Článek
„Každý desátý mladý Čech má sklon k rizikové konzumaci energetických nápojů,“ varoval před pár dny Státní zdravotnický ústav.
Lékaři a výživoví experti pak upozorňují na možné škodlivé účinky těchto nápojů, jako jsou poruchy spánku, úzkosti či bušení srdce.
Veřejnou debatu v poslední době rozvířila narůstající popularita energetického nápoje Prime mezi dětmi. Jeho základní varianta v půllitrové lahvi obsahuje 200 miligramů kofeinu, což odpovídá vypití zhruba třech espres.
Prodej energetických nápojů dosud není nijak regulován, což vnímá i Ministerstvo zdravotnictví. „Užívání energetických nápojů mládeží je samozřejmě velkým problémem, který se musí řešit,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv mluvčí rezortu Ondřej Jakob.
„Postoj Ministerstva zdravotnictví se bude odvíjet od odborných debat, jejichž výsledek nelze zatím zcela jasně předjímat,“ podotkl.
„Je to pouze trend“
Změna by nicméně mohla přijít, jak vyplývá z odpovědí členů sněmovního výboru pro zdravotnictví, které Seznam Zprávy oslovily.
„Řešíme poslanecký návrh, kde bude nějaký druh tohoto omezení. Budeme se bavit o té variantě, která bude schůdná,“ řekl Seznam Zprávám Josef Flek (STAN).
„Mám připravené dvě až tři varianty: Omezení do 15 let. Zákaz prodeje do 15 let. Druhý je zákaz prodeje do 18 let. Ještě se bavíme o omezení reklamy,“ přiblížil.
„Nevidím důvod, proč by to měly požívat děti. Ty mají ve svém věku energie dost. Je to pouze trend,“ dodal poslanec, který na začátek prosince svolal už třetí kulatý stůl, jenž se problematice energetických nápojů věnuje.
Cílem setkání je umožnit vyjádření k problematice energetických nápojů všem stranám – obezitologům, rodičům, školám, pediatrům i Svazu výrobců nealkoholických nápojů, podle něhož je osvěta výrazně lepší než potenciální omezení prodeje. Svaz proto podle výkonné ředitelky Veroniky Jakubcové chystá osvětovou kampaň. Upozornila, že výrobce nápoje Prime není členem svazu.
Alarmující dostupnost
Členové výboru pro zdravotnictví hodlají – podobně jako třeba v Lotyšsku – vymezit, kde se energetické nápoje můžou prodávat, aby nebyly dětem tak snadno dostupné.
„Novela zákona o návykových látkách je nyní téměř hotová,“ potvrdila Martina Ochotnická (TOP 09).
„Pokud by došlo k legislativní úpravě, samozřejmě podpoříme, aby byl prodej energetických nápojů dětem a mladistvým omezen,“ uvedla Karla Maříková (SPD).
Zajedno je s Josefem Flekem i poslankyně a lékařka Věra Adámková (ANO): „Dostupnost energetických nápojů pro děti školou povinné je u nás alarmující.“
V některých evropských zemích existuje tzv. sugar tax, tedy daň na sladké nápoje. O jejím možném zavedení mluví například Bohuslav Svoboda (ODS), jelikož energetické nápoje nezřídka obsahují více cukru než například kolové nápoje.
„Z této daně můžeme následně financovat nejen léčbu obezity, která trápí čím dál více dětí a adolescentů. Podle propočtu by se u nás mohlo jednat až o 2,3 miliardy ročně – a to je za mě slušná investice do naší budoucnosti,“ pravil Svoboda.
Bezpečný příjem kofeinu
Státní zdravotnický ústav uvádí, že pro děti je bezpečný celodenní příjem kofeinu 3 mg/kg váhy. Například 13leté dítě vážící 45 kg by tak nemělo zkonzumovat více než 135 mg kofeinu za den. Adolescent vážící 60 kg by neměl vypít více než 180 mg.
Jedna čtvrtlitrová plechovka energetického nápoje obsahuje průměrně mezi 80-150 mg kofeinu, přičemž za bezpečnou denní dávku pro dospělého je považováno 200 mg.
„Pro srovnání, hrnek kávy obsahuje zhruba 60–90 mg kofeinu, hrnek černého čaje asi 50 mg,“ uvedl ústav v tiskové zprávě.
„Influenceři by se měli trochu zamyslet“
Vzrůst popularity zmíněného drinku Prime, za nímž stojí influenceři Logan Paul a KSI, k dlouhotrvajícím diskuzím o regulaci prodeje energetických nápojů pouze přispěl.
„Díky Prime můžeme poukázat na omezení reklamy. Je nutné se o tom bavit a nějakým způsobem regulovat prodej,“ řekl Flek.
Nejlepší možností by dle Ochotnické byla samoregulace trhu. Popularita Prime se odvíjí především od jeho propagace influencery na sociálních sítích a od reklamy, kterou mu takto vytvářejí. To potvrzuje i Adámková. „Sociální sítě jsou mocné.“
Ochotnická vidí jako problematické i to, že dětem často chybí řádné vzdělání o návykových látkách. Informace o škodlivosti energetických nápojů se k často nedostávají, protože na ně influenceři neupozorňují.
„Influenceři by se měli trochu zamyslet nad sebou, co propagují,“ zdůraznil Flek. „Jako politici bychom si měli vzít na sebe práci s těmi, kteří mohou ovlivňovat názory mladých lidí,“ dodává Ochotnická.
Regulace prodeje energetických nápojů
Litva v roce 2014 přijala novelu zákona o potravinách, která ustanovuje, že je zakázáno prodávat, kupovat nebo jinak předávat energetické nápoje osobám mladším 18 let.
Lotyšská vláda o dva roky později přijala zákon o nakládání s energetickými nápoji, který například zakazuje prodej energetických nápojů osobám mladším 18 let, zakazuje prodej energetických nápojů v prostorech a na území vzdělávacích institucí a ustanovuje, že energetické nápoje musí být v obchodech umístěny odděleně od ostatních potravin.
V Maďarsku zvolili jiný postup – v roce 2011 zavedli daň z produktů z důvodu veřejného zdraví.
Polsku se v srpnu 2023 podařilo odsouhlasit zákaz prodeje energetických nápojů s kofeinem a taurinem dětem a náctiletým do 18 let.
Ve Spojeném království se pak některé obchodní řetězce (například Tesco, Lidl nebo Morrisons) jednostranně rozhodly omezit prodej nápojů s vysokým obsahem kofeinu osobám mladším 16 let. Ve Skotsku navíc existuje zákaz prodeje energetických nápojů žákům ve školních zařízeních.
