Článek
Stav podzemních vod se za poslední dekádu rapidně zhoršil: o 127 procent, upozorňují data ČHMÚ, která se týkají hodnoty VAL - průměrné vydatnosti podzemních pramenů. Spodní vody přitom představují mimo jiné významný zdroj pitné vody.
„Příčina poklesu tkví především ve zvýšeném výparu vody ze země v důsledku narůstajících teplot. Srážek sice v tomto období napršelo o pět procent méně, než je dlouhodobý průměr, hlavní problém ale spočívá v jejich rozložení,“ vysvětluje analytička Alexandra Cholevová.
Jak dodává, většina srážek přijde v rámci přívalových dešťů, následně odteče a nezvládne se vsakovat do podzemních vod. Ve výsledku 34 procent území České republiky bojuje se suchem. Problém to představuje především pro zemědělství.
Přestože některé modely ukazují, že v budoucích letech by mohlo dešťových srážek přibývat, hodnoty ukazatelů sucha mohou růst. „K pozitivnímu efektu z pohledu zásob podzemních vod by mohlo dojít, jen kdyby se zvýšily srážkové úhrny v zimním období,“ uvádí Anna Lamačová z ČHMÚ.
Více o problémech, které přináší zima bez sněhu
Zimní srážky nasytily povrchovou vrstvu půdy na většině území Česka. Na mnoha místech ale chyběl sníh, který by svým táním doplnil podzemní vody.
V zimě je totiž potlačen další fenomén, který na stavy podzemních vod působí negativně: vzrůstající výpar. Dochází k němu v důsledku oteplování planety. Mezi lety 2015 a 2019 se držel nad dlouhodobým průměrem o necelou pětinu. Sucho proto již není problémem pouze jižní Evropy. S nápravou a navrácením do požadovaného stavu by měly pomoct různé vědecké projekty jako Chytrá krajina.
