Hlavní obsah

„Léta neřešený problém.“ Česku chybí soudní znalci

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Případ znásilňované dívky z Vyškovska odhaluje postupně řadu nedostatků v přístupu k podobným vysoce citlivým kauzám. Kromě jiného poukázal i na nedostatek soudních znalců v Česku.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Podle znalce nemělo jednání na nezletilou naštěstí zásadní negativní dopad a je velká pravděpodobnost, že její obtíže úplně zmizí.“ S takovým odůvodněním snížil odvolací krajský soud v Brně trest muži, který více než dva roky opakovaně znásilňoval nezletilou nevlastní dceru. A nově ho následně potrestal pouhou podmínkou.

Případ a tato věta odůvodňující rozsudek otevřely znovu debatu o tom, jak fungují soudní znalci, zda jich je dostatek a jak je možné předcházet možným pochybením, která mohou poškodit oběť trestného činu.

Vážná chyba? Hrozí i konec kariéry

Psychiatři coby lékaři jsou členy České lékařské komory (ČLK). Podle jejího mluvčího Michala Sojky však ČLK jejich případné excesy při vypracování posudku neřeší. „Toto není léčebně-preventivní činnost, tedy vztah lékař – pacient, nejde o léčbu nebo diagnostiku. Tyto případy by si proto měly řešit přímo soudy nebo Ministerstvo spravedlnosti,“ vysvětlil.

Znalce totiž jmenuje Ministerstvo spravedlnosti a vybírá si je přímo soud. „Ověřování odborných znalostí je přímo v kompetenci jednotlivých předsedů krajských soudů,“ uvedl mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

V případě, že soudní znalec pochybí, má ministerstvo možnost uložit mu za přestupek pokutu, v případě velmi vážného provinění mu zrušit oprávnění znaleckou činnost vykonávat.

Rozhovor s autorem znaleckého posudku

Znalec tvrdí, že už si případ nepamatuje. Podle soudu do posudku napsal, že znásilnění nemělo na dívku zásadní negativní dopad. Její advokát ale upozorňuje, že soud mohl obsah posudku špatně interpretovat. Přečtěte si rozhovor s autorem znaleckého posudku, na jehož základě soud pachateli snížil trest.

„Zákon definuje celkem patnáct různých přestupků, přitom existují tři zákonné sazby,“ popisuje Řepka.V praxi to znamená toto: podle toho, o jaký přestupek se jedná, může být uložena pokuta do 75 tisíc korun, pokuta do 250 tisíc korun nebo pokuta do 500 tisíc korun.

Je-li v rámci správního řízení o spáchání přestupku prokázáno, že znalec nevykonává znaleckou činnost s odbornou péčí, lze mu uložit pokutu do výše půl milionu. „Ministerstvo spravedlnosti může rozhodnout o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud se znalec dopustí závažného nebo opakovaného porušení povinnosti stanové znaleckým zákonem,“ dodává mluvčí Ministerstva spravedlnosti.

Znalců ubývá

U soudních znalců z oboru psychiatrie je ještě jeden závažný problém, a tím je, že jich je jednoduše málo.

Na nedostatek soudních znalců v oboru psychiatrie upozorňují odborníci už dlouhodobě. Psychiatrická společnost ČLS J. E. Purkyně už před čtyřmi lety upozornila, že soudních znalců v jejich oboru ubývá.

„Situace opravdu není dobrá . K tomu, aby se psychiatr stal soudním znalcem, v současné době stačí týdenní kurz a určitý počet let praxe. Psychiatrie je přitom velice specifická,“ uvedl tehdy předseda Sekce pro soudní psychiatrii Ilja Žukov.

K prvnímu lednu letošního roku bylo podle mluvčího resortu spravedlnosti 228 znalců v oboru psychiatrie. Oproti roku 2021 se jejich počet snížil o 82.

Nějaké ideální ministerstvem stanovené číslo však podle něj neexistuje. „Optimální by samozřejmě byl stav, který by zajistil snadnou dostupnost znalců pro soudy, policii i další zadavatele psychiatrických posudků ve všech regionech a neprodlužoval dobu zejména soudních řízení,“ vysvětlil.

Podmínky pro jmenování soudním znalcem z oboru psychiatrie

Podle původní právní úpravy (zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících) došlo od roku 2012 ke sjednocení podmínek pro jmenování znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, v následující podobě:

Vzdělání

  • získání vysokoškolského lékařského vzdělání v magisterském studijním programu
  • získání specializace II. stupně nebo specializované způsobilosti lékaře ze základního oboru odpovídajícího danému odvětví znalecké činnosti

Situaci na „trhu“ se soudními znalci nyní v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já potvrdil i advokát, bývalý ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Martin Richter, podle nějž je nedostatek znalců takzvaně obor od oboru.

„Pokud se podíváte, ve kterých oborech problém začíná být kritický, není to zase tak překvapivé, protože to jsou obory, ve kterých je kritický nedostatek odborníků i mimo soudně znaleckou činnost. Nepřekvapivě máme problém sehnat psychology a psychiatry,“ uvedl.

Na posudek se čeká i rok

O tom, že je znalecký systém v oboru psychiatrie špatně nastavený, je přesvědčen i státní zástupce Ondřej Šrámek, který případ znásilňované dívky dozoroval u Okresního soudu ve Vyškově. Pro připomenutí, tento soud pachatele potrestal tříletým nepodmíněným trestem a povinností oběti zaplatit 300 tisíc korun.

„Je to léta neřešený problém. Znalců ubývá a obzvláště u dětských psychologů či psychiatrů mohou být čekací lhůty na posudek půl roku až rok,“ řekl Šrámek Seznam Zprávám. Dodal ale, že v konkrétním případě podle něj bylo vše provedeno dobře a relativně rychle.

„Nevím o tom, že by se něco zanedbalo nebo udělalo špatně na straně policie nebo soudu prvního stupně. Akorát došlo k takovému rozhodnutí na krajském soudě, které je právě proto pro mě velmi nečekané,“ dodal.

Kauza „Podmínka za znásilňování“

Foto: Seznam Zprávy

Seznam Zprávy otevřely kauzu, která otřásla nejen justičními kruhy, ale i laickou veřejností. Dívku z Vyškovska léta znásilňoval nevlastní otec, od Krajského soudu v Brně ale odešel jen s podmínkou. Pár dní po verdiktu se dívka pokusila o sebevraždu.

Reklama

Doporučované