Hlavní obsah

Uprchlíci žádají znovu o 5000 korun. Máte stravu zdarma? ptají se úředníci

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Při první žádosti o humanitární dávku se tvořily před úřady práce velké fronty. (Ilustrační snímek)

Reklama

20. 4. 8:30

Vyplacení opakované dávky 5000 korun pro uprchlíky z Ukrajiny není automatické. Úřady práce posuzují individuální situaci žadatelů. Vznikají tak obavy ohledně odpovědí na dotazy ve formuláři.

Článek

Máte zaměstnání? Máte zajištěné stravování? Tak zní konkrétní dotazy, na které musejí Ukrajinci odpovědět, pokud žádají opakovaně o humanitární dávku ve výši 5000 korun.

Formulář přitom nabízí pouze stručnou odpověď „ano“, nebo odpověď proškrnout. Realita je přitom podle žadatelů často složitější. Obávají se, aby si neopatrnou odpovědí neuškodili v případném posuzování, jestli mají na finanční pomoc od českého státu nárok, nebo ne.

Například dotaz ohledně zajištěného stravování: Někteří váleční uprchlíci dochází na obědy, které mají zadarmo. Ovšem snídaně a večeře si musí dělat sami. A váhají, jak odpovědět. Pokud napíšou, že mají stravování zajištěné, obávají se, že přijdou o podporu. Pokud odpovědí, že nemají, mohou zase být vyloučení, že ve formuláři neuvedli pravdu.

To je případ ukrajinské uprchlice, aktuálně bydlící v Praze, která si nepřeje zveřejňovat jméno. „Na některé otázky nebylo možné jednoznačně odpovědět. Například, jestli dostáváme zdarma jídlo. My ho dostáváme jen částečně,“ líčí žena své rozpaky nad správnou odpovědí.

Svoji opakovanou žádost proto raději šla řešit osobně na úřad práce. „Tentokrát tam byla ale větší fronta než při prvním pokusu před zhruba měsícem. Vyrazili jsme v pět ráno a vrátili se až odpoledne,“ dodává uprchlice.

Podle mluvčí Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové stačilo v takovém případě odpovědět, že žadatelka o dávku stravu zajištěnou nemá.

„Za bezplatnou stravu se považuje snídaně, oběd, večeře. Pokud si alespoň jednu z variant zajišťuje osoba sama, nejedná se o bezplatnou stravu,“ vysvětluje Kateřina Beránková.

Nárok posuzovaný individuálně

Situace je pro uprchlíky nejistá zejména proto, že narozdíl od první výplaty humanitární dávky jsou opakované žádosti posuzované individuálně. „Jsou-li příjmové, sociální a majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou takové, že mu neumožňují zajištění základních životních potřeb, lze mu na základě jeho žádosti poskytnout dávku ve výši 5000 Kč měsíčně opakovaně, a to po dobu 5 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po kalendářním měsíci, v němž mu byla udělena dočasná ochrana,“ upravuje pravidla legislativa.

O dávku lze opět žádat online přes internetovou aplikaci na adrese davkyuk.mpsv.cz. Žádost lze vyplnit i papírově. Preferovaná je ovšem online žádost.

Redakce Seznam Zpráv se opakovaně ptala na konkrétní metodiku, podle které se druhé a další žádosti posuzují. Ministerstvo práce a sociálních věcí se ve svých reakcích vracelo k tomu, že posuzování probíhá u každého žadatele jednotlivě.

„V souvislosti s žádostí o humanitární dávku bude vždy individuálně posuzována celková sociální a majetková situace, a to v návaznosti na výši příjmů, v případě, že bude osoba výdělečně činná, a v kontextu výše nákladů na bydlení a zajištění živobytí,“ reagoval začátkem dubna Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vedoucí oddělení komunikace také ujišťoval, že váleční uprchlíci neztrácí automaticky nárok v případě, že získají například i částečný úvazek. „Délka úvazku pro posouzení nároku na humanitární dávku určitě není rozhodující, relevantní je opět výše příjmů v kontextu nákladů na bydlení a živobytí,“ doplnil Jakub Augusta.

Podobně odpovídá i Úřad práce na svých stránkách v rubrice „Nejčastější otázky“. Například na dotaz, jestli budou mít nárok na vyplacení dávky i lidé, kteří pracují, reaguje oficiální materiál úřadu takto: „Pokud vám vaše příjmové poměry neumožní zabezpečit si základní životní potřeby, to je jídlo, hygienické potřeby a podobně, pak vám může vzniknout nárok na další výplatu humanitární dávky. Při žádosti o druhou humanitární dávku uvedete, jaká je vaše příjmová a majetková situace, a Úřad práce ČR žádost dle uvedených informací vyhodnotí.“

Mluvčí Kateřina Beránková vysvětluje, že úřady vyhodnocují, jestli má žadatel dostatek peněz na stravu, ošacení či léky. Proto se v žádosti úředníci zajímají i o finanční prostředky, za které se považují především příjmy ze závislé činnosti, tedy mzda, plat, případně příjem z podnikání, ale i podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, dávky důchodového pojištění nebo jiné příjmy či peníze, které má žadatel k dispozici.

Děti mají nárok na dávku i nadále

V minulém týdnu zveřejněná vládní strategie zvládání dopadů migrační krize pak ujišťuje, že na dávku budou mít nadále nárok nezletilé děti. „Od druhého měsíce výplaty dávky bude sledována příjmová situace posuzovaných osob, s výjimkou nezletilých dětí (tj. do 18 let),“ stojí v oficiálním dokumentu.

„Nezletilé děti mají nárok na humanitární dávku po podání žádosti, bez ohledu na to, jestli jejich rodiče například v ČR pracují,“ potvrzuje i mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková a dodává, že je ovšem nutné o dávku požádat.

Vládní strategie zmiňuje i to, že do rozhodování o udělení dávky „nevstoupí výše příjmů a nákladů na bydlení a zda je cizinci poskytována strava ve specifických případech“, tedy otázky, na které se nakonec oficiální formulář doptává.

Úřady práce během poloviny dubna zaregistrovaly přes dvě stě tisíc žádostí o humanitární dávky a k 11. dubnu jich proplatily 189 tisíc.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované