Článek
Ve skladu, kde má Česko schované zásoby kovů, je ticho a chlad. Ve tmě tu leží tuny mědi, niklu nebo hliníku. Jsme uprostřed polí, hodinu jízdy autem od Prahy.
„Kdyby bylo potřeba, přidají se do oceli, čímž vznikne specifická ocel. A ta se v krizi může využít na výrobu čehokoliv, co by bylo zrovna potřeba,“ vysvětluje jeden ze skladníků s tím, že zrovna kusy kovů moc velkou péči nepotřebují. Jiné to bylo ještě před několika měsíci, kdy se tu starali o provizorní mosty.
„Takový most se do sebe skládá jako lego. Ze všech jeho funkčních částí je potřeba jednou za čas sundat dráťákem zaschlou vazelínu, dát novou, zabalit do papíru a připravit na budoucí použití. Kdyby se to nedělalo, tak most nepůjde sestavit,“ přibližuje svou práci.
Kromě kontroly teploty a vlhkosti ve skladech, vykládání a nakládání materiálu se stará taky o údržbu celého areálu. Těch má Správa státních hmotných rezerv po celém Česku desítky a jsou záměrně nenápadné, jejich poloha je totiž tajná.
„Snažíme se, abychom měli ty stovky a tisíce položek, které skladujeme, strategicky rozmístěné po celé republice,“ popisuje předseda hmotných rezerv Pavel Švagr. Ve vedlejší budově jsou tak uložené zase statisíce ochranných obleků a respirátorů.
K takovému rozmístění hmotné rezervy přistupují proto, aby například elektrocentrály byly v krizi hned po ruce a necestovaly z jednoho konce země na druhý. Zároveň jsou zásoby různě namixované tak, aby státní hmotné rezervy neochromil případný útok na jeden sklad. Sabotáží proti kritické infrastruktuře, především ze strany Ruska, v posledních letech přibývá po celé Evropě.
Správa státních hmotných rezerv se chystá na všechny typy krizí, tedy nejen na povodně, sucho, neúrodu, dlouhodobé výpadky elektrické energie, ale taky na potenciální ozbrojený konflikt. Jedním z jejích úkolů je vytváření takzvaných mobilizačních zásob.
„Určitě budeme mobilizační zásoby zvyšovat. Není to tím, že bych si to přál, ale to je dané současnou bezpečnostní situací,“ říká Švagr, který rezervy řídí už přes dvanáct let.
Z čeho se mobilizační zásoby skládají, nechce přiblížit, jde totiž o citlivé informace. Nicméně i proto vláda opakovaně zahrnuje celý rozpočet hmotných rezerv do výdajů na obranu.
Jedna krize za druhou
Zatímco rozpočty jiných bezpečnostních institucí, jako je třeba armáda nebo zpravodajské služby, oproti loňskému roku narostly jen mírně, Správa státních hmotných rezerv si polepšila o víc než miliardu korun.
„Je to logické, nikdy v minulosti nebylo tolik krizí v tak krátké době. Skončil covid, přišla energetická krize, válka na Ukrajině, pak byly povodně, následovala slintavka a kulhavka, ptačí chřipka… Neustále si připadám jako krizový manažer. Žádná mimořádná situace se neodehraje bez nás,“ zdůrazňuje Pavel Švagr.
A i když se zrovna žádná katastrofa neděje, půjčují rezervy například kontejnery nebo cisterny na vodu obcím, kde řeší odstávku vody nebo likvidaci lokálního ohniska ptačí chřipky. „Statistika říká, že i když není vyhlášená krizová situace, tak je naše technika nasazená více než 180krát za rok,“ vypočítává předseda státních rezerv.
Švagr je přesvědčený, že úkolem jeho úřadu je také pomáhat jiným zemím, které jsou v nouzi. Správa rezerv se tak zapojila do pomoci Ukrajině hned po ruské invazi před více než čtyřmi roky.
„Dávali jsme tam například 950 palet zdravotnického materiálu, posílali jsme tam mostní provizoria, pontony a další materiály,“ říká Švagr s tím, že všechny tyto dary vždy musí schválit vláda. Naposledy kabinet Andreje Babiše (ANO) odsouhlasil na začátku února odeslání 55 elektrocentrál, které zamířily do Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
„Naše práce je i o tom poskytovat humanitární dary. A je to správně, protože nikdy nevíte, kdy Česká republika bude potřebovat, aby jí někdo pomohl,“ říká Švagr.
Rezervace živého stáda a léků
Co všechno mají hmotné rezervy pořídit a uchovávat, vychází z krizových plánů jednotlivých ministerstev, které se postupně mění i na základě zkušeností.
Dnes tak má Česko vše od leteckého benzínu přes obilí a máslo až po sací bagry, elektrocentrály nebo sušené mléko. Zásoby ropy a ropných produktů skladuje správa rezerv aktuálně na 84 a půl dne, zásoby zdravotnického materiálu mají po zkušenostech z pandemie covidu na dva měsíce.
Komu a kdy správa materiál vydá, rozhoduje vláda. Třeba tento týden se Babišův kabinet shodl, že stát půjčí tuzemským rafineriím 100 tisíc tun ropy kvůli omezení dodávek na ropovodu IKL/TAL.
„Jsme pojistka státu, která řeší jeho chod a normální funkčnost v mimořádné situaci, respektive v situaci, než se nalezne adekvátní náhradní řešení,“ říká k tomu Švagr.
Společně s kolegy teď testuje nový postup, kdy některé věci, jako třeba léky nebo vybrané potraviny, nenakupují, ale rezervují je u výrobců, čímž ušetří za skladování.
„Například mražení je drahé, zároveň je potřeba mít zajištěnou ochranu skladu před blackoutem, aby nedošlo ke škodám a tak dále. Připravujeme teď pilotní projekt, kdy bychom chtěli mít v Čechách a na Moravě farmu, která by pro nás uchovávala určité množství živých zvířat,“ plánuje Švagr.
„Chovatel je bude mít stále ve svém vlastnictví, my mu budeme platit rezervační poplatek, který je třetinový oproti nákladům na mražení masa. Kdyby bylo potřeba, zvířata se porazí a zpracují na maso,“ vysvětluje předseda hmotných rezerv, jak má novinka fungovat.
Veřejnou zakázku na rezervaci stáda chystá úřad vypsat v nejbližších týdnech. Obdobným způsobem už má smlouvu na rezervaci léků.
