Článek
Úřady v Česku odebraly loni z rodin 3616 dětí. Počet se meziročně zvedl téměř o tři stovky, tedy zhruba o osm procent. Každý rok soudy kvůli zanedbávání, týrání, zneužívání či překážkám v péči rozhodnou o odebrání více než tří tisícovek chlapců a děvčat rodičům. Vyplývá to z ročních výkazů o ochraně dětí, které zveřejnilo ministerstvo práce. Jeho vedení plánuje změnu péče o ohrožené děti. Do pár let chce zřídit nový Úřad pro rodinu a ochranu dětí (ÚROD), který by postup po republice sjednotil. Podle expertů většině odebrání dokáže zabránit intenzivní podpora sociálních pracovníků, kteří dočasně docházejí do domácností.
Loni soudy rozhodly předběžným opatřením či v rozsudku o odebrání 2453 chlapců a děvčat na návrh pracovníků odboru ochrany dětí (OSPOD). Ve více než tisícovce případů to navrhly jiné osoby. V sedmi kauzách zasáhlo státní zastupitelství a ve 112 sám soud bez návrhu. Nejčastějším důvodem bylo zanedbávání, zažívalo ho 2259 dětí. U 193 hochů a dívek se jednalo o týrání, u 62 o zneužívání. Rodičům 1102 dětí bránily v péči jiné překážky.
Počty odebíraných ministerstvo zjišťuje od roku 2016. Tehdy evidovalo 3841 případů. Kauz postupně ubývalo. V roce 2019 jich bylo 3579. Nejméně dětí se odebrání týkalo v covidových letech – v roce 2020 celkem 2903 a v roce 2021 pak 3081. Úřady i soudy tehdy v nouzovém stavu omezily svou činnost. Zavřené byly školy. Nemohly fungovat sociální služby. Méně se chodilo i k lékaři. Dva roky po covidu-19 odebraných chlapců a děvčat přibývalo. Předloni se počet zase snížil na 3341. Letos meziročně vzrostl o 275 kauz.
Podle plánů ministerstva by měl mít problematiku na starosti nový úřad. Měl by zajistit stejný přístup sociálních pracovníků po celé republice. Poskytnout by jim měl návody postupu a ve složitějších kauzách pak podporu psychologů, právníků a dalších expertů, přiblížilo už dříve vedení resortu. Fungování má upravit zákon. Ministerstvo ho v seznamu chystané legislativy ale nemá. ČTK sdělilo, že ho chce předložit vládě příští rok a zavedení změn bude záviset na rychlosti schvalování v Parlamentu.
Podle dřívější analýzy iniciativy 8000 důvodů odebírání dětí dokážou ve většině případů zabránit podpůrné služby a práce s rodinou. Díky pracovníkům, kteří dočasně docházeli do domácností, se podařilo zlepšit podmínky i školní docházku dětí, ale také řešit bydlení, příjmy či zadlužení dospělých. Dvě třetiny ze 73 sledovaných chlapců a děvčat mohly zůstat doma nebo se domů vrátit. Stát by tak mohl ročně za pobyt dětí v ústavech či u pěstounů ušetřit stovky milionů korun, uvedli autoři.
Podle další analýzy iniciativy 8000 důvodů úřady výrazně víc odebírají děti v regionech s vysokým počtem lidí v exekuci a v bytové nouzi. Polovina dětí v dětských domovech pocházela ze dvou desítek míst v Česku. Nejvyšší soud na začátku roku 2011 uvedl, že chudoba a špatné bydlení nemohou být hlavním důvodem k umístění dítěte do ústavu. Odebrání je možné až tehdy, pokud jiná opatření nevedla ke zlepšení podmínek.
