Článek
Když dva říkají totéž, není to totéž. Například když se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu vyjádřila k evropské konkurenceschopnosti, ústředním bodem pro ni bylo sjednocování unijního trhu. Když český premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek přijel na belgický zámeček Alden Biesen, kde proběhlo neformální setkání šéfů EU, jehož se zúčastnila i Leyenová, považoval za klíčové pro konkurenceschopnost Unie něco docela jiného.
„Vystoupil jsem tam a řekl, že se můžeme bavit o vnitřním trhu, můžeme se bavit o regulacích, o financování, o projektech, o smlouvě s Indií a Mercosurem, ale to je všechno na dlouho. Je úplně absurdní, že jsem tady prakticky téměř po pěti letech a v roce 2021 jsem napsal všem lídrům, že je potřeba změnit emisní povolenky ETS 1 a nezměnilo se nic,“ řekl novinářům premiér s tím, že zásadní je podle něj nyní systém povolenek ETS2.
Kvůli tomu ostatně poslal předseda vlády v únoru premiérům a prezidentům členských zemí další dopis. Nový systém povolenek chce šéf hnutí ANO buď odložit na rok 2030, nebo úplně zrušit.
A celodenní jednání potvrdilo, že konkurenceschopnost v podání předsedkyně Evropské komise a České republiky se nemusí obsahem potkat.
„Dnes jsem vystoupil čtyřikrát. Samozřejmě, že všichni lídři mají různé návrhy, jak zlepšit konkurenceschopnost Evropy – od regulací, investic, kapitálových trhů a tak dále. Já jsem vystoupil k zásadnímu tématu. To je způsob obchodování a ceny emisních povolenek,“ oznámil po jednání předseda vlády ČR novinářům. Jednotnému trhu se věnoval na tiskové konferenci jen z hlediska energetiky.
„Problém je v tom, že nemáme jednotný energetický trh. Dneska jsme slyšeli, že v Portugalsku se platí čtyři eura za megawatt vzhledem k tomu, že jsou na moři, mají slunce. Ve Francii platí 50 eur, v Německu 110, u nás 130 a v Estonsku 200, tak to není žádný jednotný energetický trh. Potřebujeme energetické dálnice, tedy propojení jednotlivých trhů,“ konstatoval premiér.
Jak to vidí Mario Draghi
Na opulentním belgickém zámečku jednali celý den lídři členských států, unijních institucí a také dva bývalí premiéři Itálie Mario Draghi a Enrico Letta. Oba muži stojí za reporty, které do značné míry určují, kudy se Evropská komise snaží Evropu směřovat. Sjednocování evropského trhu je podle Dragiho reportu i Lettova reportu klíčové pro udržení konkurenceschopnosti Evropy. Naléhavost tomuto úkolu, který se EU nedaří v praxi naplnit desítky let, přidává podle Evropské komise i expertů oslovených redakcí současná geopolitická situace.
Andrej Babiš na jednání lídrů EU v Alden Biesen.
„Ruská agrese na Ukrajině, Trumpova nová zahraniční doktrína, velmocenské ambice Číny – to vše je realita, která mění mezinárodní řád. Evropa se již nemůže spoléhat na pevnou vazbu s USA, snaha o budování přátelských vztahu s Ruskem se ukazala jako naivni. Evropě roste konkurence v ekonomice i v inovacích. Pokud chce EU hrát výraznou roli ve světové politice, budou její státy muset více spolupracovat, a to často i v oblastech, kde se to ještě před několika lety zdálo zbytečné“, odpověděl na dotazy redakce bývalý premiér Petr Fiala (ODS).
Je třeba podle něj konečně deregulovat a dobudovat fungující vnitřní trh. „A pokud ČR nebude chtít zůstat na periferii Evropy, musíme se snažit zůstat v „hlavním proudu“ EU,“ uvedl. Současný český předseda vlády ale vidí situaci jinak.
