Hlavní obsah

Politici mluví o zimní olympiádě v Česku. Chybí haly, sníh, miliardy i hory

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Biatlon v Novém Městě má v Česku skvělé zázemí. Jiné zimní sporty jsou na tom u nás daleko hůř.

Politici znovu zvedají téma olympijských her v Česku. Pro zimní hry přitom chybí zázemí hlavně menším sportům. Investice by stály desítky miliard korun. Řadu závodů navíc znemožňuje počasí i nízká nadmořská výška.

Článek

Česko si opět pohrává s myšlenkou na pořádání olympiády. „Preferoval bych úvahy o zimních hrách, protože jsou komornější a úspornější,“ sdělil před pár dny novinářům nový ministr sportu Boris Šťastný (Motoristé).

O podobném přání mluví i šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Nicméně dodal, že „to musí chtít celý národ“. Připomněl kandidaturu Prahy, která v první dekádě tisíciletí neúspěšně usilovala o pořádání letních her v roce 2016, náklady na kampaň a projekty se vyšplhaly ke stovce milionů korun, což jitřilo emoce.

Teď je situace jiná. Velké sporty jako biatlon nebo hokej dokázaly uspořádat světové a výdělečné akce. Riziko však spočívá v zanedbaných menších odvětvích. „Jsem nadšený, že máme po letech ministra sportu. To je skvělé. Ale kdybych byl jeho rádcem, tak mu řeknu: Prosím, tohle téma vůbec neotvírejte,“ reaguje šéf běžeckého lyžování v Česku Aleš Vaněk. Podle něj řada zimních disciplín řeší existenční problémy.

V obřím útlumu jsou skokani na lyžích. „Na začátku celé úvahy je potřeba si přiznat realitu. V řadě sportů dnes chybí odpovídající infrastruktura,“ komentuje ambiciózní myšlenku politiků skokan na lyžích Filip Sakala. Funkcionáři zmiňují i rizika spolupořádání se sousedy, třeba na Slovensku mnohde chybí potřebné zázemí. Rakušané či Němci k pořádání zimních her Čechy moc nepotřebují.

Redaktoři Seznam Zpráv nyní zmapovali sportoviště v Česku pro jednotlivé zimní disciplíny. Stát by však kromě sportovišť musel vynaložit desítky miliard korun na bezpečnost, olympijské vesnice či dopravní infrastrukturu.

RYCHLOBRUSLENÍ, SHORT TRACK. Čtyři zlata, deset medailí. V žádné zimní disciplíně historicky nemá Česko víc olympijských prvenství. Unikátní kariéru Martiny Sáblíkové však kromě prvenství lemovaly plané sliby různých politiků o rychlobruslařské hale. Potřebuje jiné parametry než „klasický zimák“ a v tuzemsku chybí. Jak Seznam Zprávy popsaly, premiér Andrej Babiš s koučem Petrem Novákem na společné schůzce před pár dny znovu rozjeli myšlenky na nový ovál. „Nemůžeme po jedné schůzce říct, že zítra bude hala stát,“ nechce předjímat Novák. Přesto věří, že pro halu „nazrál čas“, i když jsou úvahy na úplném začátku. Investice by si vyžádala jednotky miliard korun. Češi mají i dostatek hal pro pořádání soutěží na krátké dráze - short-tracku.

LEDNÍ HOKEJ. Vedení svazu v čele s Aloisem Hadamczikem říká k olympijským ambicím hlasité „ano“. Zmiňuje vybavené a moderní arény i historické rekordy návštěvnosti světových šampionátů mužů a žen, za které Česko sklidilo uznání hokejového světa. Předloňské zlaté MS přineslo do svazové kasy čistý zisk přes půl miliardy korun. „Pokud se Česká republika rozhodne olympijské hry pořádat, český hokej je připraven převzít zodpovědnost za svou část a uspořádat skvělý hokejový turnaj,“ vzkazuje za svaz mluvčí Marek Němčík.

BIATLON. Zimní olympijský sport, který v novém tisíciletí zažil snad největší boom, má v Česku jasný domov. Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě pojme až třicet tisíc lidí, pravidelně hostí závody Světového poháru i mistrovství světa. V roce 2023 navíc prošla modernizací. „Soutěže pro biatlon i běžecké lyžování se tam po nějakých úpravách parkování dají pořádat velmi rychle,“ říká pro Seznam Zprávy šéf biatlonového svazu Jiří Hamza.

Foto: Profimedia.cz

Novou energii dodala českému biatlonu Tereza Voborníková, která na olympiádě vybojovala bronzovou medaili.

