Strahov čeká proměna. Z domova spartakiád bude technologické centrum

Na přelomu milénia se hovořilo o jeho zbourání, teď by se Strahov mohl proměnit. Zástupci hlavního města totiž v září podepsali memorandum o spolupráci s vedením Českého vysokého učení technického (ČVUT), zástupci Studentské unie i budoucími partnery z řad podnikatelů.

Cílem je vyzkoušet, jak by Strahovu seděla proměna na technologické a inovační centrum.

V pilotní fázi projektu, která otestuje, zda by se koncept mohl rozvíjet i nadále, obdrží univerzita klíče od kanceláří umístěných ve východní tribuně. Část prostor by měl obsadit i Josef Průša, podnikatel s 3D tiskárnami, který chce na místě vytvořit startupovou laboratoř.

„Hledali jsme někoho, kdo už na tom místě přirozeně byl, což je studentská obec z ČVUT, a tím, že by tam vznikly prostory tohoto charakteru, dává to předpoklad poměrně značné synergie, která by mohla fungovat i s tím místem samotným,“ popsal pro Seznam Zprávy Jan Chabr, pražský radní pro oblast majetku (Spolu pro Prahu, TOP 09).

I reakce ze strany studentstva vyznívá ve prospěch ambiciózních plánů. „Studenti projekt vnímají velmi pozitivně. Nadšení je spíše opatrnější, přece jen se takových plánů za roky dozadu objevilo několik. Pokud se ale bude pokračovat malými krůčky a budou vidět výsledky v realizaci, tak bude stále více studentů, kteří se budou chtít na projektu s nadšením podílet,“ říká Ivana Dvořáková, prezidentka Studentské unie ČVUT .

Na kompletně zrekonstruovaný stadion si ale nejspíš ještě řadu let počkáme. V první fázi projektu by totiž investice neměly překročit jednotky milionů korun.

„Je to teprve prvopočátek běhu na hodně dlouhou trať. Je třeba zpracovat architektonické studie, vymyslet funkční právní rámec spolupráce, vybrat realizátora stavby, najít investory a na tom se budou podílet všichni, kdo zakládající memorandum podepsali,“ komentuje spolupráci Veronika Kramaříková, prorektorka ČVUT.

Vše nicméně bude záviset na tom, zdali se projekt osvědčí. Teprve pak by podle Chabra bylo možné přistoupit k rekonstrukci tribun ve větším rozsahu. To už ovšem bude vyžadovat podstatně více financí, které chce Praha společně s ČVUT čerpat z evropských grantů určených na výstavbu a rozvoj inovačních center.

„Teď jde hlavně o to, aby si ČVUT ve spolupráci se svými partnery otestovalo funkčnost jednotlivých prostor, aby se nedělala pompézní projektová studie, která ukáže, že nebude vyhovující tomu místu,“ vysvětluje radní Chabr. „Pakliže bychom se bavili o celkové rekonstrukci, půjde o dlouhý proces a bude třeba najít prostředky, které, obávám se, v rozpočtu Prahy teď hned nenajdeme,“ upřesňuje Chabr.

Kompletní přestavba stadionu by se totiž pravděpodobně vyšplhala na jednotky miliard korun.

Strahov je navíc od roku 2003 památkově chráněný. Nemůže být tudíž zbourán a jakýkoliv větší zásah do interiéru i exteriéru by se musel stát předmětem architektonické soutěže.

Podle radního ale nyní mají na magistrátu přednost jiné finančně náročné projekty, jako je nová budova Vltavské filharmonie a výstavba metra D. Výhledově by tak mohlo ke kompletní rekonstrukci dojít nejdříve v horizontu osmi až devíti let, a to pouze za předpokladu externího financování.

V současné době prostory pod tribunami využívá přibližně stovka různých nájemců jako sklady. Mezi nejvýznamnější aktéry patří Česká unie sportu a fotbalový klub AC Sparta Praha.

