Článek
Obyvatelé krušnohorské obce Boží Dar loni v říjnu v referendu odmítli novou výstavbu v oblasti Ryžovna. Podle územního plánu tam mohlo stát 40 nových budov. Referendum iniciovalo opoziční sdružení zastupitelů. Vedení obce posléze referendum napadlo ústavní stížností, kterou však Ústavní soud na konci května zamítl. Tento konkrétní spor mimo jiné odkrývá různé pohledy na to, jak by měla v budoucnu vypadat pohraniční krajina.
Území, o které se spor vedl, bylo podle starosty Božího Daru Jana Horníka (nez.) dlouhodobou územní rezervou, jejímž hlavním cílem bylo zachovat možnost budoucího rozvoje obce. Možnosti výstavby v katastru obce jsou podle starosty jinak značně omezené, především kvůli ochraně přírody a památkové péči.
Kritici zástavby ale přínos plánů pro místní občany zpochybňují. „Myslím, že by území mělo být zachováno v současném stavu, a proto hledáme cesty, jak zabránit zničení této unikátní oblasti,“ říká Jana Hercegová ze Spolku Ryžovna, jenž se dlouhodobě zasazuje o ochranu oblasti.
Spor o budoucnost území vyústil v referendum, které navrhlo opoziční Sdružení nezávislých kandidátů Boží Dar 2022 (SNK). „Sdružení referendum iniciovalo s cílem zachovat přírodu a jedinečnou krajinu katastru Ryžovna,“ říká zastupitelka Martina Poštová (SNK).
Cesta k Ústavnímu soudu
Zástavbu zastupitelstvo pod vedením starosty Horníka plánuje již od 90. let – územní plán z roku 1996 je platný dodnes. V roce 2003 zastupitelstvo schválilo regulační plán, dle kterého na Ryžovně mohly stát desítky domů, sjezdovky i větrné elektrárny. Teď se podle starosty plány zredukovaly na možnost zástavby v rozsahu přibližně čtyřiceti objektů. „Koncepce se v čase vyvíjela, zejména v reakci na připomínky dotčených orgánů, odborné veřejnosti i na limity území samotného,“ uvádí Horník.
Od voleb v roce 2022 tvoří většinu v zastupitelstvu čtyři nezávislí kandidáti na listině STAN v čele se starostou. V opozici jsou tři zastupitelé SNK, kteří iniciovali referendum o zástavbě Ryžovny (většina zastupitelů se zdržela hlasování). Přípravný výbor se poté obrátil na Krajský soud v Plzni, který referendum vyhlásil.
Obyvatelé Božího Daru se tak v říjnu 2025 vyjádřili k otázce: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo města Boží Dar činilo v rámci samostatné působnosti veškeré kroky k tomu, aby územní plán města Boží Dar v celém katastrálním území Ryžovna neumožňoval, s výjimkou staveb veřejné dopravní infrastruktury, výstavbu žádných jiných nových staveb, a to včetně jakýchkoli staveb, které by byly zřizovány na základech původních, dnes již zaniklých, staveb?“
V referendu hlasovalo 150 registrovaných voličů, z nichž se nakonec 101 vyslovilo proti zástavbě.
Vedení města však nesouhlasí s formulací otázky referenda a považuje ji za příliš širokou a zasahující do práv místní samosprávy a územního plánování. „V praxi může vyvolávat výkladové nejasnosti, zda se zákaz vztahuje pouze na obytnou a rekreační výstavbu, nebo i na některé typy technické infrastruktury,“ tvrdí Horník.
Výhrady vedení obce však loni v prosinci zamítl Nejvyšší správní soud, a proto se letos v únoru se stížností obrátilo na Ústavní soud.
Což naopak vyvolalo námitky opozičních zastupitelů. „Zastupitelé obdrželi text komunální ústavní stížnosti až po hlasování o jejím podání. V době hlasování tedy neznali její konkrétní obsah,“ tvrdí Poštová. „Místostarosta Jaroslav Formáček sliboval, že nepůjde o kompletní zrušení referenda, jen o upřesnění dalšího postupu. Nakonec ale podali text, který požaduje zrušení,“ přidává se zastupitel Ondřej Vank (SNK).
Faktem je, že ani obyvatelé Božího Daru nejsou ohledně formulace otázky, na kterou v referendu odpovídali, zajedno.
„Otázka dává jasnou možnost se vyjádřit, asi bych však také volila jinou formulaci. Kritiku vedení města ale považuji za účelovou,“ říká Hercegová.
„Myslím, že referendum bylo nedomyšlené a rozdělilo obyvatele obce,“ míní zase Milena Procházková, která v obci provozuje apartmány. Znění referenda sama označuje za příliš všeobecné.
Kdysi živá vesnice, teď horské pláně
Ve sporu o budoucnost Ryžovny se přou dva přístupy: ochrana přírody a snaha o zachování možného budoucího rozvoje obce.
Na území dnešní oblasti Ryžovna stála dříve vesnice Sejfy, ve které žilo do druhé světové války několik set obyvatel. S odsunem sudetských Němců však obec z větší části zanikla a nyní na jejím místě stojí pouze pár staveb – jednou z nich je původní škola, ve které dnes funguje rodinný pivovar. Většinu území tvoří lesy a horské pastviny.
Ryžovna je významným biocentrem a část jejího území spadá pod ochranné pásmo stejnojmenné přírodní rezervace. Roste tam přes dvacet zvláště chráněných druhů rostlin a oblast je také útočištěm tetřívků.