Jeden z nejzkušenějších sportovních manažerů v Česku zároveň připomíná, že i moderní zázemí v Anterselvě, které v předešlých dnech hostilo olympijský biatlon, spolklo investici okolo dvou miliard korun. K pořádání Her v Česku je zdrženlivý. „Nejsem ten, kdo to má posuzovat. Stát si musí spočítat, jestli na to má,“ dodává.

ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ. Na stupně vítězů superobřího slalomu si před osmi lety v Pchjongčchangu stoupla Ester Ledecká, a Česko tak získalo historicky jediné zlato v disciplíně. V českých podmínkách by ale podle svazu lyžařů na Super-G startovat nemohla. „Odjet plný olympijský program za stávající situace sjezdovek u nás není možné,“ vysvětluje Jan Fiedler, ředitel úseku alpských disciplín Svazu lyžařů ČR.

Technické disciplíny, jako je slalom a obří slalom, podle něj může plnohodnotně hostit Špindlerův Mlýn. Když ale přijde na Super-G a rychlostní disciplíny, v úvahu připadá maximálně spolupráce s Rakouskem nebo se Slovenskem.

Foto: Profimedia.cz

Slalom a obří slalom by se mohly jet ve Špindlerově Mlýně. Pro Super-G a rychlostní disciplíny Česko zázemí nemá.

Rozdělení závodů alpských disciplín je podle Fiedlera nestandardní, ale ne nereálné. Část olympioniků teoreticky může startovat ve slovenské Jasné a část ve Špindlerově Mlýně. „Jasná je zhruba stejně daleko jako Cortina od Bormia, kde přesun mezi ženskými a mužskými závody zabral autem asi pět hodin. V jednom týdnu by se tak mohly odjet technické disciplíny, vše by se přesunulo na Slovensko a startovaly by rychlostní,“ uvažuje.

SNOWBOARDING, AKROBATICKÉ LYŽOVÁNÍ. Paralelní slalom nebo slopestyle na snowboardu jsou bez problému zorganizovatelné, kritická je podle funkcionářů U-rampa. Technologie na výrobu jsou, Česko na její udržení ale nemá dostatečnou nadmořskou výšku. „V dnešních sněhových podmínkách a počasí určitě nejsme schopni U-rampu připravit v žádoucím stavu a garantovat její kvalitu,“ říká Miroslav Schimmer, šéf českého snowboardingu.

Před 15 lety bylo v Evropě přes deset U-ramp, dnes existují asi čtyři. Na jedné z nich před pár týdny olympionici závodili v Livignu, zhruba v 1 700 metrech nad mořem. „U nás je nejvyšší sice Sněžka, lyžuje se ale buď na Klínovci, nebo Dolní Moravě, kde se pohybujeme okolo 1 200 metrů. Zároveň rampa nikdy není na vrcholu hory,“ vysvětluje Schimmer.

Foto: Profimedia.cz

U-rampa. V Česku neřešitelný problém. Na snímku olympijská U-rampa v Itálii.

V praxi by tak vyrostla zhruba v 600 metrech nad mořem, což Schimmer považuje za nesmysl. Snowboarding je podle něj sportovní show, kdy je cíl dole ve městě mezi diváky, ne nahoře na kopci. „Důležité i je, co se sportovištěm bude po hrách. Tady uděláte infrastrukturu pro jednu akci, v Itálii se U-rampa využije, všichni už se těší na příští rok, až tam budou jezdit trénovat. Do Čech by ale po olympiádě nejezdil trénovat nikdo,“ dodává. Stejné klimatické podmínky by hrály i proti soutěžím akrobatických lyžařů, kteří potřebují až na jízdu v boulích takřka stejná sportoviště.

SKOKY NA LYŽÍCH, SEVERSKÁ KOMBINACE. V Česku kdysi výsadní sport, dnes nemá odpovídající zázemí. Skokanům na lyžích a sportovcům severské kombinace chybí moderní můstky, které by odpovídaly olympijským normám. Ty vyžadují střední a velký můstek, K95 a K120. „Nabízí se areál v Liberci, opravy by byly nevyhnutelné,“ říká sportovní ředitel českých skokanů Filip Sakala.

Velký můstek se využije v Liberci, část závodů na středním můstku se odjede v Harrachově. To by podle Sakaly představovalo funkční řešení, areály ale musejí projít rekonstrukcí za stovky milionů. Pořádání olympiády považuje za nemožné i z hlediska organizace. „Mistrovství světa v Harrachově bylo v roce 2014. Pořadatelská skupina nemládne a know-how se vytrácí. Bez pravidelného pořádání velkých soutěží je obtížné se připravit na případné pořádání olympijských her,“ dodává.

Ambicióznější přístup k hrám v Čechách má Radek Cikl, šéf severské kombinace za Svaz lyžařů ČR. „Dokážou to zvládnout jiní, proč ne my. Vždyť to nemusí po dlouhé době být za každou cenu opulentní hry na efekt, ale pro sport jako takový,“ říká.