Fotbalisté pražské Sparty využívají Strahov už přes dvě dekády a nájemní smlouvu mají uzavřenou až do roku 2040 s možným prodloužením o dalších 10 let.

Architekt Michal Bartošek, jenž se na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) zabývá agendou rozvoje městských částí, se proto obává polovičatého řešení, které by nemuselo být pro budoucnost stadionu dostatečně koncepční.

„Ten stadion je strašně veliký, jen jeho vnitřní plocha má šest hektarů, s tribunami jedenáct. A protože je to obrovský prostor, neví se, co s ním, tak se tam usazují různá využití, která jsou dobře míněna, ale přijde mi, že pro úvahu k dlouhodobě sledovanému cíli je to takové řešení ve stylu: tady je místo, tak ho někomu pronajmeme,“ říká architekt.

Aktuální situaci na Strahově přirovnává k tomu, když vlastníte činžák, ale zrovna vám chybí peníze pro jeho kompletní rekonstrukci na bytový dům.

„Ze sklepa uděláte skladovací prostory, v prvním patře tam někdo bude prodávat kola, nahoru se vám přihlásí právní kancelář. A takhle to využijete, protože potřebujete peníze. Ale když si předtím neuděláte rozvahu o tom, co z toho místa chcete mít, nemůže to dopadnout dobře,“ obává se Bartošek.

Sám radní Chabr ale o Spartě mluví jako o klíčovém nájemci a nebrání se tomu, aby klub mohl na stadionu zůstat i v případě jeho kompletní přestavby.

„Upřímně si myslím, že kdyby tam Sparta nebyla, tak stadion už ani nefunguje. Byť neinvestují do tribun, tak každý den tam jezdí stovky jejich dětí, starají se o zázemí vnitřku i o další části stadionu,“ vysvětluje Chabr s tím, že město má nyní s klubem uzavřenou smlouvu s doložkou vyšší moci, a kdyby došlo na rekonstrukci, má možnost se smlouvou hýbat.

Masových sportovních nebo kulturních akcí, kterých stadion za téměř sto let existence hostil celou řadu – od šesti spartakiád přes porevoluční koncerty Pink Floyd i The Rolling Stones až po bohoslužbu papeže Jana Pavla II. –, se už ale v budoucnu nejspíš nedočká.

Byť se o Strahově na začátku milénia diskutovalo jako o prostoru, který by mohl potenciálně hostit velké akce typu olympiády, využít ho pro tyto účely by podle architekta Bartoška už dnes jednoduše nešlo. Chybí jak dostatečná dopravní infrastruktura, tak i finance na komplexní rekonstrukci stadionu.

Legendární sportoviště bylo původně vybudováno jako místo pro sokolské slety. Poprvé tomuto účelu posloužilo v roce 1926.

V průběhu dalších let prošlo místo řadou stavebních úprav a v roce 1932 už hostilo na sokolské přehlídce i tehdejšího prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

V roce 1939 pak vystřídali sokoly němečtí vojáci s armádní přehlídkou k 50. narozeninám Adolfa Hitlera. Během druhé světové války pak byly prostory stadionu dále využívány nacisty jako místo, kde shromažďovali židovské obyvatele, které čekal transport do koncentračních táborů.

Paradoxní obrat pak přinesla polovina 40. let, kdy se stadion stal s koncem války útočištěm pro české Němce, kteří čekali na deportaci z Čech.

V roce 1948 se na stadionu konal poslední všesokolský slet, kterým chtěli členové tělocvičného spolku manifestovat svůj odmítavý postoj k nastupujícímu komunistickému režimu. V tom samém roce byl ale Sokol rozpuštěn, Strahov tak čekaly tři dekády, během nichž se využíval jako místo pro konání spartakiád.

Po revoluci stadion rozezněla řada zahraničních kapel včetně The Rolling Stones, Pink Floyd, AC/DC nebo Guns N' Roses a v polovině devadesátých let prostory hostily i bohoslužbu papeže Jana Pavla II.