Hlavní obsah

Přátelé se ukrývají ve sklepích, nechtějí Ukrajinu opustit, říká lékař

Foto: Shutterstock.com

Akce na podporu Ukrajiny. Rusko na ni zaútočilo ve čtvrtek 24. 2. 2022.

Reklama

„Historie se opakuje. I český národ před lety zažil to, co nyní my,“ říká sokolovský lékař Yaroslav Kuzminskyi. Část jeho rodiny a přátel zůstává na Ukrajině, jsou odhodláni svou zemi neopustit a bojovat o ni do posledního dechu.

Článek

„Pro všechny mé krajany je to velký šok. Do poslední chvíle jsme měli naději, že k nejhoršímu nedojde. Bohužel jsme se všichni mýlili. Totální útok na Ukrajinu, o kterém jsem se domníval, že není vůbec ve 21. století možný, se uskutečnil. Vnímáme to velmi citlivě, je to velká tragédie. Všichni tam máme rodiny a příbuzné, naše sestřičky tam často mají i děti,“ popisuje pro Seznam Zprávy lékař sokolovské nemocnice Yaroslav Kuzminskyi.

Patří mezi více než 630 lékařů ukrajinského původu, kteří v Česku dlouhodobě pracují. Množství jeho krajanů je i mezi zdravotními sestrami a dalším personálem v nemocnicích. Všem se ve čtvrtek 24. února kvůli ruskému zaútočení na Ukrajinu převrátil život a vešel do něj strach o bezpečí blízkých.

„Mám na Ukrajině mnoho kamarádů a známých. Rodiče tam zůstávají a nechtějí odjíždět, chtějí zůstat ve vlastní zemi. Sestra mé ženy řekla: tady je můj manžel, můj dům. Nikam odjíždět nebudu. Myslím, že většina lidí opravdu opustit zemi nechce, chtějí bojovat do posledního dechu. Nebo jsou zkrátka stále v šoku. Podle mě ještě ani my a ani oni nechápeme, o co vlastně přesně jde. Je to velmi stresová situace a šok pro nás všechny. Když si volám s přáteli, říkají, že jsou během náletů ukrytí ve sklepích domů. Neví, co bude dál,“ pokračuje lékař Kuzminskyi.

Příběh z kyjevského sklepa

Malý ukrajinský podnikatel A. K. nyní nyní tráví dny a noci ve sklepě – stejně jako tisíce dalších ukrajinských rodin. O čem v improvizovaném krytu přemýšlí, napsal pro Seznam Zprávy.

Foto: Seznam Zprávy

Ještě před čtyřmi dny jsem byl úplně jiný člověk.

Moje vztahy k Rusku byly zcela v pohodě. Samozřejmě jsem věděl, že v Rusku není všechno ideální. Domníval jsem se ale, že pozitivních věcí se najde víc než negativních. Ve své práci jsem v přátelském duchu spolupracoval s ruskými firmami a byl jsem přesvědčen, že to tak bude navždy.

Nyní do mého překrásného milovaného Kyjeva přišlo peklo! Do města, které pulzovalo životem, přišly utrpení, smrt a destrukce.

Peklo přišlo ze směru, odkud to prostě nebylo možné očekávat – z Ruska.

Nečekal jsem to a nemohl tomu uvěřit, vlastně tomu nemohu uvěřit doteď. Ted už věřím svým přátelům, kteří se mi snažili vysvětlit, že Rusko je reálné a největší nebezpečí pro celý svět, nejenom pro Ukrajinu. Rusko je země řízená psychicky nemocným člověkem, který jedná jenom podle své zvrácené mysli.

Dnes, kdy se schovávám ve sklepě před bombardováním, vidím strach a bolest v dětských očích. Musíme odpovídat na jejich otázky „… a my neumřeme? Opravdu?…“

Věřím, že neumřeme, věřím, že nám pomůžete.

Dnes vidím, kdo je nepřítel. Nepřítel celého světa, nejenom mojí země. Skutečně věřím, že Ukrajina nezůstane osamocena, že nám v našem boji pomohou ostatní země. Ty, které mají více síly než nyní my. Samotní nemůžeme vyhrát.

