Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na otázku, o kolik jsou česká léta kvůli změně klimatu teplejší, se dá odpovědět mnoha způsoby. V tomto článku nabízíme přehled několika hlavních ukazatelů a způsobů jejich zobrazení.
Všechny přitom ukazují na stejný vývoj - dní s teplotami nad 30 °C přibývá a nejvíc je to vidět na extrémních teplotách vysoko nad touto hranicí. Ty se totiž ještě v poměrně nedávné minulosti nevyskytovaly téměř vůbec, zatímco v posledních letech se s nimi v našich končinách setkáváme už poměrně často.
Přesvědčte se sami.
Tropické Čechy
Takto například vypadá vývoj ročního průměru zaznamenaných tropických dní v Česku:
Jak můžete vidět, jejich počet se od 60. let více než zdvojnásobil. Dodejme, že se jedná o průměr tropických dnů na rok z dat z celkem 185 stanic napříč celým územím Česka, v jehož různých částech jsou samozřejmě tropické dny různě časté. 20,3 dní v roce 2024 tedy představuje průměrnou hodnotu za celé Česko, což neznamená, že v některých lokalitách nemohlo být tropických dní výrazně méně, nebo naopak výrazně více.
Například nejvíc tropických dní loni zaznamenala Strážnice, kde bylo naměřeno dokonce 47 tropických dní. Od 60. až do 90. let přitom nebyl jediný rok, kdy by na této stanici bylo naměřeno víc než 20 tropických dní.
Trochu jiný pohled na vývoj četnosti tropických dní poskytuje následující tzv. heatmapa.
V rámci této analýzy byla použita otevřená data ČHMÚ. Z těch byly vybrány ty meteorologické stanice, které mají kompletní datovou řadu 1961-2024 (minimálně 11 měsíců dat v každém roce). U těchto 52 stanic rozložených po celé ČR byl vypočítán počet dní s maximální teplotou o alespoň 30 °C. Data byla následně shrnuta do heatmapy s různými stupni agregace.
Vysvětlení, jak číst v heatmapě, najdete v rozbalovacím boxu níže.
Jak číst heatmapu?
Obecně platí, že čím je červená sytější, tím vyšší je daná hodnota (tedy počet dní). Šedá barva značí nulový výskyt.
Na ní je dobře vidět, že tropické dny nejsou častější nejen v letních měsících, ale stále méně vzácně se „rozlézají“ i do širšího časového období.
Čím vyšší teplota, tím větší rozdíl
Nárůst počtu tropických dní je významný. Data ale ukazují, že vůbec nejvýraznější trend příbytku horkých dní lze pozorovat u ještě vyšších teplot, než je 30 °C.
Jak můžete vidět, rozdíl je znát už v rozmezí jednotlivých stupňů. Zatímco dní s teplotou alespoň 30 °C bylo na vybraných 52 stanicích zaznamenáno v období 1990 - 2020 „jen“ o 124 % víc než v období 1961-1990, v případě 31 °C už vidíme nárůst o 169 % a u teploty 32 °C rovnou o 239 %.
A tím to navíc nekončí.
S přibývajícími stupni Celsia se rozdíl dál prohlubuje, přičemž v některých případech dosahuje až téměř desetinásobku:
Takhle to vypadá u rozmezí 33 °C až 35 °C.
A takto v rozmezí 36 °C až 38 °C (rozdíl pro teploty 39 °C a více byl vynechán, neboť se tyto hodnoty vyskytují pouze v jednotkách případů a hodnocení by mohlo být výrazně ovlivněno konkrétním výběrem stanic, který vychází z dostupnosti dat).
Stejně jako u tropických dní můžeme dodat ještě jeden pohled na to samé skrze heatmapu, která opět ukazuje, že se extrémně teplé dny objevují nejen častěji, ale i v širší části roku.
Heatmapa vychází ze stejných zdrojů a data zobrazuje stejným způsobem jako první, výše v článku.
Vln veder je víc a jsou delší
Studie ČHMÚ z roku 2023 se vedle četnosti a samotných teplých dní zaměřila i na vlny veder.
A nepřekvapivě došla k závěru, že i těch je nyní oproti minulým dekádám víc a jsou také delší:
Studie sice pracovala pouze s daty do roku 2020, její autorka Anna Valeriánová nicméně Seznam Zprávám potvrdila, že trend zcela jasně pokračuje až dosud.
Nejen dny. Přibývá i tropických nocí
Stejný výzkum se dále zaměřil i na výskyt dnů, kdy ani po západu slunce neklesne teplota pod 20 °C (tzv. tropické noci). Jejich roční průměrný počet se přitom od začátku 60. let do konce poslední dekády zvýšil dokonce sedmkrát.
Nutno dodat, že větší počet tropických nocí je i v současnosti zaznamenáván především ve městech, kde k nim přispívá efekt tepelného ostrova.
Například v Praze a okolí se jejich četnost od roku 1960 vyvíjí následovně:
Bude hůř
Data jasně ukazují, že horko je v Česku podstatně častější než dřív. Vzhledem k tomu, že do atmosféry se nadále vypouští skleníkové plyny, je také jisté, že trend bude pokračovat.
Klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) odhadují další růst četnosti tropických dní v Česku následovně:
P10 až P90 jsou percentily ukazující krajní rozsah nejistoty vývoje modelů. P10 znamená, že je 90% pravděpodobnost, že daného limitu bude dosaženo a jde o chladný scénář. Na druhém konci spektra P90 znamená, že je 10% pravděpodobnost, že daného limitu bude dosaženo a jde o teplý scénář.
Jestli vás téma zajímá a chcete se dozvědět podrobnější informace třeba i o tom, jak se situace má vyvíjet přímo ve vašem bydlišti, můžete navštívit webový portál ClimRisk. Najdete v něm mimo jiné mapu Česka, která ukazuje vývoj řady ukazatelů včetně tropických dní a nocí z posledních let i odhad vývoje v nadcházejících dekádách pro každé místo na území České republiky.
Odhad budoucího vývoje založený na nejnovějších modelech můžete uzpůsobit podle emisních scénářů SSP126 (optimistický, počítající se značným snížením emisí a oteplením), SSP245 (střední), SSP370 (vysokoemisní) a SSP585 (nejvyšší).
Screenshot interaktivní mapy z webu ClimRisk.
Například autor tohoto textu se z nástroje dozvěděl, že při optimistickém emisním scénáři se v místě jeho bydliště průměrný roční počet tropických dní zvýší z 13,2 v letošním roce na 20,5 v roce 2075. Při scénáři SSP585 ale modely odhadují, že průměrný roční počet tropických dní vystoupá až na 44. Ještě před třiceti lety jich přitom bylo pouhých sedm.
O modelech, na nichž stojí odhady budoucnosti, se můžete dozvědět více také zde. Historická data jsou odvozená z dat ČHMÚ přepočítaných do prostoru (0,5 km rozlišení) na základě geografických parametrů.