Foto: Profimedia.cz

O renovaci skokanských můstků v Harrachově se léta jen mluví.

Trať pro běžecké lyžování je podle něj vhodné zakomponovat do obnovy harrachovských můstků. „Ovšem možných běžeckých areálů v dojezdové vzdálenosti od Harrachova vidím několik,“ dodává. Druhou část disciplíny je tak podle něj možné zaběhnout v Liberci, Bedřichově nebo Jakuszycích - polské části Krkonoš. „Je to samozřejmě otázka financí na uspořádání a na infrastrukturu. Ta se dá do roku 2038 jistě stihnout. I prostředky se za tu dobu dají najít,“ uzavírá.

BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ. Členové běžecké reprezentace zažili neúspěšnější zimní hry od roku 2010. Jenže jejich šéf Aleš Vaněk má jasno. „Jsem pro olympiádu všema deseti, když k tomu bude infrastruktura. Jdu po městě, je tu 9 stupňů. Naše hlavní útočiště bývalo v Mísečkách, tisíc metrů nad mořem. Problémy s přírodním sněhem jsou tam obrovské,“ zdůrazňuje klimatický faktor i absenci špičkového areálu s kvalitní a náročnou tratí. „Nemůžeme si naplánovat závody, abychom si s jistotou mohli říct, že je vzhledem ke sněhu zvládneme uspořádat,“ dodává.

Běžce dál straší stín světového šampionátu v klasickém lyžování v roce 2009 v Liberci, po akci zbyly desítky milionů korun dluhů. „A na těch sportovištích se od té doby nezměnilo nic,“ říká ke sportovištím na Liberecku Vaněk, který v pořadatelském týmu nebyl.

Foto: Profimedia.cz

Strašák jménem Liberec. Po světovém šampionátu v roce 2009 dodnes zůstaly vysoké dluhy. Na snímku tehdejší prezidentka akce Kateřina Neumannová.

Podle něj měl před lety stát rozvíjet myšlenku s vytvořením národních sportovních center pro jednotlivé disciplíny, ale nedotáhl ji. Jako příklad přidává někdejší memorandum o spolupráci mezi Harrachovem a polskými Jakuszycemi. „Po 15 letech tam mají úžasný moderní areál. O pět kilometrů přes hranice se pořád dohadujeme, kam mám dát prkno na můstku,“ připomíná spory o slavný skokanský areál.

KRASOBRUSLENÍ. Sportovci teď chystají obří prověrku v podobě březnového mistrovství světa, které hostí pražská O2 Arena. Podle místopředsedy svazu Evžena Milčinského by sice největší olympijské haly patřily hokejistům, ale soutěže lze uspořádat i v Liberci, Ostravě nebo Brně. „Kdyby se při pořadatelství stavělo nové zázemí, pro krasobruslaře je to jedině plus. Je samozřejmě otázka, jestli jsme jako menší země schopní tak velkou akci uspořádat,“ říká.

SANĚ, BOBY, SKELETON. Jedna z největších bolístek. Disciplíny, které v Česku provozuje minimum sportovců, nemají potřebné sportoviště. Podle zástupců svazů by to znamenalo investici přes 2,5 miliardy korun. Sáňkaři v zimě využívají jedinou provozuschopnou dráhu na Smržovce, ta ale parametry takto vysoké úrovně nesplňuje. „Je to betonová dráha bez umělého chlazení, která se musí celá ledovat ručně, což je časově náročné a vysoce závislé na venkovních teplotách,“ říká předseda Českomoravské sáňkařské asociace Tomáš Hašek.

Nepomůže ani modernizace, funkcionáři vidí jedinou možnost v nové dráze. O závodu by se tak podle předsedy mohlo uvažovat v německém Altenbergu. Obdobným podmínkám čelí i bobisti a skeletonisti, kteří by svou disciplínu také museli zajet na drahách v Rakousku nebo Německu. Funkcionáři připomínají, že Itálie za novou dráhu v Cortině d’Ampezzo zaplatila v přepočtu 3,5 miliardy korun. Stavbu provázelo vykácení stovek stromů a spory s ekology. Podle Českého svazu bobistů a skeletonistů vybudování dráhy u nás není reálné.

CURLING. Bez větších problémů. Sportovci mohou využít stejné haly pro hokej či krasobruslení. Podle zástupců svazu může turnaj hostit třeba aréna v Ostravě-Porubě, kde se mimo jiné pořádá i mistrovství Evropy. „Ideální je stadion pro tři až pět tisíc diváků, kterých je u nás relativně dost a právě aréna v Ostravě to naprosto splňuje,“ říká předsedkyně Českého svazu curlingu Karolína Frederiksen.

Přečtěte si glosu k tématu:

Doporučované