Článek
Jeden z vězňů se v sobotu pokusil utéct z pražské vazební věznice Pankrác, průběh celé akce zachytily bezpečnostní kamery. Muž se dostal k prvnímu vnitřnímu oplocení věznice, tam ho zastavil ostnatý drát. Od začátku roku šlo podle vězeňské služby o třetí pokus o útěk u nás.
Muž se o útěk pokusil během přesunu skupiny odsouzených na pravidelné vycházky, kdy se oddělil od zbytku. „Vězněný muž seskočil ze střechy jedné z budov a doběhl k prvnímu vnitřnímu oplocení. Zde byl zadržen příslušníky vězeňské služby, kteří ho pronásledovali a od počátku monitorovali jeho pohyb. Díky okamžitému a profesionálnímu zásahu příslušníků byl pokus o útěk velmi brzy zmařen,“ řekl k případu 1. zástupce ředitele pankrácké věznice David Materna.
U plotu s ostnatým drátem muže zpacifikovali a spoutali členové vězeňské služby, na vězně celou dobu mířil také strážný na přilehlé věži. „Díky okamžité reakci a vysoce profesionálnímu zásahu přítomných příslušníků byl pokus o útěk zmařen během několika málo okamžiků. Bezpečnost objektu ani veřejnosti nebyla v žádném momentu ohrožena,“ uvedla vězeňská služba, podle které je incident v současné době předmětem šetření.
Bezpečnostní systém ve věznicích se průběžně posiluje
Útěk z vězení je podle trestního zákoníku trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a hrozí za něj trest odnětí svobody až na pět let. Jak upozornila mluvčí vězeňské služby Markéta Prunerová, prodloužení pobytu ve vězení nemusí být v tomto případě jediným trestem. „Z pohledu výkonu trestu jde o porušení povinností odsouzeného, za které může být uložen kázeňský trest,“ uvedla pro Seznam Zprávy.
V letošním roce na počátku května už utekl vězeň ze středočeských Jiřic a další se o útěk pokusil v Ostrově nad Ohří. Vězeňská služba následně posílila kontroly vnitřních i vnějších prostor věznic.
Bezpečnostní opatření jsou podle Prunerové nastavena na vysoké úrovni a průběžně reflektují aktuální potřeby i zkušenosti z praxe. „Každá mimořádná událost je pečlivě analyzována a slouží jako podklad pro další zlepšování. Díky tomu lze systém bezpečnosti průběžně posilovat a udržovat jeho vysokou účinnost,“ doplnila mluvčí Vězeňské služby.
V posledních letech věznice podle ní pilotují také několik projektů zaměřených na posílení bezpečnosti. Jde například o kamery na uniformách, antidronovou ochranu vězení nebo lidarovou detekci (lidar pokrývá určitou zónu neviditelnými světelnými paprsky, které dokáží rozpoznat pohyb s přesností na centimetry, pozn. red.).
Před třemi lety chtělo uprchnout jedenáct vězňů
K neúspěšným pokusům o útěk dochází v tuzemských věznicích každoročně v jednotkách případů. Za posledních deset let jich evidovala Vězeňská služba nejvíce před třemi lety, kdy jich bylo 11.
Vězeňská služba eviduje také případy, kdy si vězňové útěk z vězení připravovali. Nejvíce jich bylo předloni.
Spíše vzácné jsou v poslední letech úspěšné útěky. Nejvíce jich bylo před deseti lety, kdy se podařilo vězňům uprchnout ve čtyřech případech.
Dva utekli z věznice v Břeclavi jen pár měsíců po sobě, přičemž oba si odpykávali trest za krádeže. Pro jednoho z nich to byl už druhý útěk z vězení, při útěku ho policie dopadla po osmi dnech, při druhém trvalo pátrání o dva dny déle. Druhého uprchlíka z Břeclavi našli policisté až po téměř dvou měsících.
Dvakrát v roce 2016 utekl také muž z věznice v Odolově na Trutnovsku, jednou z nestřeženého pracoviště (ve statistikách se nezapočítává jako útěk, pozn. red.), podruhé přímo z vězení. V obou případech zamířil do Kopřivnice, kde měl domov, a byl velmi rychle dopaden.
Zvláštní kategorii pak představují případy, kdy vězni neutečou přímo z vězení, ale zneužijí volný pohyb mimo věznici. Může jít například o situaci, kdy vězeň opustí nestřežené pracoviště, kde v rámci trestu vykonává práci, nevrátí se z vycházky anebo zneužije dočasné přerušení výkonu trestu ze zdravotních nebo jiných důvodů. Takové případy se posuzují stejně jako přímo útěk z vězení. Ročně jde o nižší desítky případů.
