Článek
Ještě během loňska ukrajinský veterinář Yaroslav Babchiy plánoval, že se v Česku natrvalo usadí.
Po letech, kdy manuálně pracoval v továrně, mu bylo uznané vzdělání. Nastoupil nejprve do laboratoře, a když získal licenci, tak konečně začal pracovat na veterinární klinice jako zvěrolékař. Vedle práce si v Česku našel i byt a pořídil automobil.
Před koncem roku ale po více jak pěti letech strávených v Česku zemi raději opustil. Popisuje, že se cítí být vyštvaný.
Během žádosti o povolení k trvalému pobytu totiž narazil na úřední komplikace, které se mu začaly jevit neřešitelné.
„Odjel jsem. Protože mi psali, že už se nemohu nacházet v České republice a že mi už běží lhůta 90 dní,“ vysvětluje po telefonu, že se zalekl a už ani nevidí smysl v případném dalším boji za možnost žít a pracovat v Česku.
„Odpracoval jsem více jak pět let, řádně jsem danil, nedostával jsem žádné dávky. Je to divné, že to takhle dopadlo. Prostě mi nechtěli dát trvalý pobyt, tak tam něco našli,“ zlobí se.
Odcestoval mimo EU, bližší informace o své poloze nechce prozrazovat. Na Ukrajinu se kvůli válce bojí vracet.
„Ministerstvo vnitra není oprávněno se vyjadřovat k individuálním případům,“ reagoval na oficiální dotaz Seznam Zpráv Adam Rőzler z tiskového oddělení Ministerstva vnitra.
V korespondenci, kterou redakce Seznam Zpráv má k dispozici, Jan Paďourek, vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání na Ministerstvu vnitra, sděluje, že žádost o trvalý pobyt nebyla podaná z pohledu úředníků bez vad.
„Zákonná úprava je velmi složitá, a to i pro odborníky, a když se k tomu přidá špatně nastavený systém, může to mít pro migranty z hlediska získání pobytu fatální dopad,“ říká obecně k žádostem o trvalý pobyt Klára Holíková, vedoucí právního oddělení Sdružení pro integraci a migraci.
Konkrétní případ Yaroslava Babchiye ukazuje, s jakými složitostmi se mohou potýkat cizinci, kteří v Česku žádají o trvalý pobyt.
Na konci prosince přitom ministr Vít Rakušan (STAN) v Senátu otevřel téma, co dělat s ukrajinskými uprchlíky ve chvíli, kdy se přestane prodlužovat jejich status dočasné ochrany. Ministr přitom zmiňoval, že zhruba 180 tisíc uprchlíků chce v zemi zůstat.
Zádrhel? Nebyly patrné čisté příjmy
Ještě loni na jaře Yaroslav Babchiy pracoval na tom, aby splnil nutné podmínky a v Česku mohl trvale žít. Splnil totiž základní podmínku – pět let nepřetržitého pobytu na území České republiky – a zažádal proto o trvalý pobyt.
Na žádosti začal pracovat v květnu. Pracovní karta mu končila v říjnu. Nejdříve si 3. května zažádal o termín jazykové zkoušky. Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka je další z podmínek udělení trvalého pobytu.
Termín jazykové zkoušky ovšem dostal až 21. června a vyrozumění o výsledku za dalších zhruba 14 dní. Hned následující den – 5. července – žádal o termín, kdy může přijít na úřad podat žádost o trvalý pobyt. Ten dostal na konci prázdnin 30. srpna.
Následně čekal na rozhodnutí o udělení trvalého oprávnění. Místo toho dostal 31. října výzvu k odstranění vady.
Konkrétně úředníkovi nestačily k doložení příjmů Babchiye pracovní smlouva s veterinární klinikou a mzdový výměr.
„Správní orgán však nemohl akceptovat takto doložený úhrnný měsíční příjem, neboť z něho není patrná skutečná výše Vašeho pravidelného čistého měsíčního příjmu,“ vysvětluje úředník v dopise, který má redakce k dispozici.
Veterinář tedy dodal další dokumenty a dostal 20. listopadu další výzvu k doplnění, z ní už přitom podle jeho slov pochopil, že nemůže s žádostí o trvalý pobyt uspět.
Protože mu mezitím skončilo pracovní oprávnění, tak opět odmítli jeho příjmy. „V současnosti nemáte na území České republiky žádný povolený pobyt a nesmíte tak vykonávat zaměstnání. Z toho důvodu Vám správní orgán nemohl uznat Vaše příjmy,“ stojí v reakci.
V jistém smyslu otroctví
V korespondenci následně úřednici upozorňují, že situace ukrajinského veterináře nebyla neřešitelná. Stačilo, kdyby si vedle žádosti o trvalý pobyt zažádal i o prodloužení zaměstnanecké karty.
„Pan Babchiy si musel být vědom v poslední den platnosti zaměstnanecké karty, že povolení k trvalému pobytu dosud nebylo vydáno, a měl tak povinnost zajistit si jiný pobytový titul, v jeho případě požádat o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Skutečnost, že tak neučinil, nelze přičítat Ministerstvu vnitra,“ reaguje v dopise vrchní ředitel.
V tomto ohledu je ovšem veterinář zásadový. „Proč bych měl prodlužovat zaměstnaneckou kartu. Kdybych dostal trvalý pobyt, tak tu kartu hned zas budu vracet. Žádost o trvalý pobyt jsem podal včas,“ snaží se Yaroslav Babchiy vysvětlit, proč nechtěl prodlužovat zaměstnaneckou kartu.
Mluví o tom, že právě zaměstnanecká karta ho v jistém smyslu udržovala v jakémsi otrockém postavení. „U zaměstnanecké karty musím pořád podávat žádosti na změnu zaměstnavatele. Každou změnu musím hlásit a musím čekat na rozhodnutí na Ministerstva vnitra, jestli mi to povolení dá. A to trvá,“ říká zvěrolékař.
Mluví o tom, že je zvyklý, že život je tvrdý, ale cítí jistou nespravedlnost. „Snažil jsem se. Léčil jsem Čechům zvířata a takhle to pak dopadne. A hodně pacientů, které jsem měl, tak mě mělo rádo,“ tvrdí Babchiy a dodává, že by bylo nejlepší, kdyby skončila válka na Ukrajině a mohl se vrátit domů.
Namísto toho skončil v další zemi, kde musí opět začít nanovo. „Je to těžké. Musím znovu udělat nostrifikaci jako veterinární lékař, musím začít nějakou manuální práci, něco si vydělat na byt a na jídlo. A už mi také není dvacet let,“ zoufá si.
Podle posledních dostupných informací mezi říjnem a listopadem přibylo 1369 cizinců se zaevidovaným povoleným trvalým pobytem na území České republiky. Z toho 472 pocházelo z Ukrajiny.
