Hlavní obsah

Neřídí se novým zákonem, říkají experti k části soudních znalců

Foto: Shutterstock.com

Podobu znaleckých posudků už tři roky upravuje pozměněný zákon. Někteří znalci, důležití pro soudní verdikty, se s ním však neztotožnili. Ilustrační foto.

Reklama

Případ znásilněné dívky, jejíž otčím dostal podmínku, připomněl i problémy se soudními znalci. Obor změnila novela zákona z roku 2021, řada znalců však nové postupy nedodržuje.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vražda manželky a dcery v Egyptě, otrava řeky Bečvy nebo dívka znásilňovaná otčímem. To jsou některé křiklavé případy, v nichž hrály u soudu klíčovou roli znalecké posudky s kontroverzní kvalitou.

Zlepšení i zpřehlednění měla přinést novela zákona o soudních znalcích, která platí už tři roky. Zpřísnila kvalifikační kritéria pro znalce i náležitosti znaleckých posudků.

„Velká část znalců ještě nové postupy odůvodňování závěru nemá osvojené. Tak trochu ze zvyku pracují postaru. Právní úprava je velká změna, jsou zde velké nároky na kvalitu znaleckých posudků. Proto se najdou i jedinci, kteří se proti novému způsobu bouří,“ sdělil pro Seznam Zprávy spolutvůrce zákona a člen poradního orgánu Ministerstva spravedlnosti Jiří Závora.

„Některé obory si pravděpodobně ještě vůbec nevšimly, že nová právní úprava existuje. U některých posudků je s kvalitou problém,“ přiznala advokátka Bohdana Nováková, která se dlouhodobě věnuje problematice znalectví a trestních řízení vedených proti znalcům.

Soudci se přitom při verdiktu velmi často názorem znalce řídí. Nováková upozorňuje, že bez nové právní úpravy byly posudky často špatně vyargumentované. „V některých oborech posudek obsahoval jen opsané pasáže ze soudního spisu, za nimiž následoval již jen závěr. Byly to informace na jedné hromadě, tedy nestrukturované. Když to zjednoduším, soud ani aktéři účastníci neměli možnost přezkoumat, jak znalec ke svému závěru dospěl,“ vysvětlila Nováková.

Novela zákona mimo řady zpřesnění určila podobu posudků. Mají obsahovat zadání, výčet podkladů, nález, posudek, odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku i závěr.

Posoudí i laik

Závora vede kurzy v Justiční akademii i ve znaleckých institucích. Postup znalce podle nového zákona podle něj umožňuje i laikům rozumět této práci.

„Znalec musí posudek odůvodnit v několika krocích. Uvést zdroj informací, se kterými pracoval, jak informace z uvedeného zdroje získal, jakým způsobem je analyzoval a co mu vyšlo. Výsledky svých analýz pak znalec dá do souvislostí a učiní závěr. Soudce, v odborných otázkách laik, se pak může velmi prostě, ale účinně ptát: Kde vzal znalec informace, které zkoumal, a jakým způsobem je získal, jak si je připravil pro samotnou analýzu,“ vysvětlil Závora.

Podle něj také znalec musí všechny kroky podrobně odůvodnit, což umožňuje účinně přezkoumat jeho práci.

Jak už zaznělo, často se to však neděje.

Řada znalců se s novým postupem neztotožnila, přijde jim příliš složitý. Někteří kvůli tomu dokonce znalecké razítko odkládají. Seznam Zprávy nedávno popsaly, že třeba v oborech psychiatrie či psychologie je situace kritická.

K prvnímu lednu letošního roku bylo podle mluvčího resortu spravedlnosti Vladimíra Řepky 228 znalců v oboru psychiatrie. Oproti roku 2021 se jejich počet snížil o 82, skoro o třetinu.

V oboru dětské psychiatrie jich funguje jen necelá desítka, na což v rozhovoru pro iDnes.cz loni upozornila psychiatrička Alena Gayová. „Kritická situace nastala po vydání nového zákona o znalcích. Mnoho z nich po něm vrátilo razítka. Pracovat jako znalec je v Česku zkrátka neatraktivní,“ uvedla mimo jiné.

Znalce lze za nedodržení zákona postihnout, podle Závory by však důsledně formalistický přístup vedl ještě k větší nevoli mezi znalci. „Rozumnou cestou je didaktika namísto formalistického trestání. Podle mého názoru se ministerstvo touto cestou snaží jít a věnovat velké úsilí tomu, aby se situace zlepšila,“ namítl.

V oboru se také dlouho diskutovalo o neadekvátním ohodnocení znalců. Odměny se však podle Závory loni navýšily k částkám 800 až 1000 korun za hodinu. „Dřív byla mimosmluvní odměna za úkon třeba jen 150 až 300 korun, před rokem 2021 300 až 450 korun, což je za práci s tak významným dopadem nepřijatelné. Odpovědnost znalců je obrovská,“ připomněl Závora.

„Myslím, že mediální obraz českých znalců je utvářen výrazně problematickými kauzami,“ doplnil s tím, že řada znalců v Česku navzdory křiklavým případům odvádí špičkovou práci.

Podle advokátky Novákové je Česko v zákonné úpravě oproti jiným zemím napřed. „Je potřeba, aby si justice na novou poměrně přelomovou úpravu znalecké činnosti zvykla. Aby ji znalci začali používat a soudci po znalcích začali vyžadovat,“ řekla.

Reklama

Doporučované