„Je to místo, kde můžete v tichu přemýšlet, odpočívat a čerpat energii,“ popisuje atmosféru Ryžovny Hercegová ze Spolku Ryžovna. „Za své kouzlo Ryžovna vděčí bývalému i současnému hospodaření. Podobných míst už dnes ve skutečnosti není mnoho,“ doplňuje svůj pohled na lokalitu přírodovědec z Muzea Karlovy Vary Jan Matějů.
„K oblasti Ryžovna mám velmi blízký vztah. Osobně toto místo vnímám jako kombinaci určité syrovosti, historie a přírodní autenticity, která z něj dělá výjimečnou část Krušných hor. Jen tak se posadit na louku a vnímat zvuky a okolní přírodu je pro mě formou meditace,“ popisuje Jan Chylo, který je taktéž členem Spolku Ryžovna.
„Lze konstatovat, že lokalita je z hlediska biologických a ekologických hodnot vysoce cenným územím a záměr vybudování nové osady doposud nebyl konfrontován například s ochrannými podmínkami ptačí oblasti Západní Krušné hory nebo posouzen s ohledem na vliv na biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců,“ říká mluvčí Karlovarského kraje Jitka Čmoková.
Hornický region Krušnohoří je od roku 2019 na Seznamu světového dědictví UNESCO a v projednávání je nyní vyhlášení Krušných hor za chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Mezi lety 2023 a 2024 probíhala jednání s obcemi, následně ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlašování. Nyní je ve fázi vypořádávání připomínek a námitek proti vyhlášení.
Podle Čmokové bude Ryžovna nejspíš spadat do 2. nebo 3. zóny ochrany. Hercegová za spolek Ryžovna uvedla, že je pro zařazení oblasti do nejvyššího stupně ochrany. Zastupitelstvo Božího Daru však v minulosti žádalo o odložení vyhlášení CHKO a nadále v něm vidí rizika. „Z pohledu města nevnímáme další plošné zpřísnění ochrany jako nezbytné,“ míní Horník.
Zisk pro majitele pozemků a stavební firmy
Starosta popisuje, že město vnímalo Ryžovnu jako příležitost vybudovat zástavbu s důrazem na dlouhodobé bydlení a nikoliv na investiční apartmánový model. Velkou část dosavadní nové zástavby na území Božího Daru přitom tvoří právě apartmánové domy a jejich výstavbu se podle Horníka nedaří omezovat, protože platný územní plán s fenoménem apartmánových domů nepracuje.
Horník v souvislosti s apartmánovými domy pro turisty zmiňuje především znečištění krajiny a nadměrnou hlučnost. „Tyto objekty neslouží k trvalému bydlení, jejich vlastníci sice využívají infrastrukturu obce, ale na jejím životě se z velké části nepodílejí. Výsledkem jsou v mimosezonním období prázdná místa bez života,“ popisuje starosta.
Kritici zástavby na Ryžovně se obávají také rozprodání nových domů a bytů pro rekreační účely. „Současný územní plán je směřovaný k apartmánovým hostům, kteří přinášejí zisk jen majitelům pozemků a stavebním firmám,“ tvrdí opoziční zastupitel Vank. „Vedení obce podporuje výstavbu apartmánových domů. Domnívám se, že je to kvůli vlastnictví pozemků, které chtějí co nejvíce zhodnotit.“
„Myslím, že by se město prodejem parcel mohlo snažit získat finance,“ míní také Hercegová.
Starosta Horník kritikům oponuje: „Pozemky měly zůstat ve vlastnictví města a případné objekty by sloužily primárně pro nájemní bydlení, nikoli pro prodej či komerční developerské projekty.“
Razantní zásah do krajinného rázu
Ryžovna není jedinou pohraniční oblastí, ve které probíhají pokusy o obnovu předválečné zástavby. Ředitel městského archivu Ústí nad Labem Petr Karlíček uvádí příklad dalšího místa, kde byla snaha o obnovu původní sudetské vesnice. Jedná se o zaniklou osadu Horní Šebířov (Ober-Rzebirze), která leží v Českém středohoří nedaleko od Ústí nad Labem.
„Majitel jedné z tamních parcel si tam chtěl postavit stáj s obytnou částí a tvrdě narazil. Musel přestat stavět, protože v CHKO České středohoří je nepřípustné obnovovat již zaniklá lidská sídla,“ vysvětluje Karlíček.
Ryžovna však není zcela zaniklou obcí, protože na jejím území stále stojí některé stavby. „Z mého pohledu je škoda po pár letech vracet lidská sídla do míst, která opět pohltila příroda. Krušným horám ta divokost sluší. Nejhorší možností by byl satelit,“ dodává.
„Nezřídka je snaha o obnovu zaniklé zástavby motivována čistě ekonomickým zájmem. Původní vesnice nebo relikty budov jsou využívány k výstavbě rekreačních objektů, ať už pro individuální rekreaci nebo pro apartmány,“ zdůrazňuje architektka Veronika Šindlerová, která se zabývá územním plánováním.
Zmiňuje také zátěž pro přírodu a krajinu, kterou by nová zástavba mohla způsobit: „Od doby zániku už se příroda a krajina přizpůsobily novému stavu. Nezastavěnost je jak volně žijícími druhy, tak člověkem vnímána jako zcela přirozená.“
