých školách. Pokud jsou v blízkosti základní nebo střední školy, tak lze využít toho, že jsou během dopoledne tyto prostory prázdné. Jde tedy spíše o hledání už existujících prostor, které pomohou zvýšit kapacitu školy formou odloučeného pracoviště, jako tomu může být i v případě středisek volného času.

Půjde to ale všude? Teď jde především o adaptaci dětí v Česku, od září s nimi ale budou muset ředitelé už naplno počítat…

Proto se uvažuje i o nějaké redistribuci uprchlíků po celém území Česka. Možná to zní trošku tvrdě, ale lidé přicházející z Ukrajiny si musí uvědomit, že ne všichni budou moct zůstat v Praze nebo Brně. Jestli chtějí rychle umístit dítě do školy, tak budou muset hledat místo v jiných regionech, ať už třeba v Ústeckém nebo Libereckém kraji.

Učit jazyk a zapojit do třídy

Když mluvíme o rychlém umístění, jak by měla vlastně proběhnout správná integrace? Školy totiž postupují různě. Některé nejprve učí žáky česky v samostatné skupině, jiné je rovnou zapojují do české třídy s nějakou dodatečnou jazykovou pomocí, další pak tvoří samostatné skupiny, kde se učí v ukrajinštině nebo se zatím spíš adaptují.

Je to příběh od příběhu. Myslím si, že by ale mělo jít o částečné začlenění do školy. Proto jsme i v lex Ukrajina navrhli, že po přijetí ukrajinských žáků ke studiu může dojít k úpravě školního vzdělávacího programu. A to tak, že jsou do výuky začleněni jen částečně. Může jít třeba o tělesnou výchovu, která není tak náročná na jazykovou znalost. Mělo by tedy jít o kombinaci integrace do třídy a jazykové podpory, i včetně volnočasových aktivit.

Dovedu si ale na druhou stranu představit, že třeba předškolní děti jsou zařazeny nejprve do ukrajinské skupiny, než si zvyknou.

Pokud ředitelé ukrajinské žáky přijmou, což jim tedy lex Ukrajina umožňuje i nad hranici maximální kapacity, pak se zároveň ptají, kde mají vzít nové pedagogy, psychology, ale i peníze na tlumočnické práce, pomůcky nebo obědy?

Jestliže bude žák řádně zapsán do školy, připravujeme žádost o navýšení prostředků pro ministerstvo školství právě na všechny takové aktivity – přichází další ukrajinský žák, vznikají mi hodiny navíc, zaměstnal jsem nového učitele. Chystáme k tomu podklady pro jednání vlády, aby došlo k přidělení dodatečných financí. V tomto okamžiku ale musí hradit školy náklady navíc z vlastních prostředků.

Pokud školy zapíšou nového žáka, má stejná práva jako český žák i ohledně školských služeb – může chodit do jídelny nebo do družiny. V těchto oblastech se ale bavíme o nákladech, které hradí stát, tedy úhradu platů, kde s navýšením částky počítáme. Ostatní věci jsou ale víceméně na zřizovateli, který platí provoz. Je tedy na něm, jestli z vlastních zdrojů nebo třeba přes nějakou nadaci přispěje na úhradu obědů ukrajinským žákům. Vyhlásili jsme ale také dotační program na podporu stravování žáků, kde se rozděluje 60 milionů korun. Počítáme s tím, že postihne i stravování pro ukrajinské děti.

A co financování adaptačních skupin, jejichž účastníci ještě nejsou kmenovými žáky školy?

Připravujeme na to dotační výzvu. Pokud vláda schválí přidělení prostředků, rádi bychom je formou šablon financovali podobně jako letní kempy po covidu. Mělo by jít o půldenní adaptační skupiny s věkovým rozlišením na děti ve věku od 3 do 5 let a pak žáky od 6 do 15 let. Snažíme se také nadimenzovat šablony na intenzivní jazykové kurzy pro žáky základních a středních škol. Hledáme ale i cestu pro intenzivní jazykovou přípravu pedagogů s odlišným mateřským jazykem.

Když ředitelé přijmou nového ukrajinského žáka, který nemluví česky, jak ho mají učitelé hodnotit? Měl by třeba automaticky prospět?

Univerzální návod nemůže existovat. Někteří žáci třeba částečně česky mluví a zvládnou se zapojit do výuky. Jiní budou schopní komunikovat a fungovat třeba v matematice nebo výchovách, další ani to ne. Myslím, že v tomto musí hrát hlavní roli lidský přístup pedagogů. Žáci by určitě neměli být klasifikování nedostatečně, spíš třeba nebudou hodnoceni. Pak může dojít i s rodiči k dohodě, že si žák ročník zopakuje. Proto jsme i za ministerstvo doporučovali, aby ukrajinské žáky raději přijímali o ročník níže, aby vznikl prostor pro adaptaci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované