Článek
Dálniční tah D3 na Rakousko nabízí řidičům na téměř 50 kilometrech možnost výrazně šlápnout na plyn a v omezené době legálně jet až stopadesátkou. V Česku je to od loňského října pilotní projekt. V úseku mezi Planou nad Lužnicí a Úsilným za půlrok s novým pravidlem přibylo nehod, zraněných a také situací, kdy se šoféři nechají unést ještě daleko víc.
Vyplývá to ze statistik, které Seznam Zprávám poskytla jihočeská policie. Vyhodnocení dat z pilotního projektu má posloužit pro případné zavádění vyšší povolené rychlosti i na dalších úsecích dálniční sítě v Česku.
Policisté hodnotili období od 5. října do konce letošního února, tedy necelých pět měsíců. Vyšší rychlostí bylo možné jet pouze ve chvíli, kdy byly příznivé meteorologické podmínky bez mlhy či srážek. Stopadesátku v takovém případě stanoví proměnné značky. Tato rychlost i kvůli zimnímu období ale platila jen v malém počtu dní.
I přesto je ve statistikách patrná. Policisté za tu dobu řešili 39 nehod, které musí ze zákona evidovat. Ke smrtelné nehodě nedošlo, lehce se za tu dobu zranilo 11 lidí. „V porovnání za stejné období roku předchozího se jedná o nárůst nehod v celkovém počtu +17 a lehce zraněných osob přibylo o pět,“ sdělil krajský policejní mluvčí Milan Bajcura.
Tři lidé se zranili, právě když byla stopadesátka na dopravním značení aktivní. Policisté mimo to asistovali i u řešení dalších pěti drobnějších nehod, kdy postačily euroformuláře. „Jedná se o stejný počet jako v období předchozím a čtyři z pěti těchto událostí se stalo v době aktivního zobrazení 150,“ doplnil mluvčí.
Jak naznačují policejní údaje, šoférům vyšší rychlost ani tak často nestačí. Policisté z dálničních oddělení vyřídili 295 porušení rychlosti mimo obec, což je o 85 případů víc než v předešlém srovnatelném období. Zaznamenali i jízdy dvoustovkou. „Nicméně tato statistika se nevztahuje pouze na úsek dálnice D3 v km 84–131, ale na celou územní působnost těchto útvarů, která začíná u Mezna a končí u obce Kaplice-nádraží,“ upřesnil Bajcura s tím, že konkrétní počty kontrol na D3 policisté neevidují.
Na vyhodnocení dat je brzy
Dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0 tvrdí, že i dílčí výsledky potvrzují jeho skepsi k vyšším rychlostním limitům. „Zatím nemáme konkrétní příčiny uvedených nehod, ale jsou to nárůsty o desítky procent. Ale říkám dlouhodobě, že nemáme bazírovat na vyšší maximální povolené rychlosti, ale na kvalitní dopravní telematice (systémy řízení dopravy - pozn. red.) pro maximální průměrné cestovní rychlosti,“ vysvětlil.
V konkrétním 47kilometrovém úseku vyšší limit o 20 kilometrů v hodině v ideálních podmínkách šetří necelé tři minuty jízdní doby. „A jak ukazují první čísla policie, řidiči, kteří jezdí na povolené 130 rychlostí 150, budou jezdit 170 v hodině na povolené 150. Řada z nich si říká, proč se mají v rychlosti omezovat, když je povolená vyšší rychlost. Potvrzují to i naše subjektivní data, že se v úseku jezdí ostřeji,“ uvedl expert. Dodal, že i v jiných evropských zemích vedlo dočasné zvýšení rychlostních limitů k většímu počtu nehod.
Jihočeští policisté v půli dubna poskytli Ministerstvu dopravy „administrativní stanovisko“ k dosavadnímu pilotnímu projektu. „Mimo jiné zmiňuje, že s ohledem na několik technických komplikací a zejména ‚zimnímu‘ období byl režim 150 aktivní v tak malém počtu případů, že k objektivnímu posouzení by bylo vhodné zkušební provoz prodloužit,“ uvedli.
Jeho výsledky mají vést k případnému zvýšení rychlostí i na dalších úsecích českých dálnic. Rychlost by se případně mohla zvyšovat na D1 z Přerova do Ostravy nebo na D11 u Hradce Králové.
Ministerstvo dopravy chce s rozhodnutím také ještě vyčkat. „Finální vyhodnocení, včetně doporučovaného dalšího postupu v této věci, zpracujeme a představíme v následujících měsících,“ vysvětlila mluvčí Alena Mühl.
Expert: Jdeme proti proudu v Evropě
Písemné stanovisko policistů má k dispozici také oddělení Bezpečnosti silničního provozu. „Kromě informací od policie, ale vyhodnocujeme také data o rychlostech vozidel a další ukazatele, které sbíralo Ředitelství silnic a dálnic. Jde o rozsáhlá data. Až bude vyhodnocení hotové, rádi vás s ním seznámíme,“ sdělil šéf oddělení Tomáš Neřold.
Dopravní expert je k větší rychlostní benevolenci skeptický. „Jdeme proti proudu v Evropě. Řada zemí to zarazila s tím, že není řešení dělat z dálnic závodní dráhu,“ řekl Budský.
Zdůraznil, že se západoevropské země zaměřují na interaktivní dopravní značení. „U nás hodně chybí koordinace různých údržbových prací. Šoféři jedou od omezení k omezení, chybí moderní telematika. Chybí možnost třeba zvyšovat počty jízdních pruhů podle dopravní intenzity. To je za mě správná cesta, ne vytipovávat vybrané úseky a dělat z nich autodrom,“ dodal.