Moje dobré vztahy k Rusku se změnily v nenávist během tří dnů. Svět se nenávratně změnil. Byl jsem vždy apolitický člověk, věnoval se rodině a práci.

Vím, že se pomoc, byť pomalu, stupňuje. Každá pomoc, i ta nejmenší, je důležitá. Ale samozřejmě cítíme, kdo pomáhá, protože chce, a kdo pomáhá, protože prostě v současné době nemůže jinak. Děkujeme.

Zatímco ze strany přátel i kolegů v nemocnici lékař pociťuje velkou podporu a sounáležitost se situací lidí na Ukrajině, z oficiálních reakcí ostatních států a EU je zatím spíše rozpačitý.

„Historie se opakuje. I český národ před lety zažil to, co nyní my. Se stejnou rétorikou a podněty. Jestli si někdo myslí, že válka na Ukrajině se týká jen Ukrajiny, tak je to podle mě velká chyba. Putin prohlašoval, že chce obnovit bývalou zónu vlivu sovětského svazu, tím pádem žádná ze zemí centrální Evropy není v bezpečí. Jsem si jistý, že je to katastrofa pro celý civilizovaný svět,“ míní Yaroslav Kuzminskyi. „Putin není člověk, který hodlá reagovat na nějaké sankce,“ dodává.

Pomoc a solidarita

V kontrastu s mezinárodním děním je podle něj velká vlna sounáležitosti, kterou nyní on i jeho krajané pociťují. A to jak od ostatních zdravotníků, tak od vedení nemocnice a města Sokolov.

„Vedení nemocnice i města nás kontaktovalo. Úroveň podpory, kterou pociťujeme, jsme ještě nezažili a moc si jí vážíme. Volají i kolegové, nabízí volné kapacity vlastních domovů, aby případně mohli přijet uprchlíci z Ukrajiny. Nabízí dovoz auty od hranic v případě potřeby. Včera jsme jednali s vedením města a to také poskytuje ubytování,“ popisuje sokolovský lékař.

Situaci však podle něj komplikuje to, že řada lidí, kteří by měli zájem, se nyní k hranicím nedostane kvůli probíhajícím útokům.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Množství ukrajinských uprchlíků se snaží dostat například do Polska.

Nemocnice zároveň zdravotníkům poskytuje psychosociální pomoc prostřednictvím speciálních týmů. „Snažíme se pomoc organizovat napříč všemi zdravotnickými zařízeními. Jsou to lidé, kteří roky pomáhají našim pacientům a cítíme odpovědnost teď pomoci my jim,“ uvedl pro Seznam Zprávy Vladislav Podracký, mluvčí Penta Hospitals, pod kterou sokolovská nemocnice spadá.

„Pokud jde o všeobecnou mobilizaci, zatím nemáme signály, že by mělo docházet k nějakému hromadnému odchodu zaměstnanců. Pokud by k tomu došlo, samozřejmě by to byl problém nejen pro nás, ale pro všechna zdravotnická zařízení v celé republice,“ dodal.

Podporu ukrajinským zdravotníkům a zaměstnancům nyní organizují i další zařízení. Například v Nemocnici Šumperk jich pracuje 21. Vedení na společném setkání s nimi odsoudilo agresi Putinova režimu a nabídlo například pomoc s administrativou okolo případného převozu rodiny do Česka. Někteří zaměstnanci se totiž už v den vypuknutí války sami rozhodli vydat na Ukrajinu a převézt své členy rodiny do Šumperku. Nemocnice také přislíbila ubytovací kapacity, uvedla mluvčí Hana Hanke.

Ve Fakultní nemocnice Hradec Králové pracuje 14 ukrajinských zdravotníků, z toho čtyři lékaři. Zařízení je zapojeno do programu MEDEVAC a už v minulosti místní lékaři a sestry pečovali o pacienty zasažené v boji.

„Vedení nemocnice již jednalo se zástupci chirurgických oborů, aby byli v případě potřeby dostatečně připraveni. Budeme postupovat v souladu s pokyny Ministerstva zdravotnictví ČR,“ přiblížil mluvčí Jakub Sochor.

Reklama

Doporučované