Hlavní obsah

Soud: Rodina Karla des Fours Walderode nedostane zpět majetek za tři miliardy

Foto: Jiří Fiedler, wikimedia

Ve sporu jde také o zámek Hrubý Rohozec.

Reklama

9. 12. 2021 14:02
aktualizováno • 9. 12. 2021 14:45

AKTUALIZUJEME. Okresní soud v Semilech zamítl nárok Karla des Fours Walderode na zkonfiskovaný majetek za 3 miliardy korun. Jeho vrácení se rodina domáhá 29 let.

Článek

Okresní soud v Semilech dnes zamítl nárok Karla des Fours Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Vrácení se jeho rodina domáhá 29 let, majetek stát zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.

Soudce Michal Polák dnes uvedl, že je vázán předchozím rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Sílu změnit toto rozhodnutí má podle soudce pouze Ústavní soud. Dnešní rozhodnutí není pravomocné.

Rodina Walderode o vrácení majetku usiluje od roku 1992, nyní nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Dnešnímu jednání nebyla přítomna. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Advokát dědičky Roman Heyduk po jednání řekl, že podají odvolání.

Mluvil česky s přáteli a i deník si vedl v češtině. Když odcestoval na Sardinii, tak si spolu s knížaty Schwarzenbergem a Colloredo, s průmyslníkem Herbertem Thunem a jednou herečkou, jejíž jméno si už nepamatuji, psali v češtině příběhy. Ty měly přes tisíc slov a všechna začínala na písmeno P. Vyměňovali si telegramy, každý vždy doplnil jednu větu.
Johanna Kammerlanderová, dědička rodu Walderode

Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale nazpět nezískal, neboť po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 Ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se však objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. Justice se i proto v restitučním sporu zabývá tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu.

Za oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku soud v Semilech uznal Walderodeho mezitímním rozsudkem, který vydal v roce 2017. Jeho postup potvrdil jako správný také Krajský soud v Hradci Králové. Nejvyšší soud (NS) ale letos na jaře tento mezitímní rozsudek zrušil a vrátil případ k novému projednání se závazným právním názorem.

„Shledal (Nejvyšší soud), že rozhodnutí Ministerstva vnitra, kterým bylo rozhodnuto o zachování československého občanství doktora Walderode v roce 1947, nesplňovalo náležitosti, které na ně kladl tehdejší právní stát, tehdejší platné nařízení. A proto pan doktor Walderode nesplnil jednu z podmínek, která je dána zákonem podle paragrafu 2 zákona číslo 243/1992 Sbírky. Nemohl být tedy oprávněnou osobou a nemohl tedy žádat o vydání konfiskovaného majetku,“ řekl dnes Polák novinářům po skončení soudního jednání.

Že si Karel Walderode zachoval lásku k původní vlasti, potvrdila i jeho manželka Johanna, podle které z tehdejšího Československa utíkal jen se dvěma kufry. „Mluvil česky s přáteli a i deník si vedl v češtině. Když odcestoval na Sardinii, tak si spolu s knížaty Schwarzenbergem a Colloredo, s průmyslníkem Herbertem Thunem a jednou herečkou, jejíž jméno si už nepamatuji, psali v češtině příběhy. Ty měly přes tisíc slov a všechna začínala na písmeno P. Vyměňovali si telegramy, každý vždy doplnil jednu větu,“ zavzpomínala před časem pro Seznam Zprávy na lásku svého muže k češtině.

Des Fours Walderode, který zemřel v roce 2000, se dožadoval restitucí rodového majetku v severovýchodních Čechách. Kromě zámku Hrubý Rohozec šlo zejména o statky, lesy a polnosti. Soudy mu už v 90. letech nevydaly zámeček Smržovka na Jablonecku a Dřínov na Kroměřížsku s přilehlými pozemky.

Heyduk takové rozhodnutí čekal. „Okresní soud nemohl rozhodnout jinak,“ řekl s odkazem na verdikt Nejvyššího soudu. „Tam je jedno rozhodnutí Ústavního soudu ve prospěch des Fours Walderode a jedno rozhodnutí Nejvyššího soudu ve prospěch des Fours Walderode. Nejvyšší soud to zrušil s tím, že uvedl, že nerespektuje tato předchozí rozhodnutí a že chce rozpoutat takzvanou ústavně právní diskuzi. Tu musí rozpoutat s Ústavním soudem,“ řekl Heyduk.

Podle něj sice již podali ústavní stížnost, soud se jí ale nezabýval. Proto proti dnešnímu verdiktu okresního soudu podají odvolání. „Ústavní soud řekl, my se tím budeme zabývat tehdy, až to bude skončené pravomocně, ne teď. Takže to musí projít tím kolečkem, aby se tím Ústavní soud mohl zabývat,“ dodal Heyduk.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Karel des Fours Walderode

Doporučované