Článek
Od nového roku dojde k několika změnám v oblasti danění. Dotknou se například zaměstnaneckých benefitů, které se nově nesmí vyplácet jako náhrada mzdy. Také postupně dojde ke zrušení srážkové daně, kterou mohli doposud využívat lidé s malými úvazky.
Jednou ze zásadních změn, která se dotkne spíše zaměstnavatelů, je úprava definice zaměstnaneckých nepeněžních benefitů. Ty se dělí na zdravotní a volnočasové a od příštího roku už nebudou vázané na vykonanou práci. Už je tedy nepůjde vyplácet jako část mzdy.
„Jejich poskytování by tedy nemělo být sjednáno v přímé vazbě na vykonanou práci, kdy by například za hodinu práce dostal zaměstnanec příspěvek 100 Kč na dovolenou,“ vysvětluje daňový poradce Jan Bonaventura. „Tato změna reaguje na judikaturu, která dovodila, že je úplně jedno, na základě čeho zaměstnanec benefity dostává, ale důležitá je nepeněžní forma a účel,“ pokračuje.
Pro zaměstnavatele dosavadní pravidla byla výhodnější, takto vykázané benefity si totiž mohli započítat do nákladů a danit je výhodněji.
Vyšší limity
Pokud výše benefitů nepřesáhne roční limit, který se odvíjí od průměrné mzdy, nevztahuje se na ně povinnost odvádět z nich zálohy na pojistné ani daň. Pro zdravotní benefity je roční limit nastavený na stejnou částku jako průměrná mzda, tedy 48 967 korun. Pro příští rok se tak limit navýšil o téměř 2,5 tisíce korun. V rámci zdravotních příspěvků lidé mohou využít například rehabilitace, očkování nebo pobyt v lázních a další.
Zaměstnavatelé mohou dále poskytovat svým zaměstnancům volnočasové benefity, v rámci kterých lidé dostávají příspěvek například na kulturu nebo sport. Pro ně je ale limit nastavený níže, konkrétně na polovinu průměrné mzdy. „Do uvedených limitů jsou tyto benefity osvobozeny od daně a pojistného jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele, jsou však daňově neuznatelné, tedy zaměstnavatel na nich neušetří na dani z příjmů,“ shrnuje Bonaventura.
Konec srážkové daně
Postupně také zanikne srážková daň. V první fázi se od prvního ledna 2026 zruší srážková daň u příjmů ze závislé činnosti vyplácených daňovým nerezidentům, kteří jsou členy orgánů právnických osob. V druhé fázi, o rok později (2027), se pak srážková daň zruší úplně. Dotkne se to menších výdělků, jako jsou například dohody o provedení práce nebo brigády. Od nového roku se ale už pro tzv. dohodáře zvedne měsíční limit pro povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění o 500 korun.
„Je důležité myslet na to, že limit pro dohody o provedení práce pro rok 2026 není rovných 12 tisíc, ale 11 999 korun. To znamená, že pokud budou splněny podmínky, tedy člověk nebude mít podepsané prohlášení poplatníka k dani u daného zaměstnavatele (tzv. růžový papír, pozn. red.) a jeho měsíční hrubý příjem nepřekročí uvedený limit, uplatní se srážková daň,“ vysvětluje daňová poradkyně Lenka Nováková.
Po finálním zrušením srážkové daně ji od roku 2027 u dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti a u zaměstnání malého rozsahu nahradí zálohová daň. „Podmínky pro dohodáře zůstanou i po této změně obdobné. Opět bude existovat určitý limit a při splnění zákonných podmínek bude zálohová daň považovaná za konečnou,“ vysvětluje. „Cílem této úpravy je, aby se celá řada fyzických osob (poplatníků) nedostala do povinnosti podávat daňové přiznání,“ upřesňuje Nováková.
Na co si dávat pozor u daňového přiznání
Podle daňové poradkyně Lenky Novákové lidé nejčastěji chybují už při samotném podání daňového přiznání. „Mnozí si neuvědomují, že pokud jsou například OSVČ a mají zřízenou datovou schránku, musí daňové přiznání podat elektronicky,“ upozorňuje. Často se také setkává s chybami při uplatňování daňových slev, zejména slevy na druhého z manželů.
„Tato sleva se může uplatnit pouze tehdy, pokud příjem druhého z manželů za zdaňovací období nepřesáhne částku 68 tisíc korun a zároveň žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem, které nedovršilo věku tří let,“ vysvětluje.
Lidé si podle ní často nejsou jistí, co vše se do limitu 68 tisíc korun započítává. „Limit se vztahuje na hrubý příjem. Pokud například OSVČ dosáhne hrubého příjmu 150 tisíc korun a má související výdaje ve výši 100 tisíc korun, slevu už uplatnit nelze,“ dodává.
Jednotné měsíční hlášení (JMHZ)
S tím souvisí i zavedení jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí pro zaměstnavatele k usnadnění komunikace s úřady (netýká se zdravotních pojišťoven). Dojde tak ke značnému zjednodušení administrativy, kdy bude stačit pouze jedno hlášení měsíčně, vždy podané nejpozději do 20. dne následujícího měsíce.
JMHZ se ale spustí až po prvním kvartálu příštího roku, první tři měsíce tak budou muset zaměstnavatelé ohlásit elektronicky zpětně. Nicméně pojistné i tak budou muset pravidelně odvádět.
Kvalifikované zaměstnanecké akcie
Zásadní změna nastane v oblasti zaměstnaneckých akciových a opčních plánů (ESOP), tedy případech, kdy společnosti nabízejí svým zaměstnancům vlastnický podíl. Nově bude zaměstnanec platit daň až ve chvíli, když z akcií získá reálný příjem (princip „no tax before cash“). Dosud se totiž akcie danily už při samotném zisku tohoto podílu.
„Nyní bude možné nabídnout zaměstnancům podíl ve společnosti bez nutnosti okamžitého zdanění,“ vysvětluje daňová poradkyně Kateřina Truchlá. „K tomu dojde až v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie skutečně prodá a získá z nich reálný příjem, nebo po 15 letech od uplatnění opce, pokud se zaměstnanec rozhodne akcie dále držet,“ pokračuje. Nový režim tak podle ní výrazně mění možnosti motivace a odměňování zaměstnanců.
„Také je pozitivní, že tento příjem nebude podléhat sociálnímu ani zdravotnímu pojištění,“ míní Truchlá. Upozorňuje ale, že to bude platit pouze při splnění několika podmínek. Nárok na výhodnější podmínky budou mít pouze firmy s ročním obratem do 2,5 miliardy korun. Akcie si pak výhodněji budou moci pořídit pouze zaměstnanci, jejichž příjmy dosahují alespoň 1,2 násobku minimální mzdy.
„Pro vymezené subjekty dle nových pravidel, pro ostatní dle původních pravidel. Nastupující vláda již avizovala, že chce podmínky dále měnit. Jistota v oblasti ESOP je tak stále v nedohlednu,“ shrnuje Truchlá.