„Pan Draghi je eurofederalista. On si představuje, že bude EU jeden stát a že to bude řízeno z Bruselu a my všichni budeme poslouchat. Tak to nebude. My máme strategii, že jsme společenství suverénních členských států a každý ten stát má svá specifika. Je potřeba, aby to Evropa vnímala. Nemám obavu, že bychom stáli v rohu.“
Unie sama na sebe uvaluje cla
Že je potřeba vytvořit skutečně fungující vnitřní trh Unie, není nová myšlenka. Mezinárodní měnový fond dokonce spočítal, kolik nejednotnost EU stojí každý rok. Vnitřní bariéry odpovídají podle MMF průměrně clům u zboží ve výši 44 procent, v případě služeb 110 procent. Převedeno na eura vnitřní bariéry stojí Evropu až 700 miliard každý rok. Jenže když dojde na lámání chleba, tak se podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) odmítají členské země vzdát svých národních regulací.
„Ta situace je paradoxní, protože Česká republika už 20 let tvrdí, že je nositelem vlajky odstraňování překážek na jednotném trhu. Jenže ve skutečnosti pravděpodobně nenajdete silnějšího odpůrce myšlenky bankovní unie, než je Česká republika. Její vytvoření by totiž pro centrální banky členských států znamenalo, že nad nimi bude dohlížet ještě ECB. To se jim nelíbí,“ zdůvodňuje bývalý viceguvernér České národní banky.
Druhá kolej
Jednotný trh byl ostatně i hlavním tématem reportu Enrica Letty, který se čtvrtečního jednání zúčastnil. Podle všeho jde v současném směřování Evropy o horké téma, které však stále z velké části zůstává jen na papíře. Kroky Komise v druhém funkčním období to potvrzují. V prosinci 2025 přijala balíček opatření, jehož součástí jsou i slova o dosažení strategických priorit EU a zásadním významu integrovanějších kapitálových trhů. Kvůli nim ostatně předsedkyně Komise prohlásila ve středu:
„Snažíme se o tvorbu unie kapitálových trhů (CMU) minimálně deset let. Chceme ji mít do roku 2027. Ale jestli to nebude možné ještě na konci roku 2026, nebo jestli se nedohodneme se všemi členy EU, tak vezmu dohromady ty státy, které se chtějí přidat, a začneme činit patřičné přípravy s nimi. Těchto států potřebujeme minimálně devět.“
Vzhledem k možnému ekonomickému partnerství mezi některými státy mají experti obavy, aby se v tomto ohledu nenaplnila myšlenka dvourychlostní Evropy.
„Ursula von der Leyenová dává podle mě najevo, že se budeme muset rozhodnout, jestli chceme využívat výhod evropské integrace a investovat do ní stejně jako ostatní, nebo budeme stát mimo. Z pohledu české ekonomiky je smrtelně nebezpečné, pokud by se Německo více propojovalo s okolními zeměmi a my stáli mimo, protože ta rychlejší integrace nebude nějakým teoretickým cvičením, ale změnou s reálnými ekonomickými náklady pro ty, co zůstanou mimo. Exportně jsme nejprovázanější zemí Evropy a každá zbytečná překážka připravuje české firmy o obchodní příležitosti,“ říká pro Seznam Zprávy prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Stále více faktorů naznačuje, že to tentokrát Unie se sjednocováním evropského trhu myslí vážně. Sázky totiž nejsou malé. Draghiho report mluví jasně o pomalém skomírání Evropy ve stínu Číny a USA. Roztříštěnost trhu se propisuje i do oblasti inovací. Startupy vznikající v EU utíkají mimo starý kontinent, většinou do Spojených států. Důvodem je, že tam mohou snadno fungovat napříč jednotlivými státy federace, rychleji sbírat investice z celých USA, v Evropě je růst startupu těžší právě kvůli rozdrobenosti kontinentu.
