Propásli jste kontrolu? Ministr zdravotnictví vám pošle dopis

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Není to tak, že by nikdo nechodil. Ale v některých screeningových programech byl pokles až o 30 procent,“ upozorňuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

O tématu, které se českým zdravotnictvím táhne již od prvních měsíců covidové pandemie, mluvil během posledního jednání sněmovního zdravotnického výboru.

„Mám naplánované schůzky s jednotlivými komisemi na ministerstvu – začnu mamografickým screeningem – a chci od nich slyšet, zda je nějaká kapacita na navýšení vyšetření. Chci také udělat zvací dopisy pro ženy, které vypadly z programů. Ale i lidi ze screeningů kolorekta a prostat, kteří vypadli. Tak, abychom je aktivně pozvali a doplnili ten skluz. Vlastně chybí dva roky,“ doplnil ministr.

Jak pro Seznam Zprávy potvrdil Válkův náměstek Josef Pavlovic, zasílání zvacích dopisů bude v gesci pojišťoven a dostat by je postupně mohly tisíce lidí. Nejprve ale bude třeba navýšit finance, které tečou do fondů prevence v rámci pojišťoven.

„Návrh už se připravuje a detaily budou brzy známy. Nejdříve chceme řešit alokaci většího množství financí a potom chceme řešit data, abychom se mohli rozhodovat kvalitně. Konkrétní dopisy už budou závěrečnou třešničkou. Cílené budou na nejproblematičtější části populace. Stále jsou zásadní i obecné prohlídky u praktiků, kteří mají nezastupitelnou roli,“ doplnil náměstek.

Kompasem pro to, komu stát adresnou pozvánku pošle, budou data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle Pavlovice bude ústav v následujících měsících zveřejňovat národní referenční statistiky k jednotlivým nemocem.

Na jejich základě bude možné vytvořit cílené kampaně. Ve hře je přitom i změna věkových hranic pro jednotlivá hrazená vyšetření.

„Například na screening nádorů prsu se nyní zve od 45 let, jednou za dva roky. Chceme se ale ve spolupráci se statistiky pobavit o tom, jestli je tato věková hranice dostatečná, nebo zda nezačít dříve. Protože k nádorům dochází i dříve než ve 45 letech. Musíme vyřešit, zda je věková hranice nastavena správně. Pokud uvidíme, že nějaké onemocnění zpravidla začíná ve 35. roce života, ale velkého množství lidí se týká i ve 20 letech, hraje to roli,“ doplnil Pavlovic.

Na propad screeningů ale i běžných preventivních prohlídek u praktických lékařů upozorňuje také Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Například programy odhalující nádory prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku zaznamenaly v roce 2020 pokles o 200 tisíc vyšetření.

„V loňském roce už se sice čísla začala vracet k těm předcovidovým, ale těchto 200 tisíc neprovedených preventivních prohlídek jsme zatím nedohnali. Tento dluh bychom měli rychle splatit, podchytit neodhalené případy, aby se pacientům dostalo včasné léčby,“ řekl k věci Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP pro služby klientům.

Právě VZP už několik let zasílání zvacích dopisů na screeningová vyšetření využívá. „Cílem projektu adresného zvaní je oslovit ty pojištěnce, kteří nechodí na preventivní prohlídky. S další podporou těchto screeningových programů počítáme ještě v letošním roce, zaměřit se chceme na širší veřejnost, oslovit ji i dalšími cestami. Už dnes rozesíláme zhruba 80 tisíc zvacích dopisů měsíčně, rozhodně ale nezůstane jen u nich,“ dodal Ivan Duškov.

Jen karcinomu prsu je v Česku ročně diagnostikováno přes 7 tisíc případů. Podle šéfa ÚZIS Ladislava Duška je však díky screeningům většina z nich zachycena včas – při podchycení ranných stádií se šance na přežití blíží 100 %, v pokročilých stádiích klesá k 30 až 20 %.

„Bohužel pandemie i v tomto zanechala nešťastný podpis, zejména v roce 2020. Došlo k propadu návštěvnosti tohoto programu – celkově nad celou populací o 15 procent. V některý regionech to bylo i více než 20 až 25 procent. Centra se následně snažila to dohánět. Jakž takž se to daří. Ale nedohnal se ten propad, který byl zejména v roce 2020,“ řekl Dušek při příležitosti Světového dne boje proti rakovině